Reklama

Reklama

Welkeom tu Dongmakgol

  • Jižní Korea 웰컴 투 동막골 (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Všude kolem zuří válka mezi Severní a Jižní Koreou, zapadlá horská vesnička Dongmakgol však zatím zůstává stranou všeho dění. Když pak ale na nedalekém poli havaruje americká stíhačka, z níž vesničané zachrání pilota, dívka Yeo-il přivede tři severokorejské vojáky, kteří jediní přežili z celé čety a navíc se do vesnice dostávají i dva vojáci z jihokorejské armády, stávají se vesničané svědky mnoha vypjatých, absurdních i roztomilých situací. Počáteční nepřátelství mezi vojáky brzy opadne a tito pak chtějí žít pospolu s vesničany a zapomenout na válku. Dozvídají se však, že vesnice má být vybombardována a rozhodnou se ji zachránit i za cenu svých životů. Korejský snímek, kde se střídají poetické scény jakoby namalované štětcem některého z východních mistrů, se scénami roztomile absurdními i s těmi, ve kterých projeví odvaha a ryzí přátelství bez ohledu na barvu uniformy. (s.Predseda)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (265)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Už jsem pochopil fakt, že Korejská kinematografie je ojedinělá, plná monumentálních a opravdu neobvyklých filmů, které když už člověk vidí tak jen tak nezapomene. Stejně je to s vesničkou Dongmakgol, kde jakoby se zastavil čas. Na pomezí Severní a Jížní Korei neřeší kdo vyhrává válku, žije tu plno rodin v čele se stařešinou. Do života jejich vesničky se nehodou dostane americký voják, dva jihokorejští a na truc ještě tři severokorejští vojáci. Náhoda? Možná, jenže neskutečně působivá. Chvílemi mi to vtipem připomínalo MASH 4077, což se odehrávalo ve stejné válce. Vtipných válečných filmů je málo a proto je dobře, když už se některý natočí a natočí se dobře aby dokázal pobavit a naopak dojmout. Tento to dokázal --- Uvidíme se v bitvě ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Chtěl bych žít v zapomenuté horské vesnici, kde slova přátelství či vzájemná pomoc jsou samozřejmostí a dosud tam nepronikly nesmyslné výdobytky moderní civilizace - daně, Justin Bieber, chamtivost, rakovina, silikony či CIA. Internet bych ve své chatrči samozřejmě mít musel, aby zástupy křečků v točících kolech nevyráběly elektřinu nadarmo, ale tím by to končilo. A jak bych se smál, kdyby přišli na návštěvu nějací mužíci v maskáčích s pistolkami, protože nic směšnějšího bych do té doby neviděl. A já se smál u tohoto snímku, který nápadně připomíná kýčovitý doják, ale mému primitivnímu pohledu na svět připadá naprosto úžasný. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,TO JE NAŠE VESNICE DONGMAKGOL. ZDE ŽIJEME BEZSTAROSTNĚ, JAKO DĚTI“...../// Stěží chápou, jaké se na světě dějí věci a musí se u nich stát něco dobrého, když se zde sešlo tolik ,,přátel“ z údolí hory. Takovýhle setkání funguje za každý války. Pravda je, že nevím, kde jinde by lidé byli tak naivní (prostoduší – v dobrým smyslu..). Občas vtipný okamžik, pak zase dramatický a největší napětí pramení z toho, že jeden neví, jak to všechno americká armáda ukončí. Film plný zajímavých momentů směřuje k tragédii a mě vadí, že je to ZASE zbytečně natahovaný. Zvláštní (proti)válečný film, který po ,,korejsku“ praví: AŤ JSTE ODKUDKOLIV, ZŮSTAŇTE LIDMI. Pod to se podepíšu, ale ty bělásci v zimě? Poetika ve válečným filmu? Jinej kraj... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím jak se zbavit kanců, co mi rejou pole. 2.) Chtěl bych strávit chvilku v poli se dvěma seroucíma Korejcema. 3.) Zjistím, kdy v Dongmakgol viděli největší ohňostroj. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** ()

seeker23 

všechny recenze uživatele

Ten film je velmi příjemný, a to je vše. Byť jsem nedávno nadával na přehnanou eklektičnost Korejskeho filmu The Host (i s tím, že šlo o tvůrčí záměr), zde naopak se žánry slily do takového nerozlišitelného tklivě humorného příběhu, dostatečně bizarního ale přitom "hluboce lidského", až jsem si vzpomněl na mnohé nešvary českého filmu (bez té bizarnosti a s tím, že to bych tomuto snímku přece jen křivdil) ()

HateBreeder 

všechny recenze uživatele

Hluboko v korejských horách leží vesnička Dongmakgol. Její obyvatelé tu žijí v míru a harmonii a nestarají se o okolní svět. Nezajímá je válečný konflikt, který proti sobě postavil dvě sousedící země a v jehož krvavých bitvách umírají tisíce lidí. Jednoho dne se však život ve vesnici změní a to příchodem dvou jihokorejských vojáku, tří soudruhů z KLDR a jednoho amerického pilota. Ale změní se také životy příchozích vojáku a jejich pohled na svět už nikdy nebude jako dřív. Skutečně nádherný film plný emocí a po jehož shlédnutí budete mít takové zvláštní ale příjemné pocity. Nenudil jsem se ani chvilku, film nemá ani jedno hluché místo a dokáže z každé ať už sebevíc banální situace vytěžit maximum. Tohle se mi na něm moc líbilo - nejedná se o žádný americký über-mega film, ale přesto je svým způsobem velkolepější a zážitek z něj krásnější a silnější. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (2)

  • Vesnice jménem Dongmakgol skutečně existuje. Nachází se poblíž města Čečchon v jihokorejské provincii Severní Čchungčchong. (Bernhardiner)
  • Původním autorem celého koncepčního námětu je erudovaný a dobře známý jihokorejský filmový, varietní, ale i televizní a rozhlasový tvůrce, Jin Jang. Ten byl v roce 2002 natolik uchvácen krátkometrážním snímkem nazvaným My Nike, až se rozhodl oslovit jeho tvůrce, jihokorejského režiséra Kwang-hyeon Parka, jemuž posléze svěřil dokonce i svůj vlastní projekt, Welcome to Dongmakgol. A dokonce jen komplexní vyhotovení celého scénáře zabralo trojici jeho tvůrců celých osmnáct měsíců. Snímek byl původně kalkulován jen do rozpočtu celých čtyř biliónů korejských wonů, jak se ale nakonec ukázalo, vše bylo docela jinak, a posléze kritiky i samotnými diváky velmi dobře přijatý a oceňovaný snímek malé nezávislé filmové produkční společnosti Film It Suda stál dvakrát tolik. Tržby a rovněž i malá výpomoc externích investorů vše ale včas zachránili. A víte, jak vznikla spolupráce mezi celým tímto projektem se všemi jeho členy a japonským hudebním skladatelem Džó Hisaišim? Totiž, poměrně jednoduše... Protože byl režisér snímku, Kwang-hyeon Park, skladatelovým velkým obdivovatelem již od dob vydání dnes již kultovní animované série Future Boy Conan z roku 1978, napsal mu pocitově velmi intimní a osobně motivovaný dopis, který japonského skladatele přesvědčil, aby právě pro tento snímek vyprodukoval svůj hudební doprovod, a ten byl shodou okolností vůbec prvním jihokorejským, k němuž hudbu kdy zpracovával. (Conspi)

Reklama

Reklama