Kachní sezóna

Zajímavý černobílý minimalistický film. Perfektní neděle v panelákovém bytě s colou a videohrami (střílečka Bin Ládin x Bush) je pro dva teenagery násilně přerušena výpadkem elektřiny a vpádem šestnáctileté osamělé sousedky dovolující si upéct u nich v troubě buchtu (nebo možná potřebující společnost pro oslavu svých narozenin). No a k tomu ještě prodejce doručí pizzu o 11 sekund později, než je inzerované časové maximum. Zdánlivá pohoda se hroutí a ani dva vetřelci nechtějí vypadnout, protože nemají nic lepšího na práci a bez elektřiny nelze vybojovat ani vítězství ve fotbalové videohře, kdo zaplatí pizzu. Během nastávájící diskuse se uvolní napjatá atmosféra až při konzumaci koláčků, ve kterých se objevila přísada marihuany. A rázem se vyjeví problémy hrdinů - osamělost, problémy s rozlišováním erotické náklonnosti a přátelství (stačí se spárovat a je jasněji), nejistota i znechucení z rozvodu rodičů a jejich věčných hádek o domácí cenné předměty (po střelbě do nich se pár problémů vyřeší), neuspokojivé zaměstnání (telefonické odeslání šéfa do... odstraní i tento problém). Výhledu z gauče vévodí na zdi obraz divokých kachen, které odlétají, tak jako hrdinové filmu od svých starostí. P.S.: Po závěrečných titulcích konečně přijde maminka... Trailer: http://www.csfd.cz/film/208181-kachni-sezona-temporada-de-patos/videa/ (19.03.2009)

Celkem dost minimalistický film, který se skoro celý odehrává v jednom bytě se čtyřmi postavami, které během filmu poznáváme hlouběji. A ono to, překvapivě, není vůbec špatný. Vadí mi teda to, že je to natočené černobíle, přitom tam pro to moc nevidím důvod, taky tam chybí nějaká zápletka. Tady se stane jenom to, že kluci hrají na playstationu, pak si objednají pizzu, přijde pizzař a ten tam pak hraje s nimi o to, kdo vyhraje. Pokud vyhraje on, budou mu muset za pizzu zaplatit, pokud ne, dostanou ji zdarma. Jenže v rozhodujícím momentu vypadne proud a pak už se tam jenom baví mezi sebou. A i když ty dialogy jsou většinou vtipné a párkrát jsem zasmál i nahlas, i když to má nějakou hlubší myšlenku (která je dost podobná jako v Lake Tahoe), i tak je to natočené tak, že to může začít nudit, a to někoho dost rychle. Mě to nudilo jenom v prostředku filmu, kde se to dost táhlo, jinak ne, ale i tak to působí poněkud unaveně. Jinak se mi ale film líbil. Zabého kamera je zde pěkná, i když o něco méně poetická, než jsem zvyklý. Tak jako tak je ten film ale příjemný, ačkoli režisérův další film, Lake Tahoe, mi přišel mnohem povedenější. Ale i tak, mám celkem rád mexickou kinematografii, takže nemám problém dát slabší 4*, je znát, že to režisér měl celkem dobře promyšlené. (05.12.2019)

Velmi poutavě a podnětně natočený snímek o jednom zdánlivě zcela obyčejném, nudném a ničím zajímavém dni. Uvolňující, přirozené, nezávislé a v podstatě nijak vybočující z řady. Možná snímek, který byste dokázali přejít bez povšimnutí. Přesto, jakmile se děj rozjede, přestane být, stejně onen den, šedý a obyčejný. Setkají se postavy, začnou mluvit, poznávat se, a já si říkala, že bych takový den taky chtěla zažít. Mnohdy nám zdánlivě jednoduché věci, situace či osoby, které nás zprvu ani nezajímají, dokáží nabídnout velké bohatství, které nás dokáže naplnit, pohladit a jež v nás zůstane. (20.10.2011)

Abych pradvu řekl, překvapuje mě tak nízké hodnocení tohoto filmu. Uznávám, že má film několik řekněme pomalejších míst, ale to přesně koresponduje s atmosférou nedělního odpoledne, kdy se pro dva čtrnáctileté pubescenty čas, díky přerušené dodávce proudu, neuvěřitelně vleče. Tedy vlekl by se, nebýt okolností, které zapříčiní, že tato neděle nebude jako všechny ty ostatní. Na jednu stranu sledujeme komedii, navozující atmosféru bezstarostného mládí, na stranu druhou však postupně vyplývá na povrch, že problémy, které musí řešit jak oba mladíci, tak dva "vetřelci" narušující zaběhnutý chod věcí, příliš úsměvné nejsou. Konec, kdy se oba chlapci zachovají "dospěleji než dospělí" je už jen logickým (ne však očekávaným) vyústěním tohoto velmi příjemného ale zároveň také znepokojivého dílka. (23.03.2006)

Distribuce přišla se sloganem, že jde o nejlepší mexický film příslušného roku. Pokud je to pravdivá informace, pak na tom mexický film opravdu není dobře. Ani ne tak proto, že by šlo o špatný kousek, jako spíš z toho důvodu, že jde o ultralaciný snímeček natáčený v kulisách jednoho panelákového bytu. Mexická kinematografie je patrně extrémně podvyživená a to mi nijak nesedí v porovnání s faktem, že z Mexika pochází řada špičkových režisérů současnosti a viděl jsem řadu snímků s výrazně vyšším rozpočtem. Kachní sezóna je malý neambiciózní film, který dílem připomíná tvorbu české vlny 60. let, dílem produkci americké nezávislé scény. Banální příhody a setkání čtyř hrdinů v jednom bytě velkého sídliště, které připomíná socialistickou výstavbu 70. let na první pohled nevypadají jako dostatečně nosné pro příběh, ale mají svou přitažlivost a postupně vtáhnou diváka do děje. Každý ze čtyř hrdinů v sobě nosí frustraci, donašeč pizzy se postupně odhalí jako neúspěšný intelektuál, který je frustrovaný svojí současnou profesí, další z hrdinů je deptaný rozvodem rodičů a jiný zase osamělostí. Jedno setkání jim pak změní pohled na svět. Vtipné dialogy, ironie a slušné herectví, to jsou klady Kachní sezóny. Celkový dojem: 60 %. (30.11.2008)