Namgeuk ilgi

,,MŮŽEME VŮBEC VĚŘIT TOMU, CO SAMI VIDÍME?“..... /// Tak nám ti kluci šikmooký vlezli už i na Antarktidu. Výborně připravení na cíl v nedohlednu – tedy místo, kde ještě nikdo nikdy nebyl (cože? Ani profesor Mac Donald s poručíkem Beranem?) a vybaveni tou nejmodernější technikou (se neposer, GPS a Skype má dneska každej...). Nekonečnej koloběh: chůze – jídlo – spánek přeruší nález deníku (že antarktickýho není třeba dodávat...). A pak se začnou dít ty podivnosti. Zkurvený počasí, spojení v prdeli a jako každá správná výprava i oni přinášej oběti. Nejlepší ale je (pro mě samozřejmě), že NĚCO tajemnýho smrdí ve vzduchu. Jenže... prďácky prasklý hodinky na mě nezabíraj. Čekám, jestli třeba charaktery nedostanou víc prostoru.....a zatím jen to tichý ,,ZACHRAŇ NÁS“. Chlapcům místo kochání se sněhem a mrazem postupně hrabe, a čekám, že teda aspoň začnou přitvrzovat v atmošce, když filozofický monology plný strachu nepomáhaj tempu (a zavíraj mi víka). VZMUŽTE SE! (kurva dělám co můžu, ale ani sirky nepomáhaj). Takový hóóódně hloubavý.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jdu na polární výpravu s chlápkem, co má starou karabinu (ty vole a je to Korejec? Tak to jsi v píči!). 2.) Jsem hledač podivnejch míst (nebo podivnej hledač míst?). 3.) Noťas na mě v noci volá: ,,zachraň mě“!. 4.) Thx za titule ,,Vojta Pitra“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (11.07.2012)

Měl jsem hroznou chuť na něco jako byla kniha Terror od Simmonse, a na radu z diskuse jsem sáhl po tomto filmu. Zejména začátek vypadal úplně skvěle a lebedil jsem si, ale... pak se nějak vnější atmosféra, respektive příběh stočil na vnitřní svět hrdinů. A jejich mysl byla bohužel tak nějak korejská... což nemíním jako dehonestování, ale prostě se mi s nimi hůře ztotožňovalo. Navíc škoda jen velmi mělce využitého mysteriózna a místo něj rozmazávaných selhání osobností... Takže víceméně spokojený, ale nikoli unešený... (24.07.2012)

Komentár obsahuje mierne náznaky “spoilerov” - treba sa s tým zmieriť. Napriek tomu, že snímok pôsobí extrémne mrazivo, ja som očakával ako si viac. Najmä vďaka prvej polovici sa rysoval dostatočne mystický príbeh, ktorý spočiatku budil dojem, že ponúkne viac, ako len nalomenú psychiku či davovú psychózu. “Antarctic Journal” je veľmi vydarenou, psychologickou sondou do stavov úzkosti z vyčerpania, no určite nie hororom v pravom slova zmysle. Keby tu “nesvieti” toto nezmyselné zaradenie, aj očakávania diváka by boli odlišné, a teda rapídne triezvejšie. Treba to škrtnúť, je to “hoax” :) (28.12.2020)

Mám rád zimní filmy, tedy filmy na sněhu. A když jde o Antarktidu, tak je jasné, že tam prakticky nic jiného, než sníh a sdílená kosa nebude. Korejci se tentokrát rozhodli zrecyklovat alpinistický thriller. A tak trochu to zamotat. Protože natočili přesně ten typ filmu, ve kterém s nimi něco je a nebo se prostě jen zbláznili. V obou případech to táhne. 3.5* (10.09.2015)

Ústredná melódia majstra Kendži Kawaia pomaly vťahuje do mrazivého pekla. Kang - ho Song je tradične uhrančivý a samotná myšlienka s denníkom nájdeným uprostred ničoho má až Lovecraftovský rozmer. Bol som nadšený. Pravdou ale je, že Pil-seong Lim neprináša nič invenčné. Hoci sa jedná o žánrový film - na to aký mal potenciál je po prvej polhodine neuveriteľne rozťahaný a vo finále - ktoré malo byť rezonujúce je až trestuhodne nezaujímavý. Čakal som viac. Väčšie pohrávanie sa s divákom o tom čo je pravda a čo nie. Nie som si dokonca istý, či samotný tvorcovia povedali presne to, čo chceli. Príde mi to ku koncu strašne zmätočné a čo je horšie nič nevysvetľujúce. A to že sa línie v mnohom neuzatvoria považujem tiež sa neuspokojivý prvok. Dávam tri s tým, že som sa tým horko ťažko prekúsal. (05.02.2020)