Obsahy(1)
Doktorka Eliška, která v dětství slýchávala legendu o Vlčím vrchu má problémy s muži a opět se s jedním rozejde. Rozhodne se, že pojede stopem a třeba nějakého chlapa najde a seznámí se s někým. Její nejlepší kamarádka Kamila jí jednou dovede na vrch, kde se odehrála legenda a Eliška je fascinovaná, že stojí na místě, o kterém snila jako malá holčička. Najednou Kamila zmizí… Eliška se ocitá v zvláštním světe plný záhad, temnoty a děsivých míst a zvuků. Vydá se hledat Kamilu, ale stále ji nemůže najít. Dějem se proplétají historické scény z legendy, které si Eliška představuje a setkává se se zvláštními postavami, které jí nechtějí prozradit Tajemství, o kterém všichni mluví. Eliška je nucena hrát s nimi hru, ale ani neví, o čem hra je a jak se hraje. Pořád se snaží najít smysl Tajemství a konce legendy. Začíná být zoufalá, když se kolem ní objevují samé záhadné postavy, které ji jen děsí a vyprávějí cosi o šifře, kterou musí Eliška vyluštit, aby přišla na kloub onu Tajemství. Vlčí vrch je proslulý lidmi trpícími Lykantropií, což je jedna z podob schizofrenie, kdy se člověk stává vlkem a jako v dějinách, vraždí lidi. Eliška je obviněna policisty z vraždy svého přítele z Hospůdky, který ji prozradil, že jisté Tajemství existuje a kdyby mohl, řekl by jí, o co jde…ale nemůže.. Eliška stále vidí Jana a jeho ženu Anežku- hlavní postavy legendy o Vlčím vrchu. Jako malá si představovala, že je Anežka, kterou miluje Jan…statečný čaroděj z pohanských kmenů…o čemž ale Anežka vůbec neví… Stále se Eliška ocitá ve svých představách a naději, že se nakonec Tajemství dozví a že zjistí, co znamená její šifra. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Muzikál jsem viděla v divadle Kalich a byl parádní. Skutečně hodně promakaný a hodně dobře vymyšlený příběh. Ten závěr jsem nečekala, docela mě překvapil. Místo Lucky Vondráčkové tam zpívala Zuzana Norisová, pak tam byla Linda Finková a Lucia Šoralová. Mirjam Landa má šťastnou ruku při své práci a s Danem tvoří výborné pracovní duo. Musela jsem si koupit i CD. Pouštěla jsem si ho pořád a pořád. Až mě chtěli všichni vystěhovat. K to mu naštěstí nedošlo. ()
Dan Landa je pro me lykantrop. Behem dne je schopen defakto sam napsat skvele muzikaly, ale za uplnku zblbne a skace do Orliku rovnejma nohama za bilou ligu. Nicmene ho po smrti Zdenka Borovce povazuji za, spolecne s Lou Fanankem, nejlepsiho ceskeho hudebniho textare a libretistu. Predevsim pisen Zivot na vlasku byla pro me zazitkem. ()
Na DVD se to dalo, ale živě bych to vidět nechtěl, příběh je dobrý (dvě dějové linie se povedly), ale ten způsob není nejlepší. Konec jsem předvídal a skoro jsem se trefil. Herecké výkony Lucky Vondráčkové a Jirky Langmajera jsou velice dobré a v druhé polovině i Ivana Vodochodského (najednou je z vedlejší postavy (1.dějství) postava hlavní (2.dějství)). Hudba má rockový základ (bicí a kytara je slyšet). ale jinak nic moc. ()
Zhlédnuto v pražském divadle Kalich v rámci naší středoškolské několika denní návštěvy hlavního města. Sice nás svou přítomností nepoctil Dan Landa, ale jakmile muzikál začal, byl to fascinující a nezapomenutelný zážitek. Jiří Langmajer, Lucie Vondráčková, kterou jako uměleckou osobu vůbec ráda nemám, ale tady se mi i líbila, geniální hudba a tajemný příběh. Zvláště hudba tomuto muzikálu vévodí nejvíce. Jsem moc ráda, že jsem mohla naživo a osobně zhlédnout toto skvostné dílo. Kdy budu mít asi zase já, holka z druhého konce republiky, z malého města, příležitost vidět naživo Jirku Langmajera, zažít tu tajemnou atmosféru v potemnělém sále, a nechat se unášet příběhem, který je zahalen Tajemstvím. ()
Landův vyzrálý projekt překvapuje až nečekaně elegantně vystavěnou koncepcí, která maže hranici mezi divadlem a prožitou skutečností. Současnost se mísí s minulostí, báje s halucinacemi a to vše na velmi omezeném prostoru, který skýtá divadelní jeviště (Mirjam Landa dokázala, že tvůrčí zápal neomezují podmínky, ale pouze tvůrce samotný -- tohle se na divadle jen tak nevidí). Landova poetika a záliba v pokleslých žánrech (a jejich následné povýšení na umění) mi byla vždycky blízká, ovšem to, co dokázala manželská dvojice stvořit tentokrát, překonalo veškerá má očekávání. Vydařené texty, skvělá hudba a příběh, který táhne. A k tomu všemu výborná Vondráčková (ačkoli nemůžu věřit, že tohle tvrdím), která vše spolehlivě táhne až do (lehce předvídatelného) velkého finále. Tohle audiovizuální představení je jednoduše přehlídkou samých příjemných překvapení, které tak dají nadechnout doposud poněkud zatuchlým oponám českých divadel. ()
Zajímavosti (1)
- Muzikál režírovala manželka Daniela Landy, Mirjam. (Duoscop)
Reklama