Ivetka a hora

Některé drobnosti mi přišly nedotažené do konce, nebo málo vysvětlené, ale celkově velice působivý dokument, který než o samotném zjevení je o člověku, o jeho emocích, o hledání sebe sama a o tom, že ani holka, které se zjevila Panna Marie, nemusí být hned vzorem ctnosti, dokud si neudělá jasno sama v sobě. Každopádně mě ten dokument držel v napětí víc, než leckterý současný film, který je napínavým jen podle zaškatulkování. (12.12.2008)

Byla jedna Ivetka, která viděla a i mluvila s panenkou Marií. Jo a ještě panenku Marii viděla její kamarádka a kamarád, ale o těch dokument není – přeci jen je to Ivetka a hora. Následně přihlédnu k tomu, že Ivetka a přátelé prožili pěknou skupinovou halucinaci a tu si pak připomínali se stále početnějším okruhem lidí, co sice panenku Marii znají maximálně z obrázků, ale věří, že voda a vzduch je boží dílo a že někde ve staré boudě úřaduje matka boží a tak se tam vydávají v celých zájezdech a čekají fronty jak na maso, jen aby viděli kus staré zdi a pár špalků kolem, ehmm a krásná příroda kolem. Tato část je jednoznačně z mé strany škodolibě zábavná..ale..Celkový příběh je ovšem silný a to zejména díky samotné Ivetce, která je inteligentní a celou věc posouvá na jinou kolej. Je velice jednoduché se posmívat a odsuzovat celý příběh jako nesmysl i s názorem zda jen chytře předstírá, nebo skutečně věří (nebo se pere se svědomím). Sice jsem v tomto 100% skeptik, ale tento „zázrak“ poskytl lidem, co uvěřili, velkou naději a určitý pevný bod. Pak už začíná být jedno, zda se to stalo nebo nestalo, ono to pro tuto skupinu lidí nějak funguje. Křesťanství je samo o sobě nedůležité, jde právě jen o pevný bod o samotné jádro a všechen ten staletý marast a nesmysl o svatých, kázaní a zákazy a nesmyslné doktríny, to vesele můžeme přiložit i s pozlaceným krucifiksem do kamen. Nebo si myslíte, že boha by zajímalo, kolikrát drmolíte večer otčenáš, nebo jestli se nechovate jako svině? Jádro je vždy jednoduché a zde je jasně vidět, že i v nesmyslném plácání vystupujících teologů, je ta pravá podstata v jednoduchém zlepšení vlastní existence, v souladu se sebou a světem. Pak už je jen na každém, zda si koupí vstupenku do vlastního ráje, nebo to chce mít se zbytečným patosem celé církve - neboli reklamní agentury Vašeho svědomí. Nebo bezvědomí? A je fakt, že já zde také kážu nějaká svá moudra a přitom co já vím, asi kůlové, takže každý si může svojí panenku Marii, nebo Barbie, nebo i poníka se zlatou hvězdou vymyslet a uvěřit sám, nebo to nechat. Každopádně dokument jako takový je ryze průměrný a je škoda, že nedošlo k větším konfrontacím, takto silné téma zůstalo jen nakousnuto. (31.03.2009)

Hlavná cena Festival dokumentárnych filmov Jihlava 2008. Priemerný dokument by to bol po formálnej stránke, ale po obsahovej a osobnej stránke je pre mňa jedinečný. Je to totiž o mojich koreňoch, s rusínčinou, ktorou hovorím a s gréckokatolíckou vierou, ktorú vyznávam. Je to pre mňa pozdrav z domova. MARIJO, MATI BOŽA SKRY NAS PID SVIJ PLAŠŤ! (22.11.2008)

Ťažko hodnotiteľný dokument. Nebudem tu polemizovať, čo Ivetka s kamarátmi videla, tom vie len ona sama a je chybou, že veľa užívateľov tu hodnotí práve to. Katolícka agitka? Určite nie, neviem si predstaviť súdneho človeka, ktorí by sa vzhliadnutí dokumentu stal oddaným katolíkom (teda mne sa to nestalo). Najväčším kladom teda zostáva sama Ivetka, ktorá napriek všetkému vyrástla v relatívne normálnu mladú ženu a čo sa mi na nej najviac páčilo, bola jej pokora. (09.10.2010)

Filmově a dokumentaristicky dokument opravdu pokulhává. Ivetka je ovšem natolik poutavá osobnost, která to má v sobě dost dobře srovnaný (na to, co zažila), že už jen za vybrání tématu si tvůrci zaslouží pár plusů navíc.. Nakonec i to vyznění je spíše proticírkevní a zase na druhou stranu neskeptický, otevřený, což je sympatický. (06.04.2009)