Havana blues

Já prostě nemám slov! Úžasný film, který je naprosto ideální na horký letní večer a který mi udělal nesmírnou radost a pohladil mě na duši. Jižní Ameriku mám rád, a počítám do toho samozřejmě i Kubu, která patří spíše do Karibiku. A tento film mě jen utvrdil v tom, že Kuba a kubánská kultura je prostě úžasná. A samozřejmě kromě zajímavého prostředí velice oceňuji i příběh, který byl neméně zajímavý a který dokázal udržet mou pozornost po celou dobu filmu. Tohle je zkrátka takový milý letní příběh, který sice nekončí možná úplně nejlépe pro hlavního hrdinu, ale vybízí k zamyšlení, jestli je lepší obětovat svou kariéru a budoucnost nebo svou lásku k vlasti, což je docela zajímavý problém, protože v případě hlavního hrdiny ať by se rozhodnul pro jedno nebo pro druhé, tak v obou případech by ztratil některé lidi, které má rád. A hlavní hrdina to tedy vyřešil po svém. Kromě příběhu zde samozřejmě nemalou roli hraje muzika, která je jednoduše úžasná a která celému tomu filmu dodává na zajímavosti a na kvalitě, navíc texty mají přímou souvislost s dějem, takže zde ta muzika působí nenásilně. Co se týče hereckých výkonů, tak jsem velice rád viděl Roberta Sanmartína v jiné roli, nežli jako kubánského nelegálního imigranta a zapáleného ekologického aktivistu ve španělském seriálu Tady se nedá žít. A role Tita se zhostil skutečně úžasně. Ale samozřejmě všechny herecké výkony byly úžasné, a to v kombinaci s kvalitním dějem a báječnou hudbou nemůže dát jiný výsledek, nežli pět hvězdiček. (25.07.2009)

Výborný ,,návodový" film pro všechny, kteří chtějí pochopit, jak to v Československu vypadalo před rokem 1989. Ta uzavřenost, izolace za oponou (možná symbolická scéna s polorozpadajícím se divadlem) z něj doslova trčí. A navíc ta spousta lidských příběhů uvěřitelně zahraných přiměřeně hrajícími herci a herečkami. K tomu nutno připočítat film jako sondu do světa, kam mají naše (západní) média stále ještě vstup zakázán a pokus o uchopení něčeho tak mýtického, jako je kouzlo a genius loci staré Havany. Inu, kubánská Praha 21. století:-) A jako největší klad celého (téměř hudebního) snímku vidím hudbu - ne takovou, jakou si ji představuje západní turista, tedy sofistikovaně ve stylu Buena Vista Social Clubu, laicky prostě něco latinskoamerického, ale hudbu přefiltrovanou skrze železnou oponu a kopírující (asi obdobně jako kdysi u nás s nemalým zpožděním) západní módní proudy. Tenhle trend je popisován v nejedné sociologické studii a už byl dokonce na jeho základě vytvořen stratifikační model rozdělení společnosti. Diverzita západní populární hudby je ohraničená a pomalu vytlačí hudbu etnickou a folklórní... Tenhle film je skutečně nejenom pro českého diváka (sic romantickou a sentimentální) cestou proti proudu času... (03.07.2007)

Moc dojemný příběh o přátelství, senza muzice, touhách, ale i o těžkých životních rozhodnutích. Život na Kubě přináší bezpochyby mnohá negativa a i s těmi nás náčrtkovitě Benito seznámil. Oba kluci Ruy a Tito byli bezvadní a přes trochu těžkopádný rozjezd jsem se nakonec zakousla do jejich obdivuhodných temperamentních životů i s jejich bábrlinkou a Caridad s dětmi, kteří hráli také velkou úlohu při tak obtížném rozhodnutí, který měli kluci před sebou. Konec byl vzhledem k okolnostem uvěřitelný a kdyby napsali, že je podle skutečné události, tak bych tomu do písmene věřila (19.09.2014)

Na Havaně blues je nejzajímavější to, na kolik je kubánská cenzura benevolentní (pokud tedy film prošel nějakým schvalováním). Ti, což mají za sebou například Jahody a čokoládu, to však zase tolik nepřekvapí. Kritický akcent je v obou filmech zřejmý na první pohled, přestože tvůrci zároveň nezapomínají na jistou společenskou konformitu. Ta se ve filmu projeví zejména smířlivým koncem a stereotypním démonizováním kapitalismu. Kritika režimu se ve filmu objeví jen co v nejobecnějších prohlášeních, a tak se tvůrci zabývají spíše životem v neustálém nedostatku, aniž by však vznesly nějaké konkrétnější protesty vůči komukoliv nedejbože Fidelovi. Havana blues tak přináší hlavně zprostředkovanou realitu všedních dnů na Kubě. Život v chudobě, bez svobod a či nadějí na splněné sny. Tvůrci se však pořádně nedokázali vypořádat s hlavním tématem, které řeší zda odejít nebo zůstat na Kubě, a toto dilema se nakonec rozplizlo v nejasnou kličkovanou. Navíc na tvůrcích je vidět, že víc než scénáristy, herci, režiséry či kameramany jsou zdatnými hudebníky. To, že Havana blues přináší poměrně nepřikrášlenou pohlednici z "ostrova svobody", převažuje většinu vyjmenovaných nedostatků, i kdybych si z toho měl odnést jen to, že v té době se v kubánských kinech promítala Tajemná řeka od Clinta Eastwooda. (24.07.2009)

Čekala jsem zcela jiný hudební styl, takže mi chvíli trvalo, než jsem si přivykla tomuto velice modernímu pojetí. Ale to už mě začal válcovat příběh o opravdovém chlapském přátelství, kterému nedokážu nikdy odolat. Krásný film s krásnou hudbou a drobným politickým přesahem. Za zajímavé považuji, jak velkou svobodu slova na Kubě film předvádí, všechny kubánské kapely ve filmu totiž zpívaly velmi kritické protestsongy. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (05.04.2015)