'Hukkunud Alpinisti' hotell
Otel 'U pogibshego alpinista'
The Dead Mountaineer Hotel
Hotel 'U mŕtveho horolezca'
Obsahy(3)
Fantasticko - kriminální dobrodružství pod vrcholy ledovců. (oficiální text distributora)
Recenze (28)
ČESKOSLOVENSKÁ KINOPREMIÉRA: ÚPF = XI./ 1981 - réžia českého znenia (ÚPF Praha) = Elmar Klos ml. - estónsky sci-fi film o stretnutí s mimozemšťanmi v odľahlom horskom hoteli. Nemôžem hodnotiť lebo si to už príliš nepamätám. TECHNICKÁ POZNÁMKA: Nakrútené podľa novely od bratov Strugackých. (29.7.2009) ()
Stejnojmenná novela bratří Strugackých podle mě nepatří ke špičce jejich tvorby a ke všemu neměla tehdy sci-fi u vedení sovětské kinematografie na růžích ustláno. Neexistovala ani tradice, nebyly k dispozici vhodné triky a rozpočet a ani scénář a režie zdaleka nedokázaly přenést atmosféru literárního díla do filmové podoby. Dnes je tenhle film cenný spíš pro sběratele a žánrové fanoušky jako svého druhu kuriozita. Už jen tím, že ji natočilo studio svazového státu, kde je jedna velká rovina, ačkoli se příběh odehrává uprostřed vysokých hor. Současné hodnocení je myslím trošku ovlivněné nostalgií uživatelů. Celkový dojem: 40 %. ()
Lehce vědecko-fantastická (většinu stopáže je tahle složka umě ignorována) detektivka, která má k dispozici jednoho lehce nablblého inspektora, pár divných postaviček, neskutečně podmanivou atmosféru a jednoho bernardýna. Škoda, že na scifi je přítomno hrozně málo fantaskních prvků (nebo alespoň jejich náznaků) a na detektivku je zas samotný případ směšně jednoduchý a s nulovým napětím, čili tíha celého filmu stojí na atmosféře, která je vskutku velmi dobrá, už jenom proto, že je doprovázena hrozně zajímavou dobově ambivalentní hudbou (ano, vím, že ten popis je hovadina, ale stojím si za ním), díky které i záběr na osobu pozorující tančící páry a vypouštějící při tom bubliny (... bubly, bubly ..) vypadá dobře, jenže sebelepší atmosféra film nespasí, není-li podpořena něčím jiným. Zajímavé, leč průměrné. ()
Bohužel mě tohle celkem zklamalo. O filmu jsem slyšel chválu a tak jsem se těšil ale nakonec mi to přišlo jak obyčejná nudná krmininálka s pár sci-fi prvky. Herci nejsou sice vyloženě špatní ale postavy jsou ploché a chování a dialogy byly spíše k s míchu. Celkově je film nuda která je stašně dlouhá i na těch 82 minut. Co mě překvapilo byla atmosféra a hudba. Sice to bylo k ničemu ale atmosféra filmu dosti pomohla. Bohužel se jedná o podprůměrný film, na který rychle zapomenu. ()
Film podivný přesně jako divný sen, navzdory jistému surreálnímu nádechu si však udržuje po celý čas přímočárý srozumitelný děj. V rámci socialistické kinematografie se jedná o nezvykle pojatou detektivku, která se postupně překlopí do zcela jiného žánru a na závěr překvapí i silným filozofickým tónem se zamýšlením se nad tématem spravedlnosti, s nečekaně radikálním postojem hlavní postavy (potažmo autorů nebo i celého tehdejšího marxisticky orientovanému systému?) k bezprecedentní situaci, jenž svým vyústěním a částečně kontroverzním nábojem v závěru dokáže zneklidnit. Na svou dobu ve východním bloku muselo jít po stránce příběhu příběhu a atmosféry o nečekaný zjev, ale díky té osobité tajuplné atmosféře a působivému prostředí mrazivých vysokých hor mi Hotel U mrtvého horolezce dokázal přinést zajímavý zážitek i dnes jako mladému současníkovi, který ho vidí v konkurenci „západní“ žánrové tvorby. Snad mě jen trochu mrzí, že většina těch podivných postav byla dost nesympatická a že některé působily hodně podivně a jako z jiného vesmíru už na první