Reklama

Reklama

Středozemní moře - moře nás všech

(TV film)
  • Francie Méditerranée, notre mer à tous
Francie, 2014, 84 min

Hudba:

Armand Amar

Hrají:

Gérard Darmon (vypravěč)

Obsahy(1)

Monumentálně zachycený život, příroda a obyvatelé v místech, kde se zrodily evropská civilizace a kultura. Další z velkých filmových projektů francouzského filmaře Y.-A. Bertranda (Home, Earth from Above, Human). Středomoří se stalo kolébkou západní civilizace. Vznikaly a zanikaly zde mocné říše. Nalezneme tady původ judaismu, křesťanství a islámu – ke kterým se dnes hlásí polovina lidstva. Ale zrovna tak se zde zrodilo vědeckého poznání. Dochází tu už po tisíce let k mísení obyvatelstva a kultur. Právě tady se lidé jako první naučili společnému soužití. Proč by se Středomoří nemohlo stát příkladem, z jehož zkušenosti by se poučily ostatní části světa? Název Středozemní moře znamená, že je to „moře uprostřed pevniny". Ale nebylo tomu tak vždy. Je zbytkem velkého oceánu, který před více než dvěma sty miliony let pokrýval velkou část zemského povrchu. Když se pak africká deska vydala vstříc eurasijské, začal se zmenšovat, až je obě tektonické desky zcela obklopily. V důsledku dávného mohutného nárazu se začaly zdvihat ostré vrcholy Alp a Pyrenejí a dodnes pomalinku rostou. Pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska, Pyreneje ve Španělsku, Alpy ve Francii a v Itálii, ale také řecký Pindos, turecký Taurus a pohoří Libanon ve stejnojmenném státě – Středozemní moře je obklopeno horami. Vznikla tak jakási přírodní kolébka. (Česká televize)

(více)

Recenze (25)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Veľmi pôsobivý dokument, nie o mori, ale o živote ľudí okolo Stredozemného mora. Časovo zaberá obdobie od dávnych vekov začiatkov civilizácie až po dnešok. Najskôr ide o získavanie obživy, pestovanie obilia a obchodné cesty po mori, neskôr sa dáva dôraz na náboženstvá, ktoré vznikli v Stredomorí. Judaizmus, kresťanstvo a islam vychádza z jediného Boha a pritom má toľko obetí pri konfliktoch medzi sebou navzájom. Film obsahuje výlučne letecké zábery, to ma dosť prekvapilo, a nie sú to zábery hocijaké. Čo scéna, to umelecké dielo, prejdeme si, teda polietame si po všetkých dôležitých mestách a miestach Stredomoria a okolia. Komentár v českej verzii číta Alfred Strejček, jeho „dokumentárny“ hlas by som dokázal počúvať aj bez obrazu. Mierové a ekologické posolstvo filmu vyznieva trochu depresívne, keď si človek uvedomí dnešnú situáciu, a záver venovaný Líbyi a utečencom tomu nahráva. –––– Olivovník není jen strom, je to symbol. Středomoří končí v místech, kde už nerostou olivovníky. ()

rekkky 

všechny recenze uživatele

Osmdesátiminutové pohlazení na duši, které je z větší části zprostředkováno pomocí záběrů z určité výšky, takže nadhled nefiguruje jen z pohledu vizuálního, ale také z pohledu doprovodného komentáře, protože historické a geografické souvislosti jsou vysvětlovány nádherně. Dalo by se říct, že pro Evropana povinná četba! Skvělé! ()

Reklama

WUTEN 

všechny recenze uživatele

Kdybych měl komentovat jen záběry, tak řeknu, bylo to fantastické. Vypravěčův hlas také výborný, je to stručné jasné ale ten obsah už není až tak pravdivý. On řekne A ale už neřekne B. Současnost se snažil trochu zkreslit, prostě neříkal objektivní příčiny, mluvím hlavně o Izraelsko-palestinském konfliktu a celkově o konfliktech v Islámských zemích. Historie několik tisíc let starou taky zmínil jako podle učebnice dějepisu (což samo o sobě je plná propagandy v dnešní době a zkreslení), zmiňuje stavby, architekturu ale nezmiňuje od koho přišla nezmiňuje národnost, původ, to se hlavně týká Egypta. Snad nám nechtěl nakecat že ty pyramidy postavili nějací pouštní negři, protože s příchodem Islámu chtěli arabské kmeny zlikvidovat všechny pozůstatky dávné historie, naštěstí to se svými klackami a košťatami nezničili. Přitom pouštní negři jsou náplavka, Berbeři tam byli dávno před nimi jsou jedni z prvních obyvatelů, ale né jenom v Egyptě, to bylo po celé Severní Africe, a o tom ani slůvko. Na konci už rozjel klasickou propagandu o uprchlících. Ukážou jednu fotku a mluví o ženách, dětech které zanechali svoje švestky někde ale na obrázku jsou jenom mladí muži, tak cca od 20 do 35 let, plný sil, mají ruce a nohy, nejsou to kripláci ale jako kripláci se chovají, dávky bych jim dal ale.... jedině z kalacha. Rozumím že všechno se nedá nacpat do jednoho dokumentu, ale snižuje to kvalitu toho dokumentu. Také nezmínil jak se rasově a nábožensky změnila Evropa, vliv migrace na dnešní kulturu protože ta je právě z těch zemí na druhém konci Středozemního moře, většina jich je ze Severní Afriky samozřejmě také z ostatních částech Afriky, ale to přece už člověk poznal sám když se byl někdy podívat na západě. Musím přiznat že se režisér více věnuje globálním klimatickým podmínkám a vůbec celkově přírodě, počasí než nějakým kulturním, rasovým nebo náboženským konfliktům. Popravdě už od něho druhý dokument takže jsem to trochu čekal té korektnosti, stejně za ty záběry, střih, hudbu a vypravěče musím dát 5*, pominu ten balast, stejně si to člověk všechno musí přefiltrovat sám co všechno slyší a nevěřit všemu co se říká. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Vynikající dokument o celém středozemním pobřeží, který je plný překrásných záběrů na nejdůležitější města, letoviska či území každé země, jenž se u moře nachází. Ke každé zemi i k danému místu je spousta informací, avšak těch nejdůležitějších, a tak se lehce zapamatují. Celým dokumentem tak kontrastují země tří světadílů - Evropy, náboženské Asie a chudé, vyprahlé Afriky. [431. hodnocení, 24. komentář, 88%] ()

Nettrass 

všechny recenze uživatele

Záběry výborné, ale z komentáře je cítit příliš velká snaha o podporu migrace, přistěhovalectví, v rámci ,,hurá,, multi-kuti soužití. ,,Vždyť všichni věříme v jednoho Boha, vždy jsme se mísili, Marseille je krásnou ukázkou, že soužití může fungovat...,, :-)) Možná se měl spustit z těch výškových záběrů na zem, třeba v té Marseji. Možná by o tom soužití hovořil jinak, po tom, co by ho zmlátili a ukradli mu kameru. Vím o čem mluvím, já tam léta žil. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (2)

  • Všetky zábery vo filme okrem máp sú letecké. (Autogram)
  • Ve 40. minutě dokumentu komentátor nepravdivě uvádí vrchol Římské říše v roce 27 př. n. l. Tento letopočet byl určen nejspíš kvůli nástupu vlády Augusta. Komentář doplňuje i vizualizace mapy. Británie byla však přičleněna k Římské říši až za vlády Claudia (41-54 n. l.). Největší územní rozmach Římské říše byl pak až za vlády Traiana kolem roku 117 n. l. (sardakutar)

Reklama

Reklama