poster

Zvědavá kamera (TV seriál)

Dokumentární

Československo, 1965–1968, 8 h 48 min (Minutáž: 26–116 min)

Režie:

Karel Fuksa
  • sportovec
    *****

    Myslím, že tento volný seriál, spíše televizní magazín, vyniká nejvíce v postupně mizících vzpomínkách jeho pamětníků. Ve své době byl pověstným douškem vody živé naší publicistiky, v době, kdy generálním ředitelem Československé televize byl před deseti lety zesnulý první český europoslanec v dresu italských craxiánských socialistů Jiří Pelikán. Jeho cena netkvěla ani v námětech jednotlivých vysílání jako mnohem spíše v tónu a formě, kterou s sebou přinášela. Doba tání "zlatých let šedesátých" byla zkrátka obdobím stěží postřehnutelné eroze, kterou zastavily až tanky operace Dunaj sovětské armády a jejích satelitních přílepků. Protože se jednalo o pořad opravdu a výhradně časový, může dnes mít smysl jedině jako součást výuky žurnalistiky nebo dokument pro politology, historiky nebo zvlášť poučené a zasvěcené hluboké zájemce. To není podcenění, ale naopak docenění skvělé práce tehdejších televizních publicistů svádějících urputně permanentní nelehké souboje s Hlavní správou tiskového dohledu, jak se tehdy eufemisticky nazývala cenzura.(14.5.2009)

  • sator
    ****

    Zvědavá kamera(9.12.2014)

  • Přemek
    ***

    Shlédnut a natočen díl z roku 1968, v němž se představilo plzeňské Kladivadlo v čele s Josefem Dvořákem, neudržitelným dramaturgicky i před kamerou. V podstatě velmi zajímavý dokument.(15.10.2007)

  • - Ve zprávě sovětské zpravodajské služby o kontrarevoluci v Československu bylo nejčastěji útočeno na ředitele Československé televize Pelikána a na investigativní pořad Zvědavá kamera. Zvláště poté, kdy byl odvysílán díl o pravém pozadí Říjnové revoluce v díle Aurora vystřelila... ale pozdě! (1966). (sator)

  • - Přestože tvůrce pořadu Branislav, scenárista Kincl a kameramanka Štinglová dostali povolení s Gagarinem točit v Moskvě, nechtěli je k němu pustit, když ale přišli s dopisem amerického kosmonauta Johna Glenna, ve kterém byl příslib rozhovoru pro Československou televizi, věci se dali do pohybu. Nakonec to dopadlo tak, že si je Gagarin oblíbil a předal jim odznak čestného kosmonauta Sovětského svazu. Nejspíš budou jediní v celém bývalém Československu, kteří tento titul mají. (sator)