pohled, tím pádem velmi brzy tu vzniká podezření, že něco s nimi nebudu v pořádku. Když to právě srovnám s Vlčí boudou Věry Chytilové, kterou tu v komentářích hodně lidí zmiňuje, tam to odhalování probíhalo přeci jen trochu rafinovaněji, i přes jistý neklid od počátku mi způsobil náhlý zvrat menší šok, celý ten střet s jedincemi „jiné společnosti“ vrcholil u Chytilové s ještě dráždivější myšlenkou a film v sobě nesl často děsivě hororový nádech. Kdežto tady ta atmosféra je spíše taková příjemně mysteriózní, ale i tak mě film mile překvapil a ty slabší 4 hvězdičky si pro své kvality a působivost zaslouží. Ze čtyř sci-fi filmů podle bratrů Strugackých, které jsem viděl, se mi tento dokonce líbil i nejvíc. [75%] ()
Některé filmy ani nemusí být kdovíjaký děj, dokonce se v nich ani nemusí moc dít. Stačí vykreslit atmosféru a udržet ji. Krimi sci-fi (v tomto pořadí, takto žánrově víceméně přepnuté a nepřelínané) Hotel 'U mrtvého horolezce' tohle zvládá na výbornou. Kriminalista se složitým sovětským jménem jede na udání do hotelu. Záběry z cesty autem a na krajinu do níž se dostává společně s vypravěčským voice-overem a pár záběrů z hotelu načrtnou prostředí. Tady bych se rád zastavil - interiéry hotelu fungují skvěle, člověk by v takovém místě pevně usazeném pod štíty hor chtěl být. To, co se tam potom děje, už není tak důležité. Dokážu přiznat, že je skoro škoda, že film v jednom momentu sklouzne do fantastického žánru a ladění a la Ten little indians by mu slušelo více. ()
Knižní předloha mi přišla víc napínavější, možná proto, že měla tísnivější atmosféru. Zde se sice kameraman snaží - šerým až ponurým nasvícením vstupní haly a pokojů, ale stejně se mu nepovedlo z toho vytěžit nějaké pocity nebezpečí nebo napětí, a ostatně ani z okolních hor nešla nějaká hrůza nebo posvátný děs. Srovnejme jen s Vlčí boudou, která má podobný základ, ale kde hraje vše svou roli a podtrhuje podtext i vyznění. Neříkám, že to bylo úplně špatné, a hudba doháněla, co se dalo, ale přece jen mi chyběl ucelenější podtext (aby konečné vyznění dalo nějaký smysl, a také prostor k zamyšlení) a lepší práce s načasováním scén a budováním komplexního napětí a pocitu ohrožení či strachu. Všechny ingredience zde jsou, ale tak nějak vágně promíchané, jako by bez zájmu, jen otrocky přepsané z knihy bez větší invence. Je to škoda, protože někteří herci jsou velmi dobří, onu nejistotu se jim všem dá rovněž věřit, nějaké funkční věci (stín na sněhu, pes, snímání schodů a chodeb jako v surrealistickém filmu) zde také najdeme, ale chybí jejich celkové uchopení a zapasování do celkové mozaiky. Jinak některé scény zbytečně natahované (večírek, sen, průlety mezi horami) a některé zbytečně psychedelické. ()
Od Strugackých jsem sice v dětství četl dvě tři věci, ale tenhle Hotel mezi nimi nebyl. A je to možná dobře, aspoň nemusím srovnávat film s knižní předlohou, která bude bezpochyby jako obvykle lepší. Tedy knížku jsem nečetl, ale zato jsem jako prcek viděl tenhle film. A přiznám to na rovinu - spolu se Studnou ze Zemana a jistou úchylně nedětskou pohádkou, byl Hotel u mrtvého horolezce (už ten název!) moje velká noční můra. Prapodivný děj kterému jsem mnoho nerozuměl, prapodivná hudba, prapodivný hlas vypravěče a hlavně ona prapodivně děsivá scéna, ve které se Hinckus potká tváří v tvář se svým dvojníkem v kožichu. Ta na mě zapůsobila tak, že jsem si ji pamatoval až dodnes, kdy jsem dal tenhle film podruhé. A po více než třiceti letech ho překvapeně shledávám naprosto skvostným a úchvatným - skvostná atmosféra, skvostná hudba, skvostné postavy, skvostný zvuk (tentokrát už estonský), skvostné horské exteriéry i hotelové interiéry, skvostné kostýmy a výprava (a jedny brýle), prostě skvostně nostalgická vzpomínka na sedmdesátky, kterou jsem si vychutnal od první do poslední minuty. Nadávám si, že mě nenapadlo podívat se po tomhle filmu dřív, zhltnul jsem ho se zatajeným dechem a v návalu 'ostalgie' bez váhání pětím! ()
