Půlnoční polibek

Neuvěřitelně krásné. A dějiště impozantní, mé milované Los Angeles zachycené z úplně jiného úhlu pohledu, než člověku dostane ve většině filmů. Že měl film malý rozpočet? No a co? Neshledala jsem na něm žádný nedostatek, a atmosférou předčí leckteré hollywoodské trháky. Navíc černobílé provedení u tohoto typu filmů podle mě vždycky přidávalo na uměleckém dojmu. (16.01.2010)

Narazila jsem na to náhodou, když jsem přepínala programy a hned mě zaujalo mnou oblíbené černobílé provedení a originální znění, které miluji. Strašně se mi líbila ta upřímnost. Prostě film, co vám neskrývá pravý život a nestydí se říct všechno. Pro mě jednoznačně nejlepší romantická komedie, kterou jsem viděla. (15.10.2011)

Nic moc konverzačka s absolutně příšerným obrazovým doprovodem. Něco tak hrozného jsem viděl naposledy v rámci Noci filmových nadějí IV (edit: konkrétně od tohohle: http://voyo.nova.cz/multimedia/noc-filmovych-nadeji-iv-vsechno-si-nekoupis.html?s=3 ), i studiové pohádky ČT vypadají stokrát lépe. Má to vizuální kvality home videa, ale už ne styl, kvůli čemuž (plus ještě plochým postsynchronům a minimu ruchů) jsem měl většinu času nepřekonatelný problém se do toho alespoň trochu ponořit a místo toho jsem vnímal to amatérské natáčecí pozadí. V určitém směru je to velmi progresivní film o filmu, kdy oproti zažitým konvencím nenahlédneme ani na okamžik do zákulisí. Ale je tam pořád cítit. A má to hodinu čtyřicet. Ufff. O to víc smutné, když si člověk uvědomí, co všechno filmaři zvládli v těch cca šesti minutách, co měli k dispozici v Paris, je t'aime. Nejlepší scéna je hned ta úvodní, doporučené shlédnutí zhruba- 00:00:00 - 00:06:00, 00:12:55 - 00:13:00, 00:13:18 - 00:14:10, 00:33:00 - 00:39:07, 01:07:30 - 01:09:53, 01:23:50 - 01:33:48. Dohromady cca 25 minut. Viděna barevná verze. (27.02.2011)

Takhle nějak by to dopadlo, kdyby scénář k Linklaterovu "Před úsvitem" režíroval Woody Allen a o druhou polovinu své režisérské sesle by se dělil s rozměrným pozadím Judda Apatowa. "Půlnoční polibek" klade důraz na sílu okamžiku, dává příležitost neokoukaným tvářím (obsazení hlavní dvojice se nadmíru povedlo) a upomíná na nezávislou scénu. Příběh není tím, co by výrazněji překračovalo rámec zaběhnutých standardů, tím podstatným jsou postavy a dialogy, díky nimž ve mě film zanechal hluboký dojem. 9/10 (21.12.2009)

Tenhle rok se čeští distributoři rozhodli všem zasáhnout do života lásky a do kin nám nabízí skvělé a neotřelé filmy s kapkou humoru, které jsou jak že života. Svojí "amatérskou" kamerou mi to připomíná snímek Once , ale je obohacen o černobílý look. A přeci jen vám to vše připadá skutečné. Proto si mě Půlnoční polibek získal a doufám, že jednou taky na Nový rok někoho políbím. (19.02.2010)