Reklama

Reklama

L’Hypothèse du tableu volé

  • angličtina The Hypothesis of the Stolen Painting

Recenze (5)

StaryMech 

všechny recenze uživatele

Na začátku stála zakázka francouzské televize - dokument o filosofovi/spisovateli/překladateli/výtvarném umělci Pierru Klossowském, bratru slavnějšího malíře Balthuse ; na konci skalní kumštkino, svévolná, těžko uchopitelná filmová esej, "experimentální detektivka", u níž jsem si v žádném okamžiku nebyl jist, nač se dívám a co se ode mě jako diváka očekává. Usmívá se tu režisér nad bezbřehostí rozumového pitvání výtvarných děl, nebo je jím uhranut ? Zkoumá podstatu nápodoby skutečnosti obecně ? Je to, co vidíme a slyšíme, jen hrou obrazů, za niž nedohlédneme ? Anebo tam spatříme každý něco jiného ? O Klossowském jsem se v "Hypotéze o ukradeném obrazu" pravda nedověděl o nic víc než o čemkoli jiném, ale má-li člověk za průvodce Ruize a Viernyho, procházka postmoderním bludištěm daleko od hlučícího davu ho sotva může nudit. Na všední kino mě upomněl jen Jean Reno v jedné z němých rolí. ()

MissJ 

všechny recenze uživatele

První dojem - jedna projekce rozhodně nestačí, aspoň mě zanechala ve stádiu "úžasu"...vychutnávala jsem si estetickou rovinu snímku a jeho atmosféru (ne náhodou se blížící Loni v Marienbadu, za kamerou stál v obou případech Sacha Vierny), a ostatní vstřebávala jen napůl. Stopáž je, vzhledem k nutnému vícerému zhlédnutí, tak akorát. Velká škoda, že to není natočeno v barvě. I tak působivý film, v němž se mísí mysteriozita a bizarnost s ironií (zajímalo by mě, kolikrát se scény musely natáčet, aniž by se někdo z herců začal smát). Inspirace: Pierre Klossowski - The Baphomet (Klossowski je rovněž spoluautorem scénáře) a Roland Barthes - S/Z. ()

Reklama

garmon 

všechny recenze uživatele

Je to nesmírně originální, ale ve světle toho, co Ruiz uvedl později do své praxe je to i nesmírně nudné. Dráždidlo na opice z Cahiers du cinéma. Příliš teoretické a užvaněné, asi jako Durasové filmy (je to ta doba!). Co mě na tom bavilo, bylo kříšení devatenáctkového historismu - to muselo být ve své době totálně nové, ještě koncem tisíciletí nás učili ve škole historismus hejtovat. Přejatost, neautenticita, hle co vzala část postmoderny za své. A bohužel statičnost. Myslím, že Hypotézu komentoval Godard ve svých Pašijích (Vášni). Ruizovy obrazy jsou ale podle mě, byť jen monochromní, povedenější; však měl na to Sachu! ()

Pafl 

všechny recenze uživatele

Podivné zrcadlo, které drží jedna z postav na obraze bohyně Diany. Až při převedení obrazu do skutečného života vidíme, že odraz slunce ze zrcadla vstupuje do jiného obrazu, na kterém svítí dvěma templářům na partii šachu. Sedm obrazů je svázáno starým příběhem. Čtvrtý obraz byl ukraden a díra po něm hrozí, že v ní zmizí skrytý smysl celého cyklu. Podivný film, který nemá ani děj ani postavy, ale i tak je působivý - i přes zbytečnou upovídanost, která je asi poplatná zemi vzniku. Mystérium sedmi obrazů. Jméno růže bez kláštera a bez knih. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Co dokáže oživit mrtvé, rozpohybovat strnulé, zaplnit prázdné a tak si samo vytvořit objekt svého popisu? Interpretace, kritika; film zrozený z pohyblivého písku slov křísí nehybnost obrazů a jakožto hypotéza sama sebe stojí na neukončitelném zdvojení, z jehož zrcadlového odrazu se rodí předobraz obrazu i jeho reflexe; originál, jenž neexistuje bez své kritiky. Vždyť imaginace sama by vždy zákonitě musela ztuhnout do solidnosti krystalu svého výtvoru, svého odvyprávěného příběhu, kdyby nepřispěchala možnost pohybu s oním krystalem, který může donekonečna vyzařovat nové odrazy světla jen tím, jak je natáčen – není to tedy obraz, ale odraz, ne obrazivost, ale odrazivost, jež tvoří osvobozující možnost propadat se do borgesovských her narativních struktur a instancí, a tím znovu a nově, nověji ožívat, ve zdvojení vypravěčů hledat smysl v ukradené absenci, rozehrávající všechen rituál, jemuž jsme zde služebníci: rituál pohyblivého filmového obrazu. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama