Slavná alba: Iron Maiden - The Number Of The Beast

Jako frontman  Bruce Dickinson a IM slušný, ale nebyla to moje úplně nej kapela. Mě ta tzv. londýnská nová vlna, co se spustila se začátkem osmdesátek, až tak moc neoslovila. Tohle album je o 2 výrazných hitech The Number of the Beast a Run to the Hills, ale co dál? Koncem osmdesátek kolovalo i v Československu na různých pirátských kopiích a to už jsem měl tehdy jako 11-12iletý metalista oblíbenější kapely, třeba německé Helloween. Ale z dnešního hlediska je potřeba říct, že ty osmdesátkové metalové kapely zněly víceméně tak nějak stejně. (13.03.2021)

"Brali jsme to jako povedený album a tím to haslo. Nenapochodovali jsme do studia s tím, že se chystáme přepisovat historii." Jsem virtuózním hráčem na napnutý nervy a přesto mě nikdy nikdo nepozval do studia natočit album, který by přepsalo historii. Je tu i možnost, že by se mi to nepovedlo, ale když to dokázali ty máničky z Iron Maiden, tak bych to snad dal taky. Jen nevím, jestli by se mi podařilo o tom natočit tak skvělej dokument, kterej by měl parádní zvuk, atmosféru a přidal i nějakou tu povedenou historku z natáčení. (21.10.2021)

3,5  Aspoň na chvíľu som sa mohol vrátiť do dôb mladosti, keď som na tejto hudbe fičal (hoci som bol skôr na Helloween). Dozvedel som sa pár zaujímavých vecí o kapele (nie veľa), videl som ako vyzerali jej členovia po 20 rokoch, vypočul som si ich názory a hlavne pripomenul som si ich hudbu, z ktorej som mal zimomriavky, hlavne kvôli ich skvelému a jedinečnému zvuku. Žiaľ, častý neduh takýchto dokumentov býva malý priestor pre hudbu, hoci sú (mali by byť) predovšetkým o hudbe. Začne hrať nejaká pecka, lenže po pár taktoch to sekne a už niekto začne vyprávať nejaké duchaplnosti. To je aj prípad tohto dokumentu. Ale kvôli príhode s americkými náboženskými fanatikmi, ktorá má veľmi pobavila, zaokrúhľujem na 4 hviezdičky. To trápne pálenie (rozbíjanie) platní, koľko krát sa to udialo? To sú v USA naozaj takí obmedzení? Kapelu všade vo svete vítali ováciami, v USA náboženskými letáčikmi a označili ich za uctievačov satana. P.S. Verzia, ktorú som videl, má 50 minút (ČT má stále ten zlozvyk nezmyselne strihať dokumenty?). (14.08.2021)

Zda je toto či jiné album z diskografie Iron Maiden  nejlepší je úplně jiná debata, zde se jedná o jejich nejslavnější album a to "The Number of the Beast" bezesporu je, jelikož to udělalo velkou díru do světa a také jistý podíl na tom měli pošahaní ultra pánbíčkáři, kteří "závadné" desky pálili, nebo umlátili kladivem. Tím tuto kapelu bohužel ocejchovali jako satanistickou, ale pozitivní podíl to mělo v jejich nastupující popularitě a úspěchu. Samotný dokument mi přišel lehce strohý a neúplný, nějaké hlubší informace se moc nedozvídáme, ale jinak to tu podstatnou část pěkně rozebírá a pro mě, jako velkého fanouška to i tak potěšilo. (23.07.2022)

Iron Maiden jsem poprvé slyšel v polovině 80.let na tehdy bolševiky zakázaném rádiu Hlas Ameriky (obdoba Svobodné Evropy), kde běželo pravidelné pásmo o rockové hudbě. Myslím, že tam hrála právě titulní skladba a byla to láska na první poslech. Další den jsem zašel za svým kamarádem metalistou, který si tajně vozil desky Ironů z Jugoslávie, nahrál na kazety první tři alba, zapnul stařičký walkman značky Tesla a už to jelo. Svoji pozici fandy „Mejdnů“  jsem pak definitivně zpečetil přišitím  nášivky maskota Eddieho na metaláckou džísku. Jo, ty byly pěkný rockový časy. Kolega subic tady píše, že tohle album je jenom o dvou hitovkách, s čímž nemohu souhlasit. ´Number´ je nápady natřískaný celý a mám hodně rád i ty nenápadné skladby, které na koncertech hráli minimálně,  jako je ,Gangland´ či ´The Prisoner´. __ PS: Ale pořád si myslím, že jejich nejlepší album je nedoceněné ´Somewhere in Time´ z roku 1986. Skladbu jako ´Alexander the Great´ prostě napíšete jen jednou za život. (18.02.2022)