Hymna aneb Urfidlovačka

K Hymně jsem se dostal už v roce vydání jejího zvukového záznamu (tehdy ještě na MC kazetě), tedy v roce 1998. Naopak tento záznam, který jsem si vždycky přál vidět, jsem měl možnost zhlédnout až o nějakých 10 let později. Přistupoval jsem tedy k němu s jistou nostalgií, protože tehdy jsem Hymnu řadil přinejmenším na stejnou úroveň jako hry DJC. A to platí dodnes. Smoljakova hra je podle mě naprosto dokonalá a to ve všech jejích třech částech - seminář, hra, písně. Totéž platí o další Smoljakově hře Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého, jejíhož uvedení v obrazové podobě se už bohužel nikdy nedočkám (alespoň nevím o tom, že by existoval nějaký záznam) :-( (01.02.2011)

Je vidět, že někdy jen půlka kvalitní dvojice není tak dobrá jako dvojice celá. Abych se přiznal, znám to tak trochu z vlastní zkušenosti. Ne že bych dokázal napsat co Svěrák a Smojlak, ale když člověk píše ve dvou, hned se to pozná. A to je i tento případ. A to je dobrá hra. Akorát se člověku hodí znalost němčiny, bez ní může být trochu ztracený. Ale je to slovní humor, jak se patří. (06.07.2016)

Smoljak sám není Cimrman a hra o vzniku české hymny je sice docela dobrá, ale plná hluchých míst, nemá takové to kouzlo ostatních her a provedení je ještě mnohem amatérštější (Smoljak v roli žida je prakticky jediným dobrým hercem). Fantom Realistického divadla se mi líbil mnohem víc. Nicméně musím uznat, že třeba úvodní přednáška je skvostná. (30.04.2009)

Kdyby energii, kterou vložil pan Smoljak do této hry, využil na tvorbu s panem Svěrákem a vytvořili (popřípadně objevili) novou hru Járy Cimrmana, udělal by bezpochyby lépe. Takto vznikl jen nepříliš vtipný mišmaš. Uznávám, že tam byly světlé chvilky, při nichž jsem se vyloženě bavila (Němci slovo přizabít neznají-Němci rovnou zabijí), ale většina věcí mne nechávala chladnou. Nemilým překvapením byly také ženy.. Bohužel- slabší průměr. (07.02.2009)

Rozdělení tvůrčího tandemu Svěrák - Smoljak vedlo bohužel i k rozdělení kvalitativnímu, poloviny bonity cimrmanovských her se kamsi ztratila... Znám Hymnu dobře už ze záznamu zvukového, takže záznam televizní pro mne není příliš velkým překvapením. V úvodním semináři Ladislav Smoljak zdůrazňuje ještě více složku didaktickou na úkor zábavné, než jsme tomu zvyklí z představení Divadla Járy Cimrmana, rozbor Tylovy Fidlovačky a kontextu našich (a slovenských) národních písní je jistě dosti přínosný (pro uvědomění si kontextu), ale ve formátu mp3 ho po několikátém poslechu již přeskakuji. To sama hra je na tom daleko lépe - tady je již (leckdy) čemu se zasmát. Problém ovšem možná mohou mít někteří diváci, kteří nemají základní (ale spíše více než obstojné) základy němčiny, jelikož míra německy mluveného textu je vysoká (nedovedu to však přesně a objektivně posoudit, jelikož německy do té míry umím), jakož i diváci, kteří budou od představení Studia Jára (Láďa - to zmatení názvů je příznačné...) očekávat další z her Divadla Járy Cimrmana. Bohužel jí dostanou jen půl... Podobné inscenace: Cimrman v říši hudby (06.02.2009)