Reklama

Reklama

Dech

Drama / Poetický
Jižní Korea, 2007, 84 min

Režie:

Ki-duk Kim

Scénář:

Ki-duk Kim, Ki-duk Kim (původní scénář)

Kamera:

Jong-moo Sung
(další profese)

Obsahy(1)

Kim Ki-duk neodolal svodům mašinérie filmových festivalů, která každoročně žízní po novinkách etablovaných tvůrců, ideálně v hlavních rolích s uznávanými charakterními herci. Chang Chen, tchajwanská hvězda snímků Wonga Kar Waie a Hou Hsiao-hsiena, pod vedením korejského režiséra ztvárnil roli několikanásobného vraha, který ve vězení čeká na rozsudek smrti. Zprávy o jeho pokusech o sebevraždu zažehnou nové emoce v umělkyni, která žije citově vyprahlý život v luxusním domě po boku nevěrného manžela. (Filmasia)

(více)

Videa (1)

Recenze (71)

EdaS odpad!

všechny recenze uživatele

Naprosto vyprázdněný film - nemá atmosféru, emoce, zajímavý příběh, téma, nic. Spojení "točit se v kruhu" dostává nový rozměr. Napadá mě jediné přijatelné vysvětlení - Dech je dílo Kim Ki-Dukova dvojníka, protože režisér tak silných snímků jako Ostrov, Bad Guy nebo 3-iron zemřel... ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Jít ve Varech na „nového Kim Ki-duka“ je už skoro tradice, kterou není těžké každý rok naplňovat, protože tento u nás tak oblíbený jihokorejský režisér sází jeden za druhým. A navzdory velkoústým vyjádřením na loňské tiskovce, že Čas byl ze série trochu jiným filmů o tomtéž poslední a sebereferenční momenty (zařadil okázalé odkazy na své vlastní filmy) měly být definitivním rozloučením, je jeho snímek Dech nejen dalším z této řady... ale navíc jednoznačně nejprázdnějším. ___ Primitivní vyprávění lze sice opět považovat za další krok ke kimovskému minimalizmu s prvky parametrického vyprávění, ale proč si lhát a snažit se zachraňovat (implikovaného) režiséra, který už několikátý film jen odškrtává během vymýšlení a vyprávění filmu ze seznamu položek „co nesmí chybět, aby to bylo kimovské dílo“. Jen namátkou: téměř nemluvný milostný konflikt mezi několika málo postavami, motiv vody, roztrhané fotografie, opakující se sekvence, ponížení ženy, brutální exces, voyeuristické sledování a tak dále... ___ O Kimovi se toho za ty roky napsalo hodně, já sám už toho napsal hodně a vlastně se u každého dalšího filmu vždycky snažím přesvědčit, že u dalšího se na to vybodnu. Letos jsem tomu rozhodnutí mnohem blíž než kdy dřív. Dech je totiž co do vyprávění naprosto vyprázdněným naplněním primitivního modelu, do kterého jsou násilně zařazovány prvky ze zmíněného seznamu. Jenže kde bylo dřív umění, zbyl jen midcult, který ve své snadné sledovatelnosti řve, jak je velké umění. ___ Partneři mají blíže nespecifikované manželské problémy a málomluvná žena se zamiluje do vězně odsouzeného na smrt, který se každou chvíli pokouší o sebevraždu. Začne za ním chodit do vězení, přehrávat mu krátké stylizované hudební etudy na téma jednotlivých ročních období (to už jsme u tebe taky viděli, Kime). S každou z nich se prohlubuje jejich milostný vztah, přičemž všechno sleduje prostřednictvím kamer šéf vězení. Vězeň má zároveň v cele milostný vztah s jedním ze spoluvězňů, který pravidelně likviduje fotky, co mu hrdinka dává. ___ Všechno je stylizované, pomalé, mlčenlivé a doprovázené jednoduchými hudebními motivy, utopené v rádoby poetické atmosféře v záplavě měkkého svícení a dlouhými plynulými záběry. Vše působí snově a nic není realisticky motivované – vězňové bydlí v jedné cele na zemi bez postelí a pokrývek (vzájemně se zahřívají), šéf sleduje záběry z kamer na kvalitní širokoúhlé LCD televizi, na dozorce nenarazíte a všichni se pohybují pomalu, aby to působilo umělecky... Je to strašně prázdné, repetitivní, umělé a hloupé. ___ Umění na objednávku, za rok bude další chod. Děkuji, Kime, ale už skutečně nechci... ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