Příběh policejního inspektora Petera Glebskyho dokáže zaujmout i dnes, po více jak třiceti letech. CITÁT - Musím říct, že já plně souhlasím s názorem pana Dänikena, že mimozemšťané opakovaně navštěvují naší planetu.......... Okolo šestnácté minuty je inspektor vyzván k tanci. Nutno dodat, že zatím co jeho partnerka tančí jako šílená, z inspektora je vidět jen klidná hlava. Zda tančí není poznat. Zatím se ale začíná odvíjet hotelové drama. Laviny, divné přístroje, vraždy, zatýkání, zmizení, zbraně....no prostě v hotelu U mrtvého horolezce začíná být značně živo. ()
Zmeny proti knize jsou dost nepochopitelne, kdyz uvazim, ze scenar psali rovnez Strugacti. A mozna to v dobe vzniku melo silnejsi atmosferu, ale na me to proste v soucasnosti nefungovalo, jen nuda, bohuzel. ()
Tie pradávne USSR sci-fi klenoty, majú všetky do jedného rovnakú atmosféru. Ťažkú, na nejakom tripe poskladanú, halucinogénnu. A preto divák zvyklý na ´´západný´´ štýl, bude doslova v mdlobách, čakajúc na koniec ako na spasenie. Dal som tomu šancu. ()
Trošku podhodnocený film. Natočen v 70. letech, ale atmosférou i hudbou evokuje spíše osmdesátky. Nefunguje ani jako sci-fi, ani jako detektivka, zápletka je (stejně jako v knize) jednoduchá, včetně rozuzlení, které je svým způsobem šokující, ale je podáno takovou formou, že vás vlastně nepřekvapí. Sci-fi prvků je přítomno minimum. Film je působivý přesně v těch ohledech, které knize chybí: chladná a mrazivá atmosféra hor ve spojení s Grünbergovou hudbou vytváří zvláštní sevřenou, místy až tísnivou náladu, která prostupuje celým dějem. Herci jsou, podobně jako postavy v knize, nevýrazní, což jen přispívá k celkové odtažitosti, ale v tomto případě je to jen ku prospěchu. Samotný hotel jsem si při čtení představovala jinak, ve filmu je mnohem temnější a modernější, já si ho představovala jako omšelou stavbu se starobylým interiérem. Celkově film působí neosobně, jako by se vůbec nesnažil vytvářet dojem na diváka. Líbí se mi vtípek bratrů Strugackých (jestli nechcete přijít o překvapení, dál nečtěte): v knize Snewar volá služebnou Kajsu, aby Glebskému odnesla zavazadla. V tu chvíli se objeví bernardýn Lelius. Glebski si myslí, že je to Kajsa a říká: "S obrovským zájmem bych byl sledoval, jak bude tenhle pes s ženským jménem vytahovat mé kufry, ale to už mě majitel pevnou rukou táhl do hotelu." Ve filmu pak tašku opravdu odnáší Lelius a Glebski ho pobaveně sleduje. Nevím, jestli to Strugačtí takto zamýšleli, nebo jestli jsem si to domyslela já sama, ale pro mě to byl jeden z mála momentů, kdy film "prolomil ledy". ()
....zaujímavý snímok skôr z hľadiska historického....čo vznikalo v bývalom ZSSR na poli sci-fi.....žiaľ čo nebolo na plátne snažila sa dohnať psychodyslektická (=uši drásahúca) hudba ....a to žiaľ nestačilo.V čase vzniku iste to bolo fajn,ale na mňa v roku 2020 extra nezapôsobilo.... ()
Divný hotel s divnými... lidmi? Tenhle film má jeden problém. Chvíli moji pozornost upoutal, chvíli zase ne... A takhle se to střidalo pořád až někam do 40 minuty, kde mě to začalo zajímat dost. Na víc jak tři to ale nebude. Btw, u tohohle filmu cením hlavně hudbu, protože se sem fakt hodí. ()
