VOD (1)
Obsahy(2)
Britsko-francouzský animovaný film vznikl na základě nerealizovaného scénáře francouzského herce a režiséra Jacquese Tatiho z roku 1956. Tati jej tehdy věnoval své nejstarší dceři a vypráví v něm příběh zestárlého iluzionisty, který putuje se svým uměním od vesnice k vesnici. Jednoho dne v zapadlé vísce narazí na mladou obdivovatelku, která opravdu věří tomu, že dokáže dělat zázraky. Toto setkání oběma změní život... Hlavní postavou filmu je animovaná postavička Tatiho v podobě Pana Hulota, který herce proslavil po celém světě. Režisérem snímku byl Sylvian Chomet, autor oceňovaného Tria z Belleville (2003). (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (227)
Takhle umí jenom (u animáků) Chomet. Čistá melancholie a odzbrojující nádhera kreslených obrazů, promítaná lačnému divákovi. Slova nejsou potřeba, ticho zvýrazňující nepodstatné dialogy je překvapivě osvěžující. Až na ty odporné 3D modely automobilů nemám nic vážnějšího, co bych tvůrci Triu z Belleville k novému počinu vytknul. A chtělo by to sevírovat častěji (i když ono by to potom nebylo tak perfekcionisticky vytříbené...)! ()
Chometovu animaci (resp. všech lidí na ní se podílejících), rozpohybování postav, hrátky se světlem a stínem, zašlé pohledy do interiérů... mám skutečně rád. Byla-li v Chometových příbězích přítomna i esence dospělého, často i bizarního... potichu jsem tleskal. Jako celek fungovala krátkometrážní Dáma s holuby, ale především i Trio z Beleville, obé v silném oparu (ba přímo mlze) starých časů a stesku po minulém (ať už jsme se pohybovali po Francii reálné či fiktivní). Iluzionista pokračuje ve šlépějích, ale nakonec jde i mnohem dále až do Calais, kde překračuje kanál La Manche směr Londýn, skotský Edinburgh... a zdá se to být i trochu symbolické, neboť právě zde Chomet mění postupem času svůj doposavadní styl. Přes všechny nesporné klady, kouska vtipu a melancholickou notu, která většinou funguje, se režisér pouští (jakkoli vychází z Tatiho předlohy / scénáře) přeci jen do zbytečného sentimentu (stejně jako příliš sentimentálně působí chvílemi i "přecinkaný" soundtrack) a příběh vázne, plyne a nakonec končí v okamžiku, kdy by ještě mohl pokračovat. Je to posmutnělé, ano, kýžené dojetí se však nedostavilo. │70% ()
Další film od Chometa je sice vizuálně úžasný, ale příběhově mě to až tak nedostalo, jak jsem možná čekal. Zpracování na 5*, příběh asi tak 2* (skoro nic se tam neděje), ale za tu úžasnou melancholickou atmosféru a skvělou hudbu dám 3,5*. Silně pocitová záležitost - oproti Triu z Belleville se tu skoro nic neděje. Ale to už jsem psal. Po finálních titulcích ještě přijde fórek na odlehčení, tak vydržte ;) ()
Miluju animované filmy a to málo, čím filmový svět zatím Chomet obdařil řadím téměř nejvýše. “Holubi” i “Trio” jsou moje srdcové záležitosti. A Iluzionista se teď zařadil k nim. Je to tím, že se mi velice líbí styl kresby a animace, který Chomet používá. Dokáže totiž vytvářet skvělé karikatury různých lidských archetypů (zde např. rockeři, vychrtlá zpěvačka, dlouhonohé tanečnice) a efekt je navíc umocněn geniální animací postavy. Jeho kresba je rebelská a provokující, ale zároveň hezká a uhlazená. Společně s krásně vykresleným prostředím pak vzniká jedinečný osobitý svět, který dokáže vyplnit každý záběr specifickou veselou a současně i posmutnělou atmosférou. Iluzionista je navíc stojí na jímavém scénáři, ve stylu Chaplinových Světel ramp, o přesluhujících bavičích, jejichž doba už dávno minula. ()
Předně, nemám žádné zkušenosti se jmény jako jsou Chomet či Tati. K filmu jsem přistupoval s min. očekáváním, prostě jenom momentální využití nabídky čt2. Ze začátku se to tvářilo tak nějak nejistě, komedie, drama? No nakonec se z toho vyklubal pěkný, i když smutný příběh o dobrákovi, který by se rozdal, ale okolní svět mu neoplácel zrovna stejnou mincí. Závěr taky nepřinesl nic moc pozitivního, ne však, že bych něco takového čekal. Deprese, sentiment (v kladném slova smyslu), fajn hudba a atmosféra. Slabší 4*, vcelku příjemné překvapení. ()
Galerie (36)
Photo © Pathé Distribution
Zajímavosti (8)
- Tati psal scénář tohoto z velké části autobiografického filmu ještě před vznikem samotného pana Hulota. (Vodnářka)
- V kině promítají film Můj strýček (1958). (Snorlax)
- V původním scénáři byl děj zasazen do Prahy. Sylvain Chomet jej přesunul do Edinburgu, kde žije a pracuje ve svém animačním studiu. (Houbos)
Reklama