Tak dlouho tě miluji

"Najhorším väzením je smrť dieťaťa...z toho sa už nedostaneš nikdy." Výborná konverzačná dráma v ktorej K.S.Thomasová podáva oscarový výkon. Neviem, či sa jedná o tv film , ale pôsobil na mňa tak. Prevažná väčšina scén sa odohráva v interiéroch a dialógy tvoria 80% filmu. Kvalite filmu to ale neuberá a pocit z dobre odvedenej práce u mňa dosť dvihla hudba, ktorá pripomína pomalé elektrické gitary N. Younga z filmu Mrtvý muž.80%. (22.02.2011)

JSEM TADY…..kdo viděl ví, kdo teprve uvidí…..pochopí. Juliette před 15-ti lety zabila své vlastní dítě. ( Nicméně ne vždy je vše tak, jak by se na první pohled mohlo zdát ) . Nyní je ( po odpykání si trestu ) propuštěna z vězení a přichází do rodiny své sestry, která žije s manželem, dvěma (adoptovanými) dětmi a otcem svého manžela ). Obě sestry si byly v dětství hodně blízké a nyní se snaží ( zejména mladší sestra Léa ) na dávné přátelství navázat a zejména pomoci Juliette a vlastně I sobě samé vyrovnat se se svou minulostí. Kdybych měl říct jediný důvod, proč tento snímek shlédnout, tak by to JEDNOZNAČNĚ ( vyjma citlivé režie, která ani jednou nesklouzne k lacinému sentimentu či “vydírání” diváka a jemného hudebního doprovodu ) byl herecký výkon hlavní ženské představitelky Juliette ( v podání vynikající Kristin Scott Thomas ) . Často ( možná víc než je zdrávo ) mluvím o excelentních hereckých výkonech. Nicméně to co zde dotyčná předvádí bere dech a je to právě ONA, díky níž je snímek tak působivý ( uvěřitelný.) Nic proti Marion Cotillard, ale jestli si někdo za rok 2008 měl jít pro sošku, byla to právě Kristin. Smekám klobouček. p.s. to uživ. boblig. Až jednou dospěješ, možná se za svá slova ( komentář ) I zastydíš nebo se nad ním min zamyslíš ( v kontextu s tím, co v životě mezi tím prožiješ ) a řekneš si, to jsem byl ale “blbec”. Možná ale taky ne…… p.p.s. nesnažte se pls američané o remake! (17.01.2011)

Pomalu plynoucí film s dosti předvídatelným závěrem. Juliette se vrací po 15 letech z vězení a bydlí u sestry s její rodinou. Sestřin manžel ji příliš nevítá, děti si ji však časem oblíbí. Složitý vztah se sestrou, která Juliette nebyla navštívit ani jednou ve vězení, se postupem času stabilizuje a sestra začíná pomalu chápat Juliettinu uzavřenost. Nakonec se všechno rozuzlí. (10.06.2020)

Nenápadný film s temným tématem vyprávějící o spletitém vztahu dvou sester, které k sobě po dlouhém odloučení hledají cestu. Síla filmu je v dechberoucích oduševnělých a silně emotivních hereckých výkonech obou hereček. Kristin Scott Thomas hraje ženu, která se po patnácti letech vrací z vězení a zapojuje se znovu do života. Přitom jí vydatně pomáhá láska sestry. S napětím děj postupuje k objevení a sdělení bolestné příčiny, která změnila životy obou sester. Mě osobně film velmi zasáhl, místy až k slzám, protože bolest a utrpení bylo tak hmatatelné a navíc zřetelně doživotní, že vězení se stalo paradoxně snesitelným a možná i osvobozujícím. Ikdyž se film zabývá velmi mezním řešením bolestné situace, přesto předává mnoho sdělení a velmi citlivě se zabývá momenty a emočními stavy v souvislosti se smrtí vlastního dítěte. (29.04.2012)

--- SPOILERS AHEAD --- Poutavej a zajímavej příběh s množstvím zábavných a působivých situací. Třeba ta, kde se hrdinka přizná opilému zvědavci, že o ní její sestra nikdy dřív nemluvila, protože ona byla patnáct let ve vězení za vraždu svého šestiletého syna a celá veselá společnost si myslí, že je to vtip, skvělý. Bezprostředně následuje rozhovor s mužem, kterého Juliette zajímá a který na základě zkušenosti s výukou ve vězení poznal, jak jsou lidé stejní, takže Juliette nesoudí i když ví, že řekla pravdu. V jiný scéně se Juliettina sestra rozčiluje nad študentem, kterej si špatně vykládá Zločin a trest a povídá mu "Co ty víš o duši vraha, co o ní věděl Dostojevský. I mistrovská díla jsou jenom povrchní extrapolace." Moc chytrý. Něco takového mi přišlo jako hlavní téma filmu, takže jsem vůbec nepochopil co vedlo tvůrce k tomu vyměknutí na závěr. Všem přece byla Juliette sympatická, každej musel vidět, že to není asociální deprivantka, co by vraždila děti jen tak a předpokládal jsem, že když už to udělala, že k tomu měla nějakej dobrej důvod (třeba psychotickou epizodu u jinak zdravýho člověka) a že ten skutek byl sám sobě trestem. A ten důvod mě v podstatě nezajímal. Takže závěrečný odhalení, že šlo o eutanázii a že Juliette o tom před soudem a nikdy potom nemluvila protože "všechno už bylo řečeno" mi přišlo jako trapná zrada na tématu filmu. Bez toho pět hvězdiček, takhle asi 80 %. (17.12.2009)