Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (209)

Javert 

všechny recenze uživatele

V komentářích už několikrát zmíněné animace jsou hlavním kamenem úrazu celého filmu. K dané látce bych si přeci jen představoval něco úplně odlišného (hlavně 2D proboha!), více naturalistického, něco, co se nebojí trochu si s animací pohrát tak, aby dokázala divákovi navodit přesně takový feeling, jaký má čtenář při čtení Ginsbergovy básně. Z ostatních příběhových linek bych jednoznačně vyzdvihl zejména "hovory" s Ginsbergem. Předčítání básně v zakouřeném klubu je, minimálně na začátku, sice efektní, ale zato velmi statické. Soudní proces je kavlitně filmařsky zvládnutý, ale herecky pokulhává (např. Mary-Louise Parker mě o svých hereckých kvalitách nepřesvědčila ani ve Weeds, ani v Red, ani v Howl). Očekával jsem bombu, která se bohužel nedostavila. I tak ale Howl není vůbec špatným, ani průměrným filmem. Tím se zřejmě stane, až bude o Beat Generation natočeno víc. ()

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Je až s podivem jak konzervativně je udělán film o jednom z nejkontroverznějších básníků své generace. Syntéza hned několika stylů/žánrů/druhů je velmi zajímavý nápad, bohužel skoro v žádné z jednotlivých částí film nenaplňuje svůj potenciál. Soudní drama se ke konci zvrhne v litanii patriotistických hloupostí o americké svobodě projevu, animované pasáže mne stylem příliš nesedly a dokonce ani James Franco (kterého mám mimochodem moc rád) zde místy působil toporně, jindy zase téměř přehrával. Další do očí bijící rozporuplností filmu je explicitní kritika všemožných kulturních pavědátorů a teoretiků umění a to i přesto, že se vlastně samotný film snaží ukotvit báseň Kvílení, ne-li ji přímo racionalizovat. Jinými slovy zničit její (tak nádhernou) auru neuchopitelnosti. A tím vlastně v praxi provádí to, co kritizuje. A ačkoliv já sám studuji "kultůru" (silly me), mám raději, když si umění ponechává tajemnost a mnohovýznamovost. Rozhodně mne přijde lepší hádat, co jednotlivé obrazy znamenají a zapojit fantazii, než vzít báseň a říct "tenhle verš je obrazem tohoto zážitku a tento poukazuje na tohoto člověka." ()

Reklama

Agoran 

všechny recenze uživatele

Ambiciózní film, který však ve finále působí jako slepenec, který zachraňuje jen přednes Jamese Franca a některé nápadité animace (světlo tryskající ze saxofonu), které se však až příliš často opakují. Je to velká škoda, protože jinak je nápad spojení rozhovorů, recitace a grafického zobrazení vcelku zajímavý. 45. KVIFF ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Edukativně přínosný film, kdybych ještě chodil do školy, tak bych měl víceméně z krku jednu maturitní otázku, včetně povinné četby. Takže za to palec nahoru. Jinak se dá koukat jen na soudní scény, které jsou vynikající, dobrý je i přednes titulního díla, ale ty animace jsou sračka na druhou. Zbytek filmu je nuda. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Bukva Allen, který se proslavil dvěma skutky: Napsal debilní Kvílení a byl králem majálesu v osmašedesátém. Jinak to byl odporný arogantní kretén, kterého jsem měl tu čest poznat při jeho návštěvě po sametovém pravdoláskavém převrácení k lži a zlodějině. Tlustá, chlupatá buzna a těžká smažka. Ale jako dokument o praseti je to povedená blamáž. Jo, a nepište mi. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (3)

  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)
  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

Reklama

Reklama