Film siel sudruhom z KSSZ pekne po chuti, a mne to nevadi ani po x rokoch. Spolu s filmom Posledni relikvie 1969 je toto suverenne to najlepsie od daneho rezisera. 84 % ()
Hotel u mrtvého horolezce je příkladným umem SSSR, že když se chce, tak jde natočit i pořádná kriminálka, kterou může závidět svět! A to tam nemusí ani sáňkovat James Bond a hrát si na další studenou válku! Výtečně vystavěný příběh, kdy policejní inspektor Glebsky přijíždí na anonymní telefonát ohledně nějakého mordu do horského hotelu. Jenže zjistí, že si nejspíš někdo udělal pěkný šprým, bohužel padne noc a hustá mlha a tak se rozhodne tu strávit hezký víkend.... 90% ()
Film Hotel 'U mrtvého horolezce' je sci-fi anekdotou. Předkládá severskou ponurost a mystiku na estonský způsob, blízká setkání třetího druhu úzkostlivě plní své služební povinnosti a policejní inspektor prožívá nejbizarnější vysokohorský trip ve svém životě. Knižní předlohu neznám a nezajímá mě. Natáčení probíhalo v kazašských horách Zailijský Alatau u ledovce Tuyuk-Su. Sice lze ve spojení s filmem mluvit o alegorických prvcích ke komunistickému režimu, dokonce se lze zaštiťovat slovním hybridem heteronormativita, ale jde jen o opožděné hledání ušlechtilých a niterných hodnot. Základní funkcí filmu je zábava, určená milovníkům kriminálek a vyzyvatelům mimozemského života. Atmosféra slibuje napětí, bizarnosti mají svá drobná osobitá specifika, ale výsledek budí rozpaky a mrzutost. Hlavní postavou ufonské kriminálky je Peter Glebsky (Uldis Pūcītis s hlasem Aarneho Üksküly), svědomitý policejní inspektor. Nejzajímavější skutečností je škodolibá ironie, ve které se kriminalista na svém tripu nevědomky stává původcem veškerého pohybu času. Lavina je dost nebezpečný prevít. Z dalších rolí: pokojně vystupující majitel horského hotelu Alex Snewahr (Jüri Järvet), nudící se lezec po skalách a fyzik v sexuálním pokušení Simon Simonet (Lembit Peterson), k smrti vystrašený kriminálník Hinckus (Mikk Mikiver), výstředně opatrný pan Moses (Kārlis Sebris), jeho smyslně provokativní manželský doprovod (Irena Kriauzaitė), naprosto vyčerpaný Luarvik (Sulev Luik), téměř dokonalý muž Olaf Andvarafors (Tiit Härm), či atraktivně nestoudná dívka Brun (Nijolė Oželytė-Vaitiekūnienė). Hotel 'U mrtvého horolezce' není podhodnoceným filmem, své příznivce sci-fi žánru si bezstarostně najde a ostatním pouze chytře vybudované prostředí napětí určitě nepostačí. ()
Prumerna krimi a jeste slabsi sci-fi. Co krome prostredi zdobi tento film je atmosfera, ta je znamenita. Jinak uz zapomenuty film asi i v samotnem Estonsku... ()
Natocene podle knihy bratru Strugackych, ktera je u nas znama jako Hotel u mrtveho alpinisty. Znala tenhle film Vera Chytilova kdyz o nekolik let pozdeji zacala natacet Vlci boudu? ()
Tak málo zůstalo z tak krásné knihy. Brun vůbec nezatajuje své pohlaví a navíc vypadá jako Lolita, bizarnost všech hotelových hostů je naznačena jen jemně a morální dilema p. inspektora se smrskne na jednu rvačku a závěrečný monolog... Ano, je to de facto detektivka, ale to neznamená, že stačí vykreslit jen příběh. Bři Strugačtí pracují s pro ně typickou atmosférou, která je konkrétně v téhle knize rozvíjen tak nějak postupně, jak ji Glebskij nasává, jak se rozkoukává a odhaluje motivy jednotlivých hostů, jenže v hodinovém filmu to jde do kytek. Kniha působí jako vzhůru vedoucí pěšina, kdežto film jako několik hodně velkých schodů. Vpodstatě jsem zklamán, ale na druhou stranu - "Nepoznat knihu, nemiloval bych." Resp. nedal bych tolik hvězd. ()