poster

Manila ve spárech světla (festivalový název)

  • Filipíny

    Maynila: Sa mga kuko ng liwanag

  • anglický

    Manila in the Claws of Light

  • USA

    Manila in the Claws of Brightness

  • USA

    The Nail of Brightness

Drama

Filipíny, 1975, 125 min

Režie:

Lino Brocka

Hudba:

Max Jocson
(další profese)
  • Cimr
    ***

    Údajně nejlepší filipínský film všech dob. Jediný zástupce rozsáhlé (byť v západním světě nepříliš známé) filipínské kinematografie v populárně naučné publikaci 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete. Snímek, který Martinu Scorsesemu připadá tak úžasný a výjimečný, že jeho nadace zaplatila jeho digitální restaurování. Důvodů, proč navštívit projekci Manily na 42. Letní filmové škole, bylo dost a dosti. Na film jsem byl skutečně zvědavý; a jak to tak chodí - když se člověk na něco těší, bývá zklamán. Nejde o to, že není technicky úplně bravurní, to se snad ani u filipínského filmu ze 70. let nedalo očekávat. A nejde ani o to, že sociálně-kritické filmy z dělnického prostředí nepatří k mým oblíbeným. Jde o to, že jsem tomuto filmu jaksi elementárně neporozuměl, i když jsem se opravdu snažil k němu přistupovat pozorně, s otevřenou myslí. Je tu spousta podivností, nelogičností, u kterých prostě nevím jak je chápat. Je to chyba? Nebo nějaká osobitá asijská poetika? Nebo mi prostě jen něco uniklo? Příklady (spoilerovitého charakteru): Jak je technicky možné, že kýbl zabije dělníka - zpěváka, když je v místnosti a nevyklání se? Proč se jde Julio po vyhození z práce hned prodávat postarším nechutným gayům – opravdu by nesehnal něco méně ponižujícího? (Působí to tak, že je tato linie ovlivněná pouze orientací režiséra a jeho touhou vidět hlavního herce v podobných situacích, a nikoli že to vyplývá z logiky děje a postav.) Holka jeho kamaráda je v podstatě prodána do otroctví, ale oni s tím pak už nic nedělají, nehledají ji, nechtějí ji zachránit… Jen to konstatují a proberou, ale pak se na ni úplně zapomene. Prostě dějová linka, která vede do nikam. Obdobně absurdně působí např. scéna s policistou, který Julia zatkne, načež mu řekne, ať nikam nechodí, že si musí odskočit do baru na záchod. Julio chvíli čeká (my diváci samozřejmě s ním), pak jde dovnitř. Policistu nenajde, tak jde zase pryč. Co to mělo znamenat? Nevím… A konečně hlavní zápletka – milá Julia, Ligaya, je držena násilím u Číňana v otroctví. Celý film je lemovaný jejím hledáním a divák je napjatý - jak asi dojde k velkému shledání hlavních postav?! A jak k němu pak dojde? Julio jde náhodou do kostela a přisedne vedle nějaké holky, ze které se náhodou vyklube Ligaya, která náhodou zrovna ten den po x letech dostala u Číňana volno. Celkem nevzrušeně pokecají, pak spolu jdou domů, milují se, pak si opět strašně dlouho povídají (protože po každé větě musí následovat dramatická pauza), zkrátka celé to trvá asi tak pět hodin, aniž by uprchlou otrokyni někdo hledal. Julio ji poradí, ať uteče, ona na to, že se bojí, že jí Číňan zabije. A on? Přestože nemá v záloze žádný plán, řekne jí, ať to přeci jen zkusí. Pak jde spát, pak jde s kamarádem do hospody a baví se o tom, proč nemají rádi jukebox, jestli bolí, když člověk dá ruku nad hořící zapalovač a tak dále… (Gradace napětí není zrovna silnou stránkou Lina Brocky.) No a pak se taky mimochodem dozví, že jeho milá je mrtvá. Chce se skoro dodat – překvapivě, když mu říkala, že když se pokusí utéct, Číňan ji zabije, že? Jak už se tu píše v jiném komentáři, Manila připomíná evropské umělecké filmy a má velmi hezká místa. Rád jsem se podíval mezi filipínské dělníky 70. let a zhlédnutí Manily nepovažuji za ztracené dvě hodiny... Ale přesto si nemohu pomoct - titul "nejlepší filipínský film všech dob" neznamená, že jde obecně vzato o skutečně výborný film.(16.8.2016)

