Dar od Boha

**** Už jen z toho důvodu že je manžel z podobné početné rodiny, kde se o dívku nezavadí a opravdu co bratr to jiný jedinec s jiným zájmem. Děj zasazený do šedesátých let, způsob vypravování a skvělá muzika to vše mě hodně sedlo. Závěr loučení synů s otcem při odchodu z pohřbu mne dostal snad ze všeho nejvíc. (16.02.2015)

Po skončení jsem měla dojem, že si to zaslouží 4*, teď s odstupem pár dnů, si nějak nedokážu přesně vybavit 'vo co gou'. Dalo by se říct, že to je o sexuálním hledání a vůbec hledání sám sebe. Grondin se předvedl na jedničku, to bezpochyby. Je to dobře natočené, přesně to vyjadřuje, co chce režisér říci, zajímavé proměny na straně malého a dospívajícího muže (pro mě obzvlášť, protože jím nejsem :-)), fajn hudební doprovod a dalších pár drobností, ale možná i díky francouzštině jsem si to nedokázala tak užít :-/ (27.01.2011)

Nečekala jsem téměř nic a dostala jsem toho hodně. V očekávání podprůměrné teenegerské komedie, kterými je bohužel naše TV zahlcena jsem byla překvapena jak pojetím, tak i zpracováním děje. Žádné plytké povrchní postavy, ale opravdu rozvinuté charaktery, příběh odsýpá bez hluchých míst, trefná zvuková kulisa a emoce jdou opravdu na dřeň. Vynikající kamera jen dovršila už tak povedený filmeček. Ke všemu hlavní hrdina v podání M. A. Grondina je fakt čupr kluk. (28.07.2012)

Snímek velmi intenzivně a věrně zachycuje vrozenou lásku mezi jednotlivými členy rodiny. Není pochyb, že se milují. Problém je, že se jen obtížně dokáží poprat s „nedokonalostmi“ toho druhého a nechtěně se zraňují. Herecké výkony, scénář, kamera i soundtrack jsou v brilantním provedení, díky jimž Jean-Marc Vallée vybrousil z tohoto filmu kinematografický diamant! (20.01.2010)

Ze začátku vcelku zajímavá ale ve výsledku velice zdlouhavá podívaná, která vypráví příběh sedmičlenné rodiny, kde je jediným zástupcem ženského pohlaví matka. Příběh se zaměřuje hlavně na předposledního syna a jeho dospívání a zmatení v sexuální orientaci. Nějakých vtipnějších scén je ve filmu velice málo a celý snímek se nese spíše v dramatickém duchu. Atmosféru režisér vystihuje převážně v hudebním doprovodu, kde mu vypomáhají David Bowie a Pink Floyd. Jsou zde zajímavé momenty a dobří herci ale jako celek to působí trochu nevyváženě a občas i nudně. (20.02.2009)