Hotel 'U mrtvého horolezce'

ČESKOSLOVENSKÁ KINOPREMIÉRA: ÚPF = XI./ 1981 - réžia českého znenia (ÚPF Praha) = Elmar Klos ml. - estónsky sci-fi film o stretnutí s mimozemšťanmi v odľahlom horskom hoteli. Nemôžem hodnotiť lebo si to už príliš nepamätám. TECHNICKÁ POZNÁMKA: Nakrútené podľa novely od bratov Strugackých. (29.7.2009) (29.07.2009)

Trošku podhodnocený film. Natočen v 70. letech, ale atmosférou i hudbou evokuje spíše osmdesátky. Nefunguje ani jako sci-fi, ani jako detektivka, zápletka je (stejně jako v knize) jednoduchá, včetně rozuzlení, které je svým způsobem šokující, ale je podáno takovou formou, že vás vlastně nepřekvapí. Sci-fi prvků je přítomno minimum. Film je působivý přesně v těch ohledech, které knize chybí: chladná a mrazivá atmosféra hor ve spojení s Grünbergovou hudbou vytváří zvláštní sevřenou, místy až tísnivou náladu, která prostupuje celým dějem. Herci jsou, podobně jako postavy v knize, nevýrazní, což jen přispívá k celkové odtažitosti, ale v tomto případě je to jen ku prospěchu. Samotný hotel jsem si při čtení představovala jinak, ve filmu je mnohem temnější a modernější, já si ho představovala jako omšelou stavbu se starobylým interiérem. Celkově film působí neosobně, jako by se vůbec nesnažil vytvářet dojem na diváka. Líbí se mi vtípek bratrů Strugackých (jestli nechcete přijít o překvapení, dál nečtěte): v knize Snewar volá služebnou Kajsu, aby Glebskému odnesla zavazadla. V tu chvíli se objeví bernardýn Lelius. Glebski si myslí, že je to Kajsa a říká: "S obrovským zájmem bych byl sledoval, jak bude tenhle pes s ženským jménem vytahovat mé kufry, ale to už mě majitel pevnou rukou táhl do hotelu." Ve filmu pak tašku opravdu odnáší Lelius a Glebski ho pobaveně sleduje. Nevím, jestli to Strugačtí takto zamýšleli, nebo jestli jsem si to domyslela já sama, ale pro mě to byl jeden z mála momentů, kdy film "prolomil ledy". (21.07.2017)

Některé filmy ani nemusí být kdovíjaký děj, dokonce se v nich ani nemusí moc dít. Stačí vykreslit atmosféru a udržet ji. Krimi sci-fi (v tomto pořadí, takto žánrově víceméně přepnuté a nepřelínané) Hotel 'U mrtvého horolezce' tohle zvládá na výbornou. Kriminalista se složitým sovětským jménem jede na udání do hotelu. Záběry z cesty autem a na krajinu do níž se dostává společně s vypravěčským voice-overem a pár záběrů z hotelu načrtnou prostředí. Tady bych se rád zastavil - interiéry hotelu fungují skvěle, člověk by v takovém místě pevně usazeném pod štíty hor chtěl být. To, co se tam potom děje, už není tak důležité. Dokážu přiznat, že je skoro škoda, že film v jednom momentu sklouzne do fantastického žánru a ladění a la Ten little indians by mu slušelo více. (10.12.2018)

Příběh policejního inspektora Petera Glebskyho dokáže zaujmout i dnes, po více jak třiceti letech. CITÁT - Musím říct, že já plně souhlasím s názorem pana Dänikena, že mimozemšťané opakovaně navštěvují naší planetu.......... Okolo šestnácté minuty je inspektor vyzván k tanci. Nutno dodat, že zatím co jeho partnerka tančí jako šílená, z inspektora je vidět jen klidná hlava. Zda tančí není poznat. Zatím se ale začíná odvíjet hotelové drama. Laviny, divné přístroje, vraždy, zatýkání, zmizení, zbraně....no prostě v hotelu U mrtvého horolezce začíná být značně živo. (31.03.2011)

Film podivný přesně jako divný sen, navzdory jistému surreálnímu nádechu si však udržuje po celý čas přímočárý srozumitelný děj. V rámci socialistické kinematografie se jedná o nezvykle pojatou detektivku, která se postupně překlopí do zcela jiného žánru a na závěr překvapí i silným filozofickým tónem se zamýšlením se nad tématem spravedlnosti, s nečekaně radikálním postojem hlavní postavy (potažmo autorů nebo i celého tehdejšího marxisticky orientovanému systému?) k bezprecedentní situaci, jenž svým vyústěním a částečně kontroverzním nábojem v závěru dokáže zneklidnit. Na svou dobu ve východním bloku muselo jít po stránce příběhu příběhu a atmosféry o nečekaný zjev, ale díky té osobité tajuplné atmosféře a působivému prostředí mrazivých vysokých hor mi Hotel U mrtvého horolezce dokázal přinést zajímavý zážitek i dnes jako mladému současníkovi, který ho vidí v konkurenci „západní“ žánrové tvorby. Snad mě jen trochu mrzí, že většina těch podivných postav byla dost nesympatická a že některé působily hodně podivně a jako z jiného vesmíru už na první pohled, tím pádem velmi brzy tu vzniká podezření, že něco s nimi nebudu v pořádku. Když to právě srovnám s Vlčí boudou Věry Chytilové, kterou tu v komentářích hodně lidí zmiňuje, tam to odhalování probíhalo přeci jen trochu rafinovaněji, i přes jistý neklid od počátku mi způsobil náhlý zvrat menší šok, celý ten střet s jedincemi „jiné společnosti“ vrcholil u Chytilové s ještě dráždivější myšlenkou a film v sobě nesl často děsivě hororový nádech. Kdežto tady ta atmosféra je spíše taková příjemně mysteriózní, ale i tak mě film mile překvapil a ty slabší 4 hvězdičky si pro své kvality a působivost zaslouží. Ze čtyř sci-fi filmů podle bratrů Strugackých, které jsem viděl, se mi tento dokonce líbil i nejvíc. [75%] (20.01.2022)