  • LeoH
    *****

    Letošní LFŠ mi připravila dva vrcholné filmové zážitky a děj obou, Manily i Rocca a jeho bratrů, se kupodivu točil kolem stejné situace – přežívání chudých venkovanů ve velkoměstě. Zajímalo by mě, jestli je to náhoda, jestli ve mně zarezonovala devadesátá léta strávená v Praze nebo jestli se mi na stará kolena přece jen dostavuje cosi jako sociální cítění. — Silný, syrový snímek, přirozeně a ústrojně pracující s výrazovými prostředky euroamerických psychedelických experimentů (přerývané střihy jako z Bezstarostné jízdy, minimalistický syntezátorový soundtrack, přehušťování zvukové stopy hlukovými skrumážemi, za jaké by se nestyděl ani Lynchův dvorní zvukař Alan Splet). Živé městské scenérie, úporně se vracející obraz průčelí domu, v kterém hlavní hrdina tuší místo nedobrovolného pobytu své milé, mrazivá juxtapozice „ekonomické“ mužské a násilím vynucované ženské prostituce, neúprosná samozřejmost, s jakou se život odvíjí dál bez ohledu na šťastné i tragické okamžiky a uměřené zobrazení toho všeho beze snahy omračovat šokujícími záběry a povrchovou brutalitou. Mimořádný film s univerzální výpovědní hodnotou.(7.8.2016)

  • Bubble74
    ****

    Důvěřiví venkované ve spárech nemilosrdného velkoměsta, jejichž nevinnost a ideály jsou rozcupovány ještě dřív než se stačí nalokat všudypřítomného smogu, vedou pod štíty křiklavých neonů tvrdý boj o kousek žvance, o zachování vlastní důstojnosti a o přežití. Režisér Lino Brocka použil tento vděčný filmařský námět, aby představil filipínskou metropoli jako zkorumpovanou a špinavou urbanistickou džungli. Nemazlí se s postavami ani s divákem a výsledek je surový a velmi působivý. Scéna, kdy si jeden mladík záměrně típne cigaretu do vlastní dlaně, aby fyzickou bolestí podusil tu psychickou a sebral odvahu vyslovit nevyslovitelné, patří k těm nejintenzivnějším. Mrazivý portrét skutečné tváře Manily jak ji v žádném cestovním katalogu neuvidíme.(27.5.2012)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(15.2.2009)

  • Anderton
    ****

    Trochu viac melodramatické, ako by sa patrilo, ale chalan je ešte mladý a to, čo vidíme, je vlastne jeho pohľad na život a na svet. Láska k žene je nekonečná, naivita vo veku 21 rokov patrí k vybaveniu človeka a k tomu sa pridáva ešte melancholická a submisívna povaha hrdinu. V drsnom veľkomeste prežijú iba tí najsilnejší, Manila je podľa Brocku džungľa s rovnakými pravidlami, ako tá zvieracia. Slúži mu ku cti, že ako homosexuál ukazuje v pravom svetle aj prostitúciu medzi mužmi a zobrazuje ju ako niečo skutočne odporné, ako degradáciu ľudskej dôstojnosti. Film by si mali pozrieť všetci Slováci mladého veku, ktorí sa chystajú sa presadiť v dnešnej Bratislave!!!(1.8.2016)

  • - Film zaujal režiséra Martina Scorseseho natolik, že jeho nadace zaplatila v roce 2013 jeho digitální restauraci. Ve stejném roce byl pak uveden ve 4K verzi v prestižní sekci Cannes Classics. (Cimr)

  • - Jde o průkopnický film filipínské kinematografie, který je i dodnes často považován za nejlepší filipínský film všech dob. (Hans.)