poster

Ivetka a hora

  • Slovensko

    Ivetka a hora

Dokumentární

Česko, 2008, 83 min

Režie:

Vít Janeček

Scénář:

Vít Janeček

Kamera:

Braňo Pažitka
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Foma
    ****

    Filmově a dokumentaristicky dokument opravdu pokulhává. Ivetka je ovšem natolik poutavá osobnost, která to má v sobě dost dobře srovnaný (na to, co zažila), že už jen za vybrání tématu si tvůrci zaslouží pár plusů navíc.. Nakonec i to vyznění je spíše proticírkevní a zase na druhou stranu neskeptický, otevřený, což je sympatický.(6.4.2009)

  • d-fens
    ****

    Nikdy som nebol presvedčený o nejakých zjaveniach, zázrakoch a podobne.... a ani po tomto filme sa to nezmenilo. Avšak "Ivetka" dokáže o životných pocitoch, vnútorných bojoch, o sebahľadaní, rozprávať naozaj veľmi múdro, s nadhľadom, "ozajstne" (pričom mnohé z jej postrehov by som označil za "všeobecne platné"), a to až natoľko, že dúfam v moju skorú návštevu na hore Zvir, a zažijem tam genius loci tamojšieho určite nie obyčajného miesta.... Nie, nie je to film o zjavení, je to skôr biografia zaujímavej osôbky z Litmanovej, ktorá si vďaka okolnostiam vytrpela dosť, a napriek tomu ju to nijak výrazne (chvalabohu) nepoznačilo (sama Ivetka pokladá za najväčší dôkaz svojo zjavenia to, že napriek všetkému je ešte stále normálna :) - aj keď niektorý ju určite už hodili do škatule s nálepkou "fanatici")....(10.11.2009)

  • Rosomak
    ****

    Film Ivetka a hora lze rozdělit na dvě části. První vypráví o zázraku a o poutním místě, ta druhá část vypráví o pocitech Ivetky, která byla jednou z těch, kteří byly u zjevení Marie. V první části chce zabrat film ze široka a v druhé jít do intimních zážitků Ivetky. Jenže té se dočkáme jen letmo. Informací se nám příliš nedostane a spousta zajímavých otázek, které diváka při sledování filmu napadnou, zůstane nezodpovězeno. Jak se Ivetka vyrovnávala se svou vírou v době puberty? Jak se na to dívá její manžel? Jak dopadla její kamarádka? [...] Po dlouhém přemýšlení to však musím zvážit i z jiného hlediska. Vít Janeček se snaží totiž vést s Ivetkou upřímný a hlavně intimní dialog. Musí volit organickou režii, která vyplývá z ochoty Ivetky zpovídat se před kamerou. Nechává jí tedy říct vše, co má na srdci a co potřebuje říct a nikdy jí do toho nezasahuje (oproti ostatním lidem, které svými přiznanými otázkami přímo vede k nějakému dramatickému cíli). Ivetku vlastně nerežíruje, ale pouze sleduje a nesnaží se jí onou zpovědí někam dovést. Ivetka se vede sama a možná proto neřekne mnoho informací za kterými se žene nedočkavý divák, ale řekne mnoho informací, které ona sama potřebovala říct. Tento dokument pro ní funguje jako očista, jak to i sama přiznala při premiéře, když řekla, že tento film pro ní byl i odpovědí na několik podobných dokumentů, ze kterých neměla dobrý pocit, a které nevystihly, to co ona prožila. Odpustím Vítu Janečkovi jeho občasné stylistické výstřelky, jako je třeba inscenace zvuků při zjevení a nezbyde mi říct nic jiného než, že jde o čistou práci. Svou nenuceností dokument možná diváka nezasáhne přímo do srdce, ale to rozhodně neznamená, že je něco špatně. Naopak, Janeček se výborně vyhýbá jakékoli manipulaci, nějakému vedení diváka a také zásadně nepracuje s emocemi. Více jsem se o tom rozepsal zde.(17.11.2008)

  • rudess
    ****

    Vcelku prekvapenie, pretože som čakal, že to bude znovu až prehnane náboženské, plné moralizmu a tlačenia čohosi do hlavy diváka... a pritom to bol neobyčajný príbeh jednej obyčajnej ľudskej bytosti s jej radosťami i starosťami, podporované dosť silnými scénami a návratmi do minulosti vďaka zberu "home video" záberov, ktorému navyše úžasne pomáhajú početné, pre dokument šťastné náhody, zachytené kamerou spontánne priamo na mieste a ktoré nikto jednoducho nevymyslí, a ešte neuveriteľnejší humorný podtón celého filmu, ktorý miestami akosi preráža tú inak celkom serióznu a silnú tému...(31.5.2009)

  • Mariin
    ****

    Nejcennější na tomto dokumentu je seznámení veřejnosti se zvláštní událostí, totiž zjevením Panny Marie (?) u Litmanové nedaleko Staré Lubovni. Hodnotu tohoto dílka vidím především v tom, že nenásilným způsobem ukazuje víru a oslavuje hodnotu manželství jako svátosti. Za druhé je i zajímavým (i když zřejmě nechtěně) z hlediska etnografického svými záběry života na východním Slovensku (řeckokatolickými obřady a lidovými zvyky). Tak nějak si představuji slušný náboženský dokument. Mnohem působivější pro mne ovšem bylo živé setkání s Ivetkou, která premiéry filmu doprovází po celé republice a odpovídá na dotazy. To, jak jednoduše, přirozeně a vždy k podstatě věci mluví, by jí mohl závidět nejden profesor či kněz. Žádné zbytečné slovo, žádné předvádění se, žádné hraní divadýlka. Samotné technice dokumentu by se dalo ledacos vytknout, ale jeho úspěch tkví především v zajímavém obsahu a poselství.(18.11.2008)

  • - Film získal na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2008 cenu pro nejlepší český dokumentární film roku. (Piri)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace