poster

Spodní proud (festivalový název)

  • Island

    Brim

  • angličtina

    Undercurrent

Drama

Island / Polsko, 2010, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • SoolenJV
    ***

    Zamlklá banda asociálních mořských vlků, jedna žena (=smůla na lodi, feministky prominou), rozbouřené moře a spodní proud neuvěřitelného a vyloženě hmatatelného mezilidského napětí. Islandské drama, označení mluvící za vše. Jen vznešeně prázdná (prázdně vznešená?) krajina je nahrazena podobně vznešenou mořskou nekonečností. Jinak je vše při starém - mlčenlivé figury s rozdrásanou duší, emoční chlad, poctivé filmařské řemeslo. A navíc velice solidní ruční kamera s pečlivostí dokumentující ubíjející námořní rutinu.(18.1.2012)

  • Fr
    ***

    ,,NÁMOŘNÍ PŘEDPOVĚĎ: UPOZORNĚNÍ - NEBEZPEČÍ BOUŘE. BOUŘE SE OČEKÁVÁ ZÍTRA NA JIHOVÝCHODNÍM POBŘEŽÍ A PÁSMU FAXAFLÓI…“ /// Umřel námořník (na moři). Zbytek posádky teď zevluje na pevnině, jako abychom je líp poznali (to dá rozum). Za půl hoďky – ženská! No můžem vyplout, takže tu máme život na moři, práce, práce, žvanec, práce, péčko a taky vzpomínky, kterak kamarád o život přišel … Chladnej (jako kurva vždycky!) styl zobrazení a netečnej styl vyprávění. Taková jakoby autentická plavba, vo který není moc co vyprávět. Řek bych, že do trenek šáhnou séíš obdivovatelé malejch příběhů a krátkých stopáží. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy vo lodích a vo bouřkách. Vlastně tý bouřky tam ani moc bejt nemusí... 2.) Nemůžu se dočkat fesťáku. (Filmovýho vole!). 3.) Thx za titule ,,divish“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(6.11.2013)

  • jochanan
    ****

    Letos druhý film na IFFKV z Islandu a dokonce i s pěticí stejných herců, jako byla Královská cesta. Tady ale nehledejte vtipné postavičky z autokempu, tady hledejte chlapy, kteří nikdy neví, jestli se dožijí zítřka. Rozbouřené moře opravdu nebylo nikterak příjemné a to jsem seděla v suchu kinosálu. Rybáři, kteří neví, co na pevnině dělají jejich manželky (pokud tedy nějakou mají - kdo by chtěl někoho, kdo je 3/4 roku na moři), a ani na pevnině si nejsou jistí, kdo vlastně jsou - realita je pro ně příliš odtržená od kontextu jejich práce. Árni Ásgeirsson byl k dispozici i na závěrečnou debatu, takže dámy a pánové, kdo se na film teprve chystáte, tak dopředu vězte, že velká část filmu je poskládaná ze skutečných příběhů rybářů. Včetně toho, co si chce zavolat taxíka...(9.7.2011)

  • Vodnářka
    ****

    "Motivace by se měla hledat v každém dobrém filmu...", vysvětluje Logi zbytku posádky před sledováním Halloweenu, kterým si krátí dlouhé dny i noci na rybářské lodi. Přemýšlím, jakou motivaci měli hrdinové tohoto snímku trávit většinu roku na seversky tvrdém a nepřístupném moři. Právě tak drsně se severským pohledem na životní situace popisuje Árni Ásgeirsson jednu z nejtěžších životních plaveb skupiny ostřílených námořníků, jejichž život tvoří plavby, rybolov, boj s neústupným počasím a šíleným vodním živlem. O to rozporuplnější pak bývá návrat do běžného života. Díky realistickému příběhu, omračujícím záběrům i výborné hudbě se divák okamžitě stává členem posádky a na osudovou plavbu se vydává také, snaží se zvládnout mořskou nemoc i 'ponorku' na lodi a zachránit se společně s ostatními. Budete muset bojovat, aby se vám to podařilo... Nakonec totiž zůstávají jen hloubky strhujících tónů a obrovské dálky zrádného moře. Toho, v němž snad někde plave Benni, který slíbil, že doplave pro pomoc...(2.7.2011)

  • Caym
    *****

    Seveřani točit umí a umí to sakra dobře. Jejich filmy jsou vyvedeny v chladných odstínech, na druhou stranu vás umí v tom správném okamžiku i rozesmát. Je to vlastně jako sledovat život v té nejryzejší a realitě se nejvíce blížící podobě. Postavy nejsou černobílé - mají chyby a neumí se s nimi vypořádat. Ale i když mají chyby, mají i své světlé stránky, kterými si vás k sobě dovedou připoutat a díky kterým dokážete pochopit, proč se chovají tak, jak se chovají. A tak má vypadat správné drama. Árni Ásgeirsson rozehrál své tragi(komi)cké drama na lodi. Silné herecké výkony v čele s islandskou verzí mistra Beana v podobě Benniho a pomalu odkrývaný příběh, který bravurně poslepoval z kouskovitých, tichých alias "slov není třeba" záběrů (ve vystižení situace beze slov jsou seveřani jedničky). Příběh často využívá vícepohledovost, ruční, až dokumentaristickou kamerou navozuje pocity mořské nemoci i u diváků a skrze detaily vás dostává tak blízko a tak pod povrch pocitů, jak jen to s kamerou jde. Z neskutečně pocitové hudby Slowblow přechází Árni ladně do ticha, aby vás následně mohl dostatečně ohlušit mořskou bouří a i když příběh v polovině lehce ztrácí na tempu, za hudby Slowblow mu to člověk nakonec stejně odpustí (a za polovinou zase popadne dech, so what).(2.7.2011)