O patro výš

Už ani tie grotesky nie sú ako kedysi. Alebo že by sme my neboli ako kedysi? To skôr. Bol som zvedavý, akým dojmom na mňa zapôsobí tento známy film Harolda LLoyda, nakrútený pred takmer storočím a videný pred polovicou tej doby. Na úvod som musel stiahnuť jednu hviezdičku. Toto naozaj nie je špičkové dielo, nech akokoľvek beriem do úvahy dobu nakrútenia. Gagy sú pomerne jednoducho vystavané a neohromia. Zasmiať sa dalo viackrát, ale už to nebol ten mladícky hurónsky smiech, skôr chápavý úsmev. Ale vynaliezavosť pri lezení na budovu som oceňoval aj teraz. Celkovo je to neprehliadnuteľný, mimoriadny film, ktorý aj dnes dokáže pobaviť vnímavého a tolerantného diváka. (19.02.2018)

Skvělý film a zároveň výborný filmový zážitek ještě ze skvělejším akrobatickým komikem Haroldem Lloydem (ON-jeho známá přezdívka). Tato americká komedie-groteska je zároveň jeho čtvrtým filmem v němž se snaží zdolat výškovou budovu, vystaven však všem nástrahám a protivenstvím, při nichž se mě doslova tajil dech a vstávali mi vlasy hrůzou na hlavě. Díky vhodně voleným úhlům záběrů působí mnohé scény ve filmu ještě hrozivěji než ve skutečnosti. Ve většině záběrů, byť i sebevražednějších, vystupoval prý úplně sám. Podobně jako o mnoho let později třeba polokaskadér J.P.Belmondo. Dvojníkem se nechával nahradit jen v některých velkých úsecích a celcích. H.Lloyd ztělesnil ve filmu-grotesce stejně jako ve svých jiných filmech po roku 1921-takového optimistického kariéristického maloměšťáčka, obdařeného však komicky směšnou snahou přizpůsobení se, který se pokouší nalézt navzdory všem protivenstvím a vlastní nešikovnosti uplatnění ve velkoměstské džugli. Po všech svých útrapách nakonec ale dosáhne svého kýženého úspěchu. Nikdy nezapomenu na scénu kdy se drží jen nějakého lana na věži výškové budovy jen nad těmi velkými hodinami. Nebo na tu jeho legrační uniformu (šaty z konfekce) která se pro něj od roku 1921 stala typickou a ve které vystupoval. A na ty jeho velké černé okrouhlené kostěné brýle bez skel a slamák. Trošku mi to přípomínalo našeho už zesnulého komika Felixe Holzmanna. První film který jsem s tímto komikem zhlédnul mě naprosto uchvátil a proto dávám za 5*. Harold Lloyd N.1, Buster Keaton N.2, Charles Chaplin N.3 to je u mě pořadí hlavních hvězd němých grotesek po tomto filmu. (12.08.2006)

Trpím klaustrofobií, proto na závěrečný výstup hodně dlouho nezapomenu :) Tato scéna je zjevným vrcholem filmu, ale najdou se tu i další úchvatné momenty, díky kterým jsem se bavil, nebo byl překvapen jejich originalitou. "O patro výš" tedy není jen záležitostí jedné (respektive dvou) geniálních scén (jako je tomu například u "Friga na mašině"), ale komplexní groteskou na nejvyšší úrovni. Dechberoucí! 9/10 (09.10.2009)

Je to už asi půlrok, co jsem zhlédl tuto téměř století starou němou grotesku. Slavný stunt šplháním po budově performoval většinou Harold Lloyd sám, což diváky sebralo a proniklo hluboko do popkultury, i když pochopitelně si při natáčení pomohli nějakým lešením a optickou iluzí z určitých úhlů. Ale ten je až na konci filmu. Scéna tyjátru v kanceláři není o nic méně dobrá a je toho víc. V podstatě v mnohem novějších romkomech je cítit evoluce zdejší naivity, ale Lloyd zůstává nezapomenutelný sám o sobě. (06.08.2021)

Jedna z nejlepších grotesek, která dokáže výborně bavit celou dobu, ačkoliv prostě nevyvolává žádné výbuchy smíchu. Ale ve srovnání s Chaplinovými filmy, zvláště po choreografické stránce komických scén, nemluvě o složitějším podtextu, prostě nemůže dostat 5*. Lloyd a Keaton jsou mistři grotesky, ale Chaplin je prostě její král! Navíc narozdíl od Chaplina a Keatona si Lloyd své nej filmy nerežíruje, což je podle mého na výsledku trochu negativně vidět. (16.03.2009)