Welcome to North Korea!
VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (346)
Stává se mi to málokdy, ale s mnoha komenty zde souhlasím - tedy s těmi, které reflektují skutečnost, že mnohem více, než o portrét KLDR, jde o dokument o nás samých. Úcastníci, až na pár výjimek (tlouštík...), předvádějí neuvěřitelné buranství a nulovou hloubku světonázoru. Co je, proboha, smyslem toho díla? To, co řekl ten ráčkující šašek (člověk si uvědomí, že je rád, kde žije)? Enšpígl: To zní úplně jako boj osamělého hrdiny proti opačně smýšlejícímu davu. Na koho vůbec reaguješ? Vždyť tu není snad jediný koment, který by Kimy obhajoval... Proč je dnes všude tolik vtipných borců tohoto ražení? Vřískat za většinu, nahlas a frajersky, i když není proti komu. Tragikomické... ()
Dokumentární film? Ani omylem. Je to pouhý domácí video z výletu po "krásách" KLDR. Turisti jsou vláčený po různejch Potěmkinovejch vesnicích, výstavách, muzeích a památníkách. Nikdo nesmí skupinu ospustit, bavit se s místníma lidma, atd... Vyhodit za takovej zájezd 70 litrů za 9 dní a navíc ještě trávit celou dobu společně s takovejma neskutečnejma buranama, který tady účinkovali, tak mi asi jebne. Hodnota tohoto "dokumentu" je naprosto nulová. Překvapilo mě akorát to, že se tam dá platit ojrama. Jinak se dozvíte, že v KLDR je na každym rohu socha Kim Ir-Sena nebo srp, kladivo a obří dildo, že po silnicích nejezděj skoro žádný auta (ale snad na každý křižovatce freneticky řídí dopravu korejská policajtka) a že to (zcela nečekaně) asi neni zrovna nejlepší místo pro život a můžeme bejt (zatim) rádi za život ve Svazu evropských socialistických republik. Tento výtvor ponechávám bez hodnocení, protože nevim, co bych tady měl hodnotit. Snad akorát fešácký kotlety toho troglodyta, kterej tam pořád všechno hrozně "chytře" komentoval jakousi čecho-klingolštinou, a dále naprosto ultimátní chrup jeho samice. ()
Není lepší chvíle, než když sledujete tento dokument s Korejkami. Člověk se pak dozví, co je i na těch billboardech za nápisy a nestačí se divit. Co mě nejvíc překvapilo? Především to, že se tenhle dokument vůbec natočil. Korejky hlavně to, že tam mají tramvaje a metro. Dost jsem se ale divil, že těch 60tisíc za 6 dnů kolikrát zaplatili lidi, kteří snad ani nevěděli, do jaký země se to jedou podívat, protože názory typu: "tahle země není zase tak špatná", "možná bych se sem i odstěhovala" jsou absolutně zcestný i jako vtip. Sice beru v potaz, že jsem komunismus nezažil, ale doufám, že ani nezažiju. Omezenost je v dnešní době totiž něco, co se mi absolutně příčí. Tento dokument jsem tak celou dobu sledoval s absolutní husinou po celém těle. Omezený přístup do ulic pro návštěvníky pod hrozbou vojenské policie. Možné odposlechy. Fakt, že se tam na oko každý má vlastně krásně, ale ve skutečnosti se v zemi skrývá několik desítek koncentračních táborů. Ale taky klimatizace značky Samsung v jednom záběru. To všecko je Severní Korea. Viděl jsem málo, ale to málo mi stačilo k tomu, že pokud bych se někdy měl něčeho být, byl by to komunismus. Jedno v jakém stádiu, v tom nejsnažším to vždycky začíná. ()
O KLDR jsem se z tohoto průměrného home videa nedozvěla téměř nic. V hlavním městě jezdí málo aut a na ulicích je celkově málo lidí. Účastníci zájezdu s laskavostí sobě vlastní obohacovali své okolí o své názory, co by mohlo být, jak to asi je, jak to asi bylo. Zkrátka strašně poučné, ale na kydání domněnek mohli ti dobří lidé zůstat doma. Za vše mluví oduševnělá připomínka pronesená lámanou češtinou, kdy její autor byl překvapen, že zemědělci neprospí celé dopoledne. Sečteno a podtrženo, z Jablonské asi dokumentaristka nebude. A přitom měla v rukou tak zajímavé téma. ()
V Severní Koreji coby poslední orientální despocii křížené s komunistickým totalitarismem se určitě dokument nenatáčí lehko. Pokud se nerozhodnete natáčet dokument o skupince českých turistů, kteří objevují tuhle pozapomenutou a nepřístupnou zemi. Místy to, jak trefně napsal Dadel, připomíná domácí video z dovolené a místy Cestománii. Pro ty, co o KLDR nemají ani základní informace, je to bezpochyby přínosné a v něčem i šokující. Ti, kteří už povědomí o zemi mají a chtějí čerpat podrobnější informace, se budou muset spolehnout na některý ze zahraničních dokumentů BBC nebo amerických stanic. Přesto všechno se najdou záběry, ať už opuštěných gigantických dálnic (v zemi bez soukromých vozidel slouží k rychlým přesunům vojenských jednotek) nebo monstrózních památníků, které daleko předčí podobná díla v někdejším Sovětském svazu, které o charakteru režimu a životě v téhle šílené zemi mnohé vypovídají. Celkový dojem: 55 %. ()
Galerie (8)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (6)
- V čase 9:28 lze zahlédnou dvoudveřový vysokopodlažní autobus Karosa typ C 734vyráběný v 80. letech v tehdejším Československu. (Adrai)
- Nedostavěný hotel byl po uvedení filmu zakoupen investorem. (K.B.L.)
- Hranice mezi Severní a Jižní Koreou nebyla zmiňovaná linie, ale vede prostředkem domu, který je ve filmu vidět za onou zmiňovanou linií. (K.B.L.)
Související novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)
Reklama