poster

Cinematerapie

  • anglický

    Cinematherapy

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2010, 108 min

Režie:

Ivan Vojnár

Kamera:

Michal Černý

Producenti:

Ivan Vojnár
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • hygienik
    ****

    Pozoruhodné výberom aktérov, ktorí na môj vkus o sebe povedali viac než by mal človek (divák) o niekom cudzom vedieť, aj keď obsah výpovedí nie je príliš šokujúci ani nadmieru kontroverzný. Zvláštne je, že nie všetci boli extravagantní alebo exhibicionistickí, skôr naopak Negatívom filmu je dlhá stopáž a fakt, že znamenal asi oveľa viac pre protagonistov (vykecali sa zo svojich problémov), než môže dať potenciálnym divákom. Neodporúčam, aby na to šli konzervatívne zmýšľajúci ľudia a odporcovia reality show. Ale, keď už na film pôjdete zaručujem vám, že sa určite aspoň sčasti zhliadnete v niektorej z postáv.(29.3.2010)

  • kaylin
    ***

    Jako představení toho, co je to cinematerapie, je snímek stejného jména zajímavý, hlavně proto, že jsem o něčem, jako je cinematerapie neslyšel. Osobně bych třeba nechtěl svoje problémy řešit tímhle způsobem, ale chápu, že to někomu může pomoct. Celkově mě ale osudy nějak zásadně nezajímaly, snad jen ta upřímnost je mnohdy odzbrojující. Jako dokument je to lehce gradující, což tomu malinko přidává, ale některé osudy vyzní do ztracena.(6.10.2016)

  • Vodnářka
    ***

    Celá myšlenka dokumentu je fakt zajímavá, ale... Jací asi můžou být lidé, kteří se rozhodnou vypořádat se se svými problémy prostřednictvím filmové kamery? Jaký asi bude příběh, který jim přijde natolik zajímavý, že se ho rozhodnou sdělit celému národu? Uvidíte sami, účinkující - naprosto ničím nevýjimeční lidé - se cítí jako talentovaná herečka a zpěvačka, která má psychické trauma, že se musela učit matematiku, fakt dobrej textař a renesanční člověk, který prošel tvrdou šikanou, starší dáma s nadpřirozenými schopnostmi, matka šesti dětí, která má fakt ráda sex a chce se přestat vázat na manželovi nebo pár, který jde nejdříve prezentovat to, že jsou prostě obyčejná dvojice a o němž se pak dozvídáme, že ta paní je vlastně na holky. Vím, že zním arogantně, ale mě osobně zajímají příběhy lidí, kteří se museli vyrovnávat s opravdu těžkými problémy a zvládli to díky vlastní síle, trpělivosti, vytrvalosti, toleranci apod., a ne příběhy, které vyprávějí lidi jenom proto, že v sobě našli dost exhibicionismu předvést se před kamerou. [MFDF Jihlava 2010](30.10.2010)

  • Slarque
    ***

    Každý jsme nějak divný. Nejsem si jistý, nakolik tahle terapie některým protagonistům pomohla, ale z diváckého pohledu je to zvláštní projekt. Na sociologický experiment jde o příliš malý vzorek a na tradiční pohled do života „normálních“ lidí, je tu těch postav zase až mnoho. Takže mě někteří nestihli zaujmout a měl jsem chuť je popohnat rychloposuvem, a jiní vypadali, že by utáhli celý svůj film. Dohrávané scénky to trochu oživily, takže to naštěstí není jen o mluvících hlavách.(18.8.2011)

  • swamp
    ****

    Velmi zajímavý polodokumentární projekt Ivana Vojnára, kterému jistě muselo slušet uvedení na LFŠ, kde se, předpokládám, po jeho odvysílání musela zvednout vlna diskuzí. Já toto štěstí bohužel neměl a snímek jsem měl možnost vidět v menším jednosálovém kině, které sice nezelo prázdnotou, ale lidé se při závěrečných titulkách rozešli domů.. což byla velká škoda. Jako velký klad totiž považuji koncept celého projektu, tedy cinematerapii samotnou. Lidé přijdou do studia, zpovídají se ze svých problémů, strastí a obav kameře, respektive divákovi, který musí ten nával zvládnout.. má-li pak divák sedící v kině možnost po filmu vše rozebrat s někým dalším, cinematerapie tak pokračuje, divák se očistí a může být spokojený.. já si to musel probírat v hlavě, což bylo vzhledem k zajímavým rozličným příběhům nesnadné.(22.9.2010)

  • - Na castingu se objevilo za 1 den celkem 27 lidí a ukázalo se, že je to velmi krátký čas na to, aby tvůrci stačili všechny vyslechnout. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - I přes jistou dávku inscenování se Vojnár snažil během natáčení držet zpátky jen v roli posluchače. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

  • - Režisér Ivan Vojnár sledoval protagonisty po deset měsíců a umožnil jim také zasahovat do příběhů ostatních účastníků. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace