순정만화
Hello, Schoolgirl
Režie:
Jang-ha RyooObsahy(1)
Kwon Yeon-woo pracuje jako úředník na obecním úřadě a ačkoliv je mu už 30 let, žije sám, je tichý a neschopen najít si vhodnou partnerku. Po přestěhování do nového bytu ale často potkává Han Soo-yeong, maturantku zdejší školy, která žije o patro pod ním. Ta je typickou potrhlou středoškolačkou.
Kang Sook začal po vystudování vysoké školy také pracovat na obecním úřadě a během cest domů si začíná v metru všímat melancholické Kwon Ha-kyeong. Tu potkává, když ona kouří vždy na stejném místě, a pořád má před očima její úsměv. Po čase ale zjistí, že Kwon Ha-kyeong jezdí po stejných trasách, dělá stejné činnosti jako kdysi se svou životní láskou…a ačkoliv se Kang Sook snaží ji dát další impuls k životu, nezdá se, že by byl úspěšný.
Čtyři osoby, dva příběhy a na první pohled nestejnorodé páry, které začnou mít více společného, než se zpočátku zdá.
(jorgus)
Recenze (65)
Utrpení! Nudnější film jsem letos ještě neviděl - a to už je červenec! Romantické filmy už tak nemám příliš v lásce, ale toto byl vážně extrém. Plyšáčči, balónky, mašličky, fotečky, sněhové vločečky, přeslazené řečičky... Jen samé kecy a nic víc! Strohý děj bez jakýchkoliv zvratů, bez nápadu. Divné, naprosto nepřirozené chování lidí. Kdyby ti asiati aspoň mluvili normálně, ale ne - ti než vymyslí jednu větu, trvá to půl dne! Místo dvou hodin mohl film trvat 35 minut, kdyby to z nich nelezlo jak z chlupaté deky. Ach jo, na co jsem to zase naletěl? Jsem opravdu šťastný, že už to mám za sebou a už nikdy více! Nikdy!!! Zdejší hodnocení 84% mi fakt hlava nebere. Ale co, pro mě za mě, takové filmy si klidně můžete strčit do špic. Pět procent a nazdar! ()
Napadá mě spousta adjektiv vystihujících tento snímek a chtělo by se říct, že by všechny byly synonymem pro slovo nuda... Ale to je to poslední co tento film je... Neskutečně citlivě podaný příběh o „zakázané“ lásce a to ve dvou případech, které jsou nenásilně propojené a dotváří perfektní atmosféru a ladění celého snímku, který považuji za jeden z nejlepších romantických, co jsem měl možnost vidět… Krásně zde vyniknou rozdíly mezi asijskou romantikou a tou naší, dovolím si tvrdit americko-západoevropskou… Ta asijská vyhrává na plné čáře… Z našeho pohledu na svět zdánlivě malicherné a nicotné překážky, bránící naplnění té lásky, jsou v jihokorejských filmech alfou a omegou a tvarují příběh do té nejkoukatelnější podoby… ()
Vyjimecna romance, jaka tu uz nebyla vazne vazne dlouho. Vzajemne se propletajici dva milostne pribehy do sebe neuveritelne zapadaji, i presto ze s sebou zpocatku nesou naprosto odlisne nalady. Melancholicke, misty az komorni party prekvapive dobre zapadaji mezi ty komedialni, ktere v sobe zas dusi notnou davku horkosti. Cela nalada tohoto filmu je unikatni dotkne se mozna hloubeji nez by kdo cekal. ()
Hmm, podle hodnocení tady sem čekal, že to bude pecka. Bohužel jsem byl docela sklamanej. Je to příběh čistě jen o lásce a na poměry Jihokorejců je to málo dramatický. Příběh plyne vlažnym tempem a i když jsme to ze zvědavosti dokoukali opravdu docela slabota. Jinak vizuálně poutavé, obrazy jsou pěkně zpracované a film působí kompaktně, za to 3 hvězdy. ()
Podobne ako Japonské After the Rain je aj Hello Schoolgirl zameraný na vzťah študentky a dospelého muža. A podobne ako v prípade japonského filmu sa aj tu stretávame s citlivým vykresleným charakterov, s jemnocitom pri predávaní emócií a s ľahkým humorom, ktorý je svieži a príjemný. Ji-tae Yoo, ktorého poznáme skôr z Trilógie o pomste hrá milého a samotárskeho muža, zatiaľ čo mu rozjašená ale pri tom rozumna Yeon-hee Lee sekunduje ako predmet túžby. Je to hravé, príjemné a pozitívne. Naozaj mi po dlhej dobe padlo pozrieť takýto slaďák, z ktorého ale našťastie zuby nebolia ani sa nekazia. Žánrovka ako vyšitá. Z krajiny, ktorá vie ako na to. ()
Reklama