13 jezer

Kdo neviděl, neuvěří. Experiment, který bych pomalu mohla natočit i já (pakliže by mě někdo zavezl ke kanadským jezerům). Záběry jsou prý "matematicky vypočítané", ale to nic nemění na jejich brutální desetiminutové délce a totální nehybnosti - úlet. Ovšem takový, který si většina avantgardních nadšenců podruhé už nejspíš nedopřeje. Za drzost natočit něco takového aspoň ty 3*. (04.08.2006)

Konečně se mi poštěstilo zhlédnout toto umělecké dílo. Pustil jsem si to skutečně celé, nicméně bez mučení přiznávám, že jsem film použil jako spořič obrazovky, a během něj jsem si stihl přečíst několik kapitol v knížce, připravit oběd a sníst ho (ano, film je dlouhý), a na monitor jsem jen tak pomrkával. Nic důležitého mi ale myslím neuniklo, viděl jsem všechny předčasné akční vrcholy snímku - přejezdy motorových člunů po jezeře č. 3, odjezd tankeru na jezeře č. 4 i výletní loď na čísle 11. Kdyby James Benning pořádal placená představení pro veřejnost a na těchto byl osobně přítomen, dal bych mu nějaké body za odvahu. Takhle ale nic pozitivního nenacházím. Většina jezer je vizuálně nezajímavá a nehodila by se ani na pohlednici. Kdyby místo toho natočil "10 Waterfalls" na Islandu, a jednotlivé segmenty by měly minutovou délku, měl by film jistý potenciál, takhle ale ne. Abych vám ušetřil stahování tohoto sedmisetmegového screensaveru, připravil jsem pro vás speciální GIFovou verzi filmu. Zde je varianta o skutečné délce, a pro ty, kdo nemají tolik volného času, jsem vyrobil i speciální zhuštěnou verzi o délce 12 vteřin, kterou najdete zde. (12.10.2008)

Kdo neviděl, neuvěří. Třináct statických záběrů, každý po deseti minutách, na třináct nejnudnějších jezer světa. James Benning (jehož vlasy ´sme všichni dobře spoznali) je totální úchyl. Jeho pokus zabít moderního diváka téměř vyšel. Michael, 62 let by mohl vyprávět své. No, zbývá už jen jediné. Těšme se společně na jeho 10 Skies. Příští Filmovka to jistí. (04.08.2006)

Bol som v pokušení napariť trinástim jazerám plných 5*, ale potom som si povedal, že by to predsalen bolo k ostatným sračkám trochu nefér. Tento 130 minútový kolos, mimo iného víťaz cyklu Otrlého diváka, pásma Klubu sebevrahov, a 41. Výročného zjazdu priateľov Hanky Zagorovej, je totiž jeden z najpodivnejších filmov vôbec. Postaviť kameru na breh jazera, nasnímať 10 minút statického záberu, dofajčiť si jednu alebo dve cigaretky, zbaliť sa a vyraziť k ďalšiemu jazeru - a výsledný "film" nasadiť do kín, to by napadlo len totálneho magora. Oficiálny text distribútora sa vás zatiaľ snaží nalákať na Bayovsky akčné scény v podobe prejazdu člna, či surfu po hladine, čo vôbec nie je pravda. Na jednom jazierku 3x prefrčia cez záber tie isté vodné skútre a na druhom zas v 5 minútovom rozsahu vychádza pomaličky zo záberu tanker. Žiadne explózie, prestrelky, zombies, červy, utopenci, mojito, či sprchové scény. Čím som zostal prekvapený bol fakt, že sa v premietacom sále nachádzalo viac než 0 ludí. Zloženie divákov bolo najpravdepodobnejšie takéto: 45% spáčov, 30% intelektuálov (v čele s Meliesom), 15% masochistov, 10% sebevrahov a 1 Rumcajz. Do konca vydržal málokto, my s JAnom sme to však zvládli za cenu straty zdravého rozumu a týždennej poruchy spánku. Stálo to za to? Rozhodne. Ale druhý krát by ma na to už nikto nenahovoril... (04.08.2006)

Koncepce(?): James Benning .. Tři jezera jsou na krátký pohled alespoň hezká, ale jiné klady prostě nenajdu. Pokud opravdu nevíte, jak nesmysluplně naložit s volným časem, doporučuji. V opačném případě sáhněte po gif souboru od Dadela. Obsahuje prakticky to samé, jen na ploše menší, než jedno procento stopáže tohoto obludně nudného, dokumentárního experimentu. (12.10.2008)