Hlasy nevinnosti

Strhujúci príbeh na vojenské udalosti a a hlavne ťažké životné podmienky v Južnej Amerike prostredníctvom očí malého (tentokrát jedenásťročného) chlapca sme tu mali už niekoľkokrát. No tieto príbehy majú takú silnú intenzitu príbehu, že je stále sa na čo pozerať. Obzvlášť, keď dajú pred film titulok, že ide o skutočné udalosti, tak to má na mňa väčší účinok. Príbeh je trošku jednoduchší, čakal som lepšiu zápletku, hlavne zo začiatku trošku nudí, no herecké výkony (malých) hercov, postupné naväzovanie citov s postavami a dramatický záver z neho spravili veľmi vydarenú filmovú udalosť. 80%. (20.05.2009)

Stačí pár viet v úvodných titulkoch a je jasné, že to bude drsné. Jeden z najkrutejších filmov na tému detstvo a vojna. Chavo bude mať čoskoro dvanásť rokov a to je kritický vek, čoskoro pôjde bojovať. Odvod priamo počas vyučovania, to boli momenty, keď to vo mne kypelo, striedala sa zlosť, slzy a otázky, kto za to môže. A vo filme sú ešte ďaleko silnejšie scény, ktoré berú dych a nie je to len citové vydieranie. Posledná kázeň miestneho farára, alebo klasické hľadanie sa matky a syna, to mi nejakú chvíľu zostane v hlave. Film je jedným z neznámych klenotov vojnového filmu. –––– Všichni jsme měli strach z dvanáctých narozenin. Ve dvanácti letech brali k vojsku. Mně ještě jeden rok scházel. –––– Musíte být hrdí, chlapci. Budou z vás vojáci, jako jsme my. Budete chránit svou vlast. –––– Maminka říká, že musíme bojovat, aby nic nebylo zakázáno. (01.05.2017)

5/10 Jeden kolumbijský kamarád mi kdysi v dobách povinné vojenské služby řekl, že naši vojáci se poflakují dva roky na pohodovém skautském táboře ve srovnání se zásahy v džungli proti podvratným živlům nebo narkomafii, u nichž byl osobním účastníkem. Tehdy mi to přišlo jako vychloubání a tupení místní armády, teď už se na to nejenom pod vlivem tohoto filmu ze z regionálně spřízněného Salvadoru dívám trochu jinak. Kluci po dosažení 12. roku života jsou povoláváni do armády, aby po krátkém tréninku vyměnili dětské pistolky za opravdové a pomáhali bránit režim před guerillovou ofenzívou. Proto musejí všichni dospět a užít si své dětské radosti rychleji než děti jinde na světě. Asi byl ten příběh i dojemný, ale jak filmaři celou dobu tlačili na pilu, tak se jim podařilo zlomit ve mě nějakou pojistku a od jisté chvíle jsem to sledoval spíše očima cynika, který se podivuje nad naivitou postav, co se schovávají za slamník v naději, že ho kulka ze samopalu neprostřelí nebo mají dennodenně čisté a vyžehlené oblečení vyprané v některém z reklamních pracích prostředků. Celou dobu jsem čekal na živou konfrontaci kluků stojících na rozdílných stranách bitevního pole, ale bez úspěchu. (14.01.2009)

Díky dabingu jsem si přišel, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Jihoamerickou telenovelu, ve který se občas střílí. Ten byl totiž strašnej. Zdejší malý děti dabovali třiceti až čtyřicetiletý ženský na mateřský a chlapy, co si šlapali na jazyk a mluvili hubou desetiletýho kluka hrozně filozoficky. Bohužel je tady ten průser, že ty děti asi život chápou fakt trošku jinak. Každopádně, nedokážu si představit, že to tam existuje ve skutečnosti. Bohužel tomu ale tak je, a není moc jednoduchý to sledovat, i když je to film. Jenže to není jenom v tomhle případě, stejně tak to je v Africe a nikdo s tím nic neudělá. V tomhle případě to je výborně natočenej příběh, ke kterému chybí možná víc akce, aby občas nenudil. Ta akce samotná totiž pak dokáže rozpumpovat krev v žilách na sto procent. Sice je zbrklá, ale efektivní, a to se mi líbí. Hlasy nevinnosti, jako název, jasně popisují samotný film. Nekompromisní, krvavý, zvrácený a drsný. Jako celý svět v Jížní Americe a v Africe. Pro nás je to něco absolutně nepochopitelnýho, tudíž nepředstavitelně reálnýho, že ta husina, která se mi při filmu dělala je prakticky nic oproti tomu, co bychviděl v té kruté masožravé skutečnosti. To by mě teprv položilo. (07.03.2010)

Drsný, avšak ne výjimečný válečný thriller podle skutečného příběhu z bitevního pole - vesnice v horách v Salvadoru. 11-letý Chava, hlava rodiny, má starost, jak ve 12 letech nebýt narukován, a k tomu, jako "samozřejmý" bonus, jak přežít každodenní krvavé válčení v "jeho" vesnici a jak uživit a ochránit rodinu a kamarády. Nejsilnější momenty filmu nejsou přímo ty válečné, ale spíše ty civilní a "normální" - např. zpěv zakázané písně po dobu přestřelky na podlaze rodné chatrče, odvod 12-tiletých vyděšených branců přímo ze školy, nebo Chavovo popichování s první láskou Cristinou Mariou. Fandil jsem partyzánům, stejně je (pod názvem Osvobozenecká fronta Farabunda Martího) podporovalo i tehdejší Československo (a hlavně Kuba a Sovětský svaz), a denně jsme museli poslouchat ve zprávách, jak se jim v boji daří. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=x6xwPYpdeAk (25.04.2009)