K čemu jsou Kim Ki-dukovi výborní herci, když snímek stojící na poetičnosti jí ve výsledku obsahuje sotva stopové množství? Správně, k ničemu. Již námět o sbližování zhrzené manželky od úplné, byť nefunkční rodiny a k smrti odsouzeného nemluvného zločince, který touží spáchat sebevraždu, neslibuje mnohé, ale mohl z toho být potencionálně dobrý film. Ovšem tentokrát se "djůk" utl opravdu hodně a místy až nesnesitelně. ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to celkom dobrá dráma od Kim Ki-Duka. Má dosť dobrý príbeh o žene, ktorá síce má manžela a dieťa, ale so svojim životom nie je spokojná a cíti, že jej niečo chýba. Keď sa zo správ dozvie, že uväznený vrah, ktorého čaká poprava sa už niekoľký krát neúspešne pokúsil o samovraždu, rozhodne sa ho navštíviť a postupne medzi nimi vzniká zvláštne puto. So spracovaním som spokojný, ale dalo sa to podať aj o trochu lepšie. Hlavným a zároveň vlastne aj jediným problémom je to, že režisér to vlastne vôbec nenatočil svojim typickým spôsobom, ktorý mi výborne sedí. Zápletka už na prvý pohľad pôsobí nadmieru zaujímavo a obsahuje množstvo klasických prvkov, ktoré sa v jeho tvorbe bežne nachádzajú, vzťah k násilníkovi, nerozprávajúci hrdina, problémy v manželstve, voyerstvo a iné, len tentoraz je to podané už len takým obyčajným spôsobom, ako keby to už bola len práca z povinnosti a nedal do toho srdce, kvôli čomu mi tu chýba tá špecifická atmosféra a aj poetiky tu nie je až tak moc. Ale našťastie aj takto mi to sadlo, väčšinu času sa na to veľmi dobre pozerá, stále je tu toho plno, čo sa mi páči a k tomu ako bonus som sa po celý čas zo zvedavosti tešil, či práve režisér predstavuje riaditeľa väznice a našťastie nesklamal. Len tá verzia štyroch ročných období mohla byť podaná trochu inak, toto mi prišlo skôr úsmevné a aj záverečná tretina je už o niečo slabšia. Takže celkovo sa mi to páči. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, sympatická Park Ji-A, len to spievanie jej moc nejde, poteší mimokórejská výpomoc Chen Chang ako väzeň a k tomu ešte Ha Jung-Woo, ktorého vždy rád vidím. Réžia a technická stránka sú len mierne nadpriemerné, tentoraz ma Kim Ki-Duk po réžijnej stránke sklamal, ako som spomínal, pôsobí to až príliš neautorsky. Takže skutočne keby to natočil svojim bežným štýlom, dopadlo by to omnoho lepšie, ale aj tak nemám dôvod dávať horšie hodnotenie, bavilo ma to aj v tomto podaní. 72% ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Kim Ki-Duk se po Čase, který byl pro jeho tvorbu dost netypický, se opět vrátil ke svým málomluvným dramatům. Nejsem si ale jist, zda je to dobře. Dá se říct, že znalce Kim Ki-Dukova díla film ničím nepřekvapí, s výjimkou několika bizarních pěveckých čísel hlavní hrdinky, která jsou úmyslně směšná (aspoň doufám, že úmyslně). Pokud jsem v komentáři k Luku napsal, že onen sivý lučištník by měl podstoupit ústavní léčbu, zde totéž platí o obou hlavních postavách. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama