ef - a tale of memories.

Bouřlivé city a tragédie postav. I po tak dlouhé době ve mně tento seriál pořád rezonuje. Nevím, zda se mi zrovna trefil do nálady, když jsem ho sledoval, přesto však musím vysoce ocenit anime bez typických anime archetypů a fanservisu. Rozhodně nedoporučuji sledovat s rychloposuvem, jinak se v klipovém podání příběhu můžete ztratit. ;-) (01.07.2011)

Zvláštní. Tohle anime mi bylo doporučováno. Nespočetněkrát. Muži, ženy, dívky, chlapci - všichni tvrdili to samé: "Je to paráda, takhle už jsem dlouho nebrečel/a." Možná už to tvrdé, kámen zvané, obrostlo mé srdce. Nebo možná jsem prostě neskočila tvůrcům na lep (asi moje škoda). Ale nebrečela jsem. Nedojalo mě to. Naopak mě to dost dlouho nudilo. Celý devět dílů se vyskytlo jen málo okamžiků, které se mi opravdu zalíbily. Desátý a jedenáctý díl už byly takové lepší celkově, no a ten dvanáctý... chvíli fajn, chvíli jsem se musela smát. Na jedinou věc, na kterou jsem opravdu byla zvědavá, jsem dostala odpověď právě až v tom 12. díle, a to po titulkách a ještě mi přišla taková zavádějící... Vlastně jen tyhle dvě postavy jsem si z celého seriálu opravdu oblíbila. Pročítám si hodnocení, spousta diváků soucítí s Čihiro. Mně byla ukradená. A protože mi byl ukradený někdo jako Čihiro, tak je jasné, proč mě ef - a tale od memories. nemůže zasáhnout, nemůže se líbit víc jak za 3*. Druhá linie se mi líbila o něco více, je pravda, že mě obě zúčastněné trochu štvaly, ale Mijamura mi pak začala být více sympatická a fandila jsem jí, protože Kei mi přišla jako rozmazlené děcko, které sobecky jde za tím svým a nevadí mu, že ublíží (když jde o sport, nevadí to, ale v lidských vztazích...). Ale přiznávám - animace byla vážně povedená, přišlo mi, jako bych se dívala na jedno dlouhé AMV. Určitě mohu doporučit, protože vím, že existuje spousta lidí, kterým se to opravdu hodně líbilo. Mně se to také líbilo, ale ne hodně. Nemusím to vidět znovu. A kdybych měla paměť, která po třinácti hodinách zapomíná, tak bych ani nelitovala... Každopádně verdikt zní: doporučuji. (08.11.2010)

Velmi slušná romance z úchvatnou hudbou, sympatickými postavami a jakousi snahou o innovativnost (velmi odlehčená verze Bakemonogatari), která kupodivu slušně vychází a navíc není rušivá a dokáže člověka opravdu upoutat (viz. vynikající scéna v telefonní budce s postupně ubývajícími kredity na tel.kartě).ef je podobný seriál jako o rok mladší seriál True Tears, narozdíl od něj líp zvládá finále i práci s postavami.Osobně jsem spokojen, jen mě trochu zamrzel předvídatelný konec, ale to v rámci žánru asi tvůrcům nemůžu zazlívat.Čisté 4*. (05.02.2011)

V podstatě souhlasím s Mandelbrotem, ale na rozdíl od něj mám jednu zásadnější výhradu. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že snaha o uvěřitelnost či skutečnost chování a prožívání postav IMHO často ustupuje snaze dojmout diváka. Jenže, může mě dojmout něco, co mi nepřipadá skutečné? Chvílemi jsem měl pocit, že autoři hrají s divákem následující nefér hru... Divák, kterému se ef nelíbí, by si měl začít připadat provinile a říkat si:"Nejsem zlý člověk, když mě to nedojímá, ba otravuje mě to?" Přesto mě v poslední třetině příběh Čihiro přeci jen oslovil. Lepší *** pro mě, věřím ale, že obecně bude ef hodnoceno výrazně lépe (takže asi doporučuji?). (06.01.2008)

Máš nějaké vzpomínky, které nechceš zapomenout? Emocionálně a také vizuálně jedno z nejpůsobivějších anime tohoto roku. Příběh se soustředí na trojici potenciálních párů a vývoj jejich vztahů. Není nijak složitý, ale je velice citlivě vyprávěn a vyznění jednotlivých scén je podpořeno nápaditou obrazovou stránkou, kdy styl kresby, použité barvy nebo i třeba nápisy pomáhají vyjadřovat psychické rozpoložení postav. Z nich je asi nejzajímavější dívka Čihiro, které byl v seriálu svěřen nejsmutnější úděl, kdy se každý den učí poznávat svět, jen aby se jí znovu a znovu rozplinul před očima, ale přesto se nehodlá vzdát své šance na štěstí. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že by byl seriál lepší bez posledního dílu.... A co že vlastně znamená to "ef" v názvu? Odpověď dají první písmena názvů jednotlivých epizod - euphoric field. (31.12.2007)