Ssawoomeui gisool

Kórejský Karate Kid. Spolužiakmi pravidelne šikanovaný Byung-Tae raz náhodne stretne tajomného majstra, ktorý ho po menšej nevôli začne vyučovať svoje umenie boja, a čo je hlavné - umenie čeliť vlastnému strachu. Áno, film je podľa očakávania veľmi predvídateľný, plný klišé, režisér sa ani nesnaží dianie nijak obzvláštniť. A to hlavné, akcia - teda samotný tréning a boj - je akoby odsunutý na druhú koľaj, dočkáme sa myslím tak troch nemastných-neslaných súbojov bez choreografie a bez krásy, či štýlovosti (keďže majster svojho žiaka neučí žiaden konkrétny bojový štýl, ale len také "máchanie" rukami). Film našťastie zachraňuje vždy charismatický Yun-Shik Baek, bez ktorého by bol Art of Fighting ako Karate Kid bez majstra Miyagiho. (19.03.2006)

Klasický příběh o mistrovi a jeho žákovi, ale po korejsku. Což znamená, že hrdinové jsou zatraceně charismatičtí, rvačky nezbytně drsné, hraje fajnová hudba a vy cítíte každou ránu a každou emoci. Když se nad tím příběhem trochu více zamyslíte, přijdete na to, že na tu kostru mistr-žák je nabaleno spoustu zajímavých odboček. Mistr rozhodně není svatoušek, není žádný stoletý mistr bojových umění a nezačne žáka učit kvůli dobrému pocitu, ale pro peníze. Jeho představitel Yun-shik Baek je neuvěřitelně charismatický (místy mi dost připomínal Choi Min-Sika v Oldboy, v tom nejlepším smyslu) a vsaďte se, že byste si proti němu nic nedovolili. Žák složitě hledá cestu k vlastnímu otci, zbavuje se svého strachu a například sledovat jeho první pokusy o odpor, to je opravdová lahůdka pro vyznavače černého humoru. Co se týká samotných rvaček, tak mě přišli hodně dobře natočené. A to hlavně tím, jak realisticky působí, žádné kombochvaty, žádné dráty, prostě pěsti, kopání, rány hlavou atd. Hrdinové nevydrží třista ran ocelovou tyčí do zátylku, rány je bolí a krvácí ostošest. Je to příjemná změna po všech těch matrixových a fearlessových soubojích. Nic proti nim, fearless je boží, ale je to něco jiného, co mi chybělo. Nechci spoilerovat, ale kdyby například tenhle příběh natočili teď v Americe, určitě by skončil úplně jinak než Art of fighting. Sečteno a podtrženo: líbilo se mi to. Docela dost a například pasáž, kdy v závěru mlátí své trýznitele jsem si vyloženě vychutnával. Opakovaně. 9/10 (06.06.2006)

Strašne zvláštny a dosť drsný film o bitkároch na strednej, ktorý terorizujú jedného chlapca. Našťastie do mesta príde taký gangsterský Miyagi s ktorým sa chlapec skamaráti a začne sa u neho učiť biť. Celý film sledujeme jak trénuje, aby im to vo finále vrátil aj s úrokmi, ale jeho pokroky sú pomalé a dovtedy ho ešte veľakrát zmlátia. Film má dosť drsnú atmosféru. Nie je to žiadna pohodová rozprávka typu Karate Kid. Bohužiaľ hlavný hrdina príliš charizmatický nie je a tak ma jeho príbeh príliš nebavil. Našťastie tu je famózna postava jeho drsného učiteľa u ktorej ma bavila každá sekunda a rozhodne by si zaslúžil svoj vlastný film. Yoon-shik Baek podal fantastický výkon. Hlavne kvôli nemu dávam aj tretiu hviezdičku. A samotné bitky sú také reálne a neprikrášlené bez akrobatických volovín. Každá jedna rana pôsobí bolestivo. Miestami to s tou brutalitou ale už preháňali. Rozhodne sa mi na to príjemne nepozeralo. Výsledkom je nepríjemný bitkársky film na jedno pozretie. 5/10. (27.06.2019)

Výborný film, ani ne tak o "umění boje", jako o vypořádání se s šikanou. V asijských snímcích, je vždy šikana na úplně jiné úrovni, než ji známe osobně, nebo jak nám ji předkládají režiséři ze západu (Klass bývá často lehký odvar). Některé pasáže byly zbytečné (neukončená linka s tou slečnou), ale akční scény a příjemný příběh proplétáný vtipama vše vynahradil. (17.01.2010)

taková lehká komedie ze života, ve které starý rváč učí mladou oběť šikanovacích hrátek jak se ubránit, což se jí však skoro nikdy nepovede. Velmi sympatický a charismatický film, který navzdory názvu zobrazuje soubojů velmi málo a spíše se soustřeďuje na duševní cestu mladého bojovníka. "Bojové umění není o rvačkách, ale o boji se sebou samým" (16.01.2009)