Norské dřevo

Hodně jsem se na film těšila, jelikož Murakami Haruki je můj oblíbený spisovatel a právě Norské dřevo se mi líbilo hodně. Samozřejmě, každý si při čtení knihy představoval příběh trochu jinak, a proto se filmové zpracování nikdy nezavděčí všem. Norské dřevo od Trana se bohužel nezavděčilo mně. Asi mi nesedělo celé zpracování. Na to, jak dlouhý film je, mi připadalo, že vynechali spoustu zajímavých částí a zbytečně protahovali jiné, takže jsem se ve výsledku nudila. Jedinečná tajemná a melancholická atmosféra knihy od Murakamiho zde mizela, emoce příliš nefungovaly, postavy bezvýrazné, mnohé nedotažené do konce. Docela mě mrzí, že se knize nedostalo důstojnějšího filmového zpracování. (13.03.2011)

Anh Hung Tran si zřejmě myslí, že se film; nota bene adaptace knihy stojící na postavách a melancholii; točí způsobem, že dlouhé minuty nechá postavy potichu sedět/chodit/souložit (opravdu jen pro náročné diváky, pět minut makro detail nehybné tváře, která na závěr vykvíkne), pak je nechá zadeklamovat náhodně vybranou větu z předlohy a do toho horem spodem roubuje nejvíce "jako artové" prvky (např. rozervaná duše = záběry na vlny tříštících se o skaliska, nekonečné záběry vln tříštících se o skaliska) a celý tento postup opakuje tolikrát až vyplní stotřiceti minutovou stopáž. Trpěl jsem jak v kině ještě nikdy. Celou projekci jsem přemýšlel koho tak upřímně nesnáším, že bych ho na to poslal. Odpověď jsem našel záhy - Anh Hung Trana. (28.01.2011)

Do pochmúrnych tónov ladená, sexuálno-citová odysea muža a ženy, spracovaná v silne komornom duchu a umocnená škálou poetických obrázkov, intímnou kamerou a hudbou. Bola som pripravená na to, čo mám od filmu očakávať, preto ma neiritovalo pomalé rozvláčne tempo a veľmi skľučujúca (čo je plus) atmosféra. Obzvlášť musím podotknúť, že sa v ňom nachádza jedna nesmierne depresívna scéna na úpätí skal, dotvorená hereckým majstrovstvom a temnou hudbou, po ktorej bola moja krehká psychika značne otrasená. Chápem aj tie nízke hodnotenia, nie každý prekúsne japonský art a už vonkoncom, keď nie je divák pripravený na to, čo ho čaká :-) (29.09.2011)

Moja prvá prečítaná kniha od Murakamiho. Kniha sa mi páčila, tak som bola zvedavá na film. Počas filmu ma napadalo jedine jedno výstižné slovíčko - awkward. Filmové spracovanie vo mne nič nezanechalo, v čom práve exceluje kniha. Kľúčové scény mi pripadali nútené, a takže ťažko som im mohla veriť. Žáner "komédia" by tomu svedčil viac. Keby som knihu nečítala, určite by som si z filmu odniesla viac, no stále, typický b-čkový film. (16.12.2013)

Murakamiho "Norské dřevo" patří k mým nejoblíbenějším knihám. Na její zfilmování jsem se proto moc těšila i s vědomím, že tato kniha je prakticky nezfilmovatelná, protože to hlavní se odehrává mezi řádky. Film je své předloze maximálně věrný, i když něco muselo být samozřejmě vynecháno. Dovedu si představit, že by se příběh složitého hledání lásky a jejího naplnění dal na plátno přenést i lépe, ale v rámci daných možností jsem s prací Anh Hung Trana docela spokojená. (04.06.2011)