Světlo

Film zřejmě někdy z počátků Malijská říše, kdy dobro a zlo nebylo dosud zřetelně rozlišeno a černá a bílá magie používala Yeelen jako nejvyšší magický prvek. Otec (Soma) pronásleduje syna (Niankoro) z obtížně vysvětlitelných důvodů, ovšem kvůli něčemu vyššímu než je otcovská láska, kterou nepochybně rovněž cití. Proč však nepodporuje syna, aby se dostal výš než on sám, se dá snad jen chápat cíli, které ji překračují. Co to však může být? Je to boj dobra se zlem, v němž ani jedno (viz magický souboj) nemlže zvítězit? (01.04.2021)

Takto si představuji filmové zpracování mytologie, zasazené v realiích, přesto ji interpretující (v tomto případě je jasný africky vyhrocený vztah otce a syna). Pokračování podobného přístupu Pasoliniho - Oidipus a Médea. Jen bych si představoval vhodnější hudbu (nejlépe malijský folklorní materiál). (29.08.2010)

Člověk ani nechce mít předsudky, ale pak se nakonec diví tomu, co vlastně z Afriky přišlo a jak se skvěle podařilo točit s herci, kteří nevypadají vůbec jako herci a většina štábů by s nimi ani pracovat nechtěla. O to víc je snímek uvěřitelný, silný a zajímavý. Tady některé scény opravdu prožíváte hlavně díky obrazu a celkovému rozvržení. (24.01.2016)

Náboženské obřady a rituály, mystické a magické prvky, kouzelné propriety, symbolický závěr, to vše činí z filmu zvláštní, až pohádkový snímek. Symbolický závěrečný „souboj“ mezi mladým Nianonkorem a jeho otcem Somou připomíná mystiku filmu 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka. Těžko interpretovatelné, přesto (a možná právě proto) velmi působivé. (22.01.2008)

Mladej synek to nemá vůbec lehký. Fotřík nemůže vydejchat, že mu jeho sémě kapánek přerostlo přes hlavu, a tak ho honí s klackem (kterej si ani nedokáže podržet sám) snad po celý Africe (na posilněnou pak ještě bumbá, šňupe a kouří s dalšíma stejně švihlejma kumpánama). Harantova matka, která má ke svýmu bejvalýmu amantovi poněkud zvláštní vztah, pošle synáčka za slepým strécem a sype si popel na hlavu…teda lije mlíko, no. Naštěstí není její klučina žádnej přizdisráč a kouzla (ani manželka jinýho chlápka) mu nejsou cizí. Schyluje se k epickýmu souboji… To jsem poněkud buransky zlehčil a shrnul velmi zvláštní příběh z Mali, který má svoje tempo, vlastní pravidla a filosofii. Není zrovna snadné do něj proniknout a hlavní hrdina, kterému by divák měl zřejmě fandit, taky není zrovna největší sympaťák. Ale nenudil jsem se, když nic jiného, tak se alespoň těšil na další Niankorovy magické kousky a hlavně jsem byl zvědavý na konečně střetnutí. Některé věci byly prostě mimo moje chápání a domnívám se, že každý nezasvěcený měl s některými věcmi problém (+ navíc nepobírám, kam potom zmizel a co tam vůbec dělal ten druhý strýc?). Hodnotím průměrem a berte ho v tomto případě raději s rezervou. (04.05.2014)