poster

Mapa zvuků Tokia

  • Španělsko

    Mapa de los sonidos de Tokio

  • USA

    Map of the Sounds of Tokyo

Drama / Krimi / Romantický

Španělsko, 2009, 102 min

Režie:

Isabel Coixet

Scénář:

Isabel Coixet
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Randall
    ***

    Film je výborný po vizuální stránce, avšak za vizualitou pomaloučku kulhá příběh a - a to především - obsazení. Minimalistický příběh by nemusel být na obtíž, je ale zaplněn nejasnostmi i velmi nepravděpodobnými prvky (např. osoba vypravěče, "nepolapitelná" vražedkyně zřejmě střílí oběti v hotelu apod.) Sergi López se na roli zamilováníhodného chlapáka jednoduše nehodí a jeho výkon film značně kazí. Abyste rozuměli: nosnou kostrou tohoto filmu mají být emoce, které ovšem López vyjadřuje jen velmi hromotlucky. Emocionalita je tak doplňována jinými způsoby, kupříkladu samoúčelnými erotickými scénami, které hlavně nudí a děj zbytečně zdržují. Z celého filmu mi tak utkvěly nikoliv zvuky