XXY

Spousta filmů dneška vypadá jako by je točili tvůrci bez problémů o hrdinech, kteří stejně jako oni reálné problémy nemají, a tak si vytváří pseudoproblémy. Je to jenom takový pokřivený obrázek nudy a konzumní společnosti. Typický příklad v žánru filmu se sexuální tématikou tvoří Shortbus. Snímek s podivným názvem XXY dokazuje, že film s podobným námětem může být natočený citlivě a se smyslem pro estetiku i závěrečnou katarzi. Tady nejde o nějaké laciné ždímání senzací, tady jde o nanejvýš hořké bolestné a pracné vyrovnávání se s genetickou vadou a z ní vyplývající nejistou sexuální identitou. Stejně tak se tam řeší i problém s homosexualitou a vůbec s tolerancí v oblasti sexu v 21. století, kde zdánlivě už neexistují tabuizovaná témata. Spousta věcí se ve filmu objevuje jen v náznaku, ale i ty nutí k přemýšlení. Líbilo se mi to, i když jde jen o malý a na první pohled nenápadný film. Celkový dojem: 90 %. (06.11.2011)

Šestnáctiletý Alvaro se svými rodiči přijíždějí navštívit své známé, kteří mají patnáctiletou dceru Alex. Alvarovi je Alex ihned něčím blízká, jenže netuší, že Alex není úplně obyčejná dívka, a že jejich návštěva zde není jen tak obyčejnou návštěvou. Jeho otec, plastický chirurg, je zde tak trochu pracovně - v Alexině těle totiž zuří boj mezi ženským a mužským pohlavím, a jedinou možností patrně zůstává operace ... Námět filmu je rozhodně originální a zajímavý - zvlášť když si název filmu nikterak nevysvětlíte a nepřečtete si komentáře nebo popis filmu. Na druhé straně šlo z tématu určitě vytáhnout daleko víc - kdyby se autoři věnovali tomu, co se děje v Alexině mysli, a ne vztahu Alvara se svým otcem, Alex se svým otcem (obě matky jsou v celé story naprosto nepodstatné?) a podobným nedůležitým zbytečnostem.Na třetí stranu (?) ale určitě nelze film odepsat úplně, protože mne k obrazovce připoutal více než dostatečně (i když hlavně ze zvědavosti, jak to celé dopadne)... (03.10.2011)

Mnoooo, zajímavé to bylo! Odtažité ale přitom i vtahující, smutkem i tápáním prostoupené komorní drámo o nelehkém životě jednoho dospívajícího človíčka a jeho nejbližšího okolí. Nic pro ty co maj rádi vše nalinkované, doslovné a přímé. Tento film nabízí naopak více otázek než odpovědí a podnětů k zamyšlení se. Plyne to pěkně pomalu a nic tu není černobílé a jednoduché, ani hlavní postava v podání výborné Inés Efron. Tuhle seňoritu už jsem viděl ve dvou filmech a je fakt dobrá, dokáže hrát i jen mimikou a výrazem v očích. A když tenhle zajímavý příběh dokonale dokresluje prakticky neustále svištící a zpívající mořský vítr a moře samotné, nemohu jinak než hodnotit hodně vysoko. (09.02.2016)

Intersexualita..záležitost, kterou se společnost snaží ignorovat a doufá, že tím asi přestane existovat. Ano, každého odlišného označíme za zrůdu a vyženeme na okraj společnosti. Krása. Film ukazuje, jak se žije Alex s jejím těžkým údělem, kdy nepatří pohlavně ani do jedné kategorii a odmítá pořád hormonálně zadržovat vývoj jedné své části. Ukazuje i reakce společnosti na ní, u některých fascinaci, u jiných zhnusení a v tom všem se rodí i zárodky lásky... (17.09.2012)

Celovečerní debut Lucíe Puenzo dává naději, že existují v současnosti ještě režisérky-ženy, jejichž tvorbě stojí za to věnovat pozornost, přestože XXY trpí typickými chydami debutů. Oceňuji herecké výkony mladistvých a dokumentárnost celého snímku i nedotažený koncept s tematizováním plynutí času, problém mám potom s nevyjasněnou motivací mnoha postav, s klišé neodmyslitelně patřící k filmům o coming-outu a figurkařením. (03.06.2008)