Uloupené Kosovo

Tento film sa ani z ďaleka nemôže nazývať dokumentom! Je pravda že v dnešnej dobe sa občas v informačných kanáloch niektoré informácie strácajú (nechtiac i zámerne) a autor sa rozhodol proti tomu vystúpiť, resp. rozhodol sa v Srbsko-Kosovskom konflikte prezentovať kosovskú stranu barikády (na ktorú sa v médiách akosy pozabudlo). Bohužiaľ činí tak veľmi úbohým a zavádzajúcim spôsobom, že by bolo lepšie ak by žiaden "dokument" nenatočil. Ono pravidlá objektivity a novinárska etiketa neboli stanovené len tak pre nič za nič. Uloupené Kosovo preto vypadá ako typický propagandistický snímok nacistického Nemecka. Chýbajú tu názory druhej strany, pri zdôrazňovaní niektorých faktov chýbajú akékoľvek zdroje,ďalej film stojí v niektorých momentoch len na autorovej úvahe a hypotézach... Nech bol cieľ filmu akokoľvek šľachetný, autor si musí uvedomiť, že takýmto spôsobom sa informačný odboj rozhodne nevedie! (20.10.2008)

tento film si zaslúži vysoké hodnotenie, nie za to ze je to o Kosove (trochu inak), a nie za to ze bol v Čechách a na Slovensku zakázaný. Ale za to, aby si toho diváci všimli. Aj keď ide o jednostranne informácie, a film je koncipovaný len z jednej strany, tak ako už tu niekt bol spomenul, treba to dat von, a konfrontovať s informáciám z inej strany. Ako bol kedysi nebohý Satinský povedal "vojnu by mali robiť deti, cez deň by sa bili, večer mamy vykloniac sa z okien skríknu DECKÁ DOMOV !!!! " a bolo by po konfliktoch . ak ten film nenájdete skúste yutube - http://www.youtube.com/watch?v=e0u9wRr7mO8 (04.09.2013)

Všechny náležitosti objektivního dokumentu v téhle sračce prostě nejsou. Na to, že jsme v pozici nestraných pozorovatelů (jako diváci dokumentárních filmů), tak poslouchat hovinka z české pro-srbské pusinky, že Albánci mají chuť stavět jenom mešity, nebo, že Srb nemůže jet do Kosova bez ozbrojené eskorty, albánští extrémisté opakovaně používají svoje ženy a děti jako živé štíty, a hlavně že přítomnost pravoslavných sakrárních staveb je PŘÍMÝM důkazem o tom, komu tahle země vlastně patří, je zrcadlem hlouposi Vašeho většinového hodnocení. Neskutečná prosrbská sračka, která postrádá souvislosti a úhel pohledu druhé strany. Navic proč šlo udržet etnické a náboženské napětí v Makedonii a tady ne? Zcela jistě v přístupu srbské strany. Ostuda dokumentu, který má zřejmě jediné poslání - balamutit širší veřejnost (myslím tím Vás) svými mýty . To je vlastně ten nejhorší přečin, který může dokumntarista udělat.... (17.10.2009)

Jednu hviezdičku uberám len kôli onej toľko omieľanej "jednostrannosti", či zaujatosti. Vlastný komentár režiséra mohol byť niekedy skutočne miernejší, napriek tomu, filmársky bol zvládnutý na 5*. A popravde, výpovede Srbov a zábery z miest hovorili sami za seba, takže ma napadlo, či by si diváci podvedome nemysleli to isté, čo im autor servíroval počas dokumentu ako svoj pohľad na vec... Pozrela som si aj dokument nasledujúci za ním, no musím povedať, že ani zďaleka na mňa nezapôsobil tak silne ako prvý. ( Asi som zaujatá... ) Je to raz tak, krajina, ktorá sa BRÁNI má vždy na svojej strane morálnu prevahu. (31.07.2008)

Co z tohoto dokumentu vyplývá? Že Balkánci mají horkou krev. Rychle je nastíněna historie Kosova: Srbové byli znevýhodňováni a zabíjeni již v době první světové války, stejně tak nacisty v druhé světové válce. Po vítězství Tita byli bohužel nadále utlačováni, takže se poměr obyvatel v Kosovu postupně obrátil ve prospěch Albánců. (Albánská) Kosovská osvobozenecká armáda UÇK dokonce napadala Albánce, kteří se přátelili se Srby. A pak přišlo "humanitární bombardování" NATO... Situace v Kosovu - respektive po celém Balkáně - je prostě nesmírně složitá a není možné ji bezbolestně vyřešit. ___ Dokument lze označit za poněkud tendenční (srovnání s Mnichovem, chybí informace o Bosenské válce, Miloševićovi a jeho činech) , přesto je bezpochyby přínosné znát pohled druhé strany. Jde mi jen o to, že sami Srbové také nejsou neviňátka, neskutečná zvěrstva na civilním obyvatelstvu páchaly obě strany: s Kosovem to přímo nesouvisí, ale masakr ve Srebrenici, který v roce 1995 vedl srbský generál Ratko Mladić, a který znamenal povraždění asi 8 tisíc Bosňáků - v dokumentu zmíněn není, ačkoliv podle mě by měl být. (14.03.2010)