Reklama

Reklama

Večeře u Noriko

(festivalový název)
  • Japonsko Noriko no šokutaku (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Rodinný portrét ze současného Japonska o generační vzpouře jinak poslušných dcer. Od filmů Nagisy Ošimy stále někde v japonském suterénu dříme silný generační nesoulad, který je hybatelem děje i v Sonově filmu, žánrově kolísajícím mezi psychothrillerem a filmy o dospívání. Sestry Noriko a Juka sdílejí na pokraji dospělosti nechuť ke svému otci, k jeho rituálům a hodnotám. Před lákadly sekty je nezachrání ani jejich laskavá matka. Nejdříve odejde z rodného domu v provincii starší Noriko, která se přes e-mailové chaty seznámila s dívkou Kumiko, za níž jednoho dne odjede do Tokia. Mladší Juka ji za několik měsíců následuje. Vedle Kumiko se jejich život naprosto promění mají nová jména, nový život a nejsou v tom samy. Jejich otec se rozhodne získat své dcery zpět, ale setkává se s hradbou spiklenectví, již je těžké překonat. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (36)

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Film sice souvisejici s predchozim Suicide Club, ale celkove naprosto jiny. Vysvetluje motivace clenu Sucide Clubu, ale nijak neodhaluje veskere souvislosti predchoziho filmu, nesetkavame se se stejnymi postavami. Oproti Sucide Clubu je vystaven vice dokumentarne, cemuz prispiva rucni kamera a nekolik diegetickych vypravecu v podobe samotnych hlavnich postav, ktere se divakovi sveruji se svymi vnitrnimi pocity a predznamenavaji sva dalsi jednani. A v tom prave alespon pro mne tkvi klicovy nedostatek celeho snimku. V prvni casti se sice vypravecka jevi jako vhodny zpusob explicitniho zprostredkovani svych pocitu, nicmene v dalsich fazich pusobi komentar jiz spise rusive a v zaveru myslim uz vubec nebylo nutne divakovi sdelovat totez, co muze videt pomoci obrazu. Osobne mi byla blizsi syrovost Sucide Clubu a chvile beze slov dukladne pridavaly na atmosfere, coz se zde nedeje az tak precizne, nebot temer neni okamziku, ve kterem nejsou slyset slova. Samozrejme by nebylo na miste zadat po autorovi, aby byl tento film zpracovan naprosto stejne jako predchozi, protoze tim by oba ztratily na osobitosti, avsak zde plati, ze nekdy i mene je vice. Tak ci tak pro me ale urcite Shion Sono zustava jednim z nespornych talentu soucasneho japonskeho filmu a je to pankac jako hrom, ktery si nic nezada s ostatnimi predstaviteli tohoto proudu (Tsukamoto, Toyoda, Miike, Hiroki). "Gratulujeme pane rezisere, klobouk dolu." (Marek Eben pri zaverecnem ceremonialu MFF KV 2005). ()

May 

všechny recenze uživatele

Noriko no Shokutaku je rozdělena do několika kapitol. V první kapitole nenastoluje "dokonalou a čistou romanci, aniž by se tam kdokoliv do kohokoliv zamiloval a nebo pomyslel jen na opačné pohlaví", ale snaží se do diváka propašovat pocity, které prožívá hlavní hrdinka; její pohled na svět a její trápení se tím, že ji nikdo nerozumí a že je ve svých 17 letech pořád na (úplně) všechno jen sama, bez přátel a pochopení rodiny. Kvůli tomu a touze někam patřit se začlení do extrémistické komunity, která, díky detailnímu vykreslení chodu, dává nový a lepší rozměr celému Jisatsu saakuru. Noriko není japan-shock ale mrazivé drama. Ruční kamera celé dění posouvá o stupeň výš do reálnosti a násobí tím tíhu emocionálního dopadu. Třetí díl by už nejspíš nebyl dobrý nápad, ale Noriko.. je prostě geniální. ()

Reklama

Adrian 

všechny recenze uživatele

Shion Sono zrealizoval v kinematografii veľmi zriedkavý (možno až unikátny) prípad, kedy svojím nasledujúcim filmom vysvetlil a rozšíril svet svojho predchádzajúceho snímku (pričom medzi spomínanými snímkami nejde o vzťah prequel-sequel). Noriko totiž pracuje s koncepciou, ktorú použil v svojom predchádzajúcom filme - Jisatsu saakuru (používa aj konkrétne zábery z tohto filmu), pričom ju rozvíja do oveľa širších súvislostí. Vzťah hry presvedčivejšej ako samotná realita (ktorá je tým zároveň popieraná) ako i fungovanie buričskej, možno až anarchistickej skupiny v rámci celkovej spoločnosti potom ešte vzbuduje spomienky aj na Fincherov Fight Club. ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to celkom dobrá psychologicky ladená dráma od Shiona Sona. Má dosť dobrý príbeh o jednej obyčajnej rodine s dvomi dcérami žijúcej v malom mestečku, z ktorých staršia je už unavená týmto životom bez ambícií a túži odísť do Tokia, čo jej ale otec nedovolí a keď sa cez internet zoznámi s novou priateľkou, rozhodne sa konečne zobrať svoj osud do vlastných rúk a navždy odísť do Tokia, pričom ju čoskoro nasleduje aj sestra a spoločne slúžia v novom type služby, v ktorej sa môžu ľudia najímať ako predstieraní rodinní príslušníci a keďže sa kvôli ich odchodu rodina úplne rozpadne, otec sa ich rozhodne nájsť. Spracovanie je na tom dobre, síce to je taký veľmi zvláštny film, v ktorom prakticky ani nie je najviac kladený dôraz na samotný príbeh, ale hlavne na pocity postáv, no filmu to vôbec neškodí, pôsobí to veľmi zaujímavo. Síce tá dĺžka možno je trochu väčšia, než by bolo najvhodnejšie, toto nie je práve taká zápletka, aby ma to dokázalo dokonalo strhnúť po celý čas a tak prakticky všetky kapitoly mohli byť trochu skrátené, ale zase si ani nemôžem sťažovať, rozhodne to zaujme. Bavili ma hlavne všetky tie pocity oboch sestier a následne aj otca, síce celý ten nápad s týmto originálnym podnikaním, v ktorom sa ľudia hrajú na rodinných príslušníkov pôsobí tak zvláštne, ale bavilo ma to a je to využité celkom zaujímavým spôsobom. A samozrejme chválim celý tento originálny spôsob pokračovania, toto nie je žiadne plnohodnotné a priame pokračovanie predchádzajúceho filmu, dokonca ani z neho všetko nedovysvetlí, funguje to aj samostatne, skôr to rozširuje jeho pozadie a priamo predchádzajúceho filmu sa to dotýka len čiastočne. Len ma trochu mrzí, že tento film prakticky neobsahuje žiadne konkrétne situácie, ktoré by výraznejšie vyčnievali, celý film je dobrý, ale uvítal by som aj nejaké scény, na ktoré by sa dalo dlhodobo spomínať, ako je to aj v prípade predchádzajúceho filmu. Herecké obsadenie je bez problémov, celý film má prakticky len štyri výrazné postavy, obe sestry, ich nová priateľka a otec a všetky sú dobre zvládnuté. Réžia a technická stránka sú výborné, Shion Sono má na svojom konte aj lepšie výkony, ale aj toto si ma získalo, hlavne tou zaujímavou atmosférou. Noriko's dinner table považujem za jeden zo Sonových slabších filmov, ale stále je to slušná kvalita a veľmi zaujímavý filmový počin. 73% ()

Terva 

všechny recenze uživatele

KAPITOLA 1 - NORIKO - Prosinec 2001. CITÁT - Utrhla jsem nit, která mi čouhala z rukávu.......... Zde je k vidění společná sebevražda 54 studentů, kteří se rozhodli skočit pod rozjetý vlak. Ta scéna už v několika filmech byla, tedy na ta scéna samotná, ale ta situace. Vlastně je to preguel k filmu Klub sebevrahů (Jisatsu sākuru) KAPITOLA 2 - YUKA. CITÁT - 54 jahod v mixéru.......... Zajímavý příběh, líbí se mi, že si holky sami vyprávějí svůj příběh, je to hezké. KAPITOLA 3 - KUMIKO Nelíbí se mi zmatená kamera a mnohdy zbloudilej střih. Hudba je skoro nulová ale když už je slyšet, je příjemná. Scéna s dědečkem mě dostala, no já bych ho za to zabil:-) CITÁT - Vedla jsi si dobře, na nováčka.......... KAPITOLA 4 - TETSUZO Oblečení, které holky měly okolo 60 minuty jim seklo. Zvláště Kumiko byla supr. Je to hodně zvláštní příběh a myslím, že se na něj časem podívám ještě jednou. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Na plagáte v dievčenskej izbe je skupina Dessert. Ide o fiktívnu dievčenskú popovú skupinu, ktorá bola veľkou súčasťou prvého filmu Kruh samovrahov (2001). (Arsenal83)
  • Udalosti, ktoré sa odohrávajú v tomto filme, sa odohrávajú pred, počas a po udalostiach v Kruhu samovrahov (2001), aby pomohli ukázať príbeh všetkého, čo sa v tomto filme odohralo. (Arsenal83)
  • Natáčení probíhalo v japonských lokalitách Tokyo, Shizuoka a Kanagawa. (Terva)

Reklama

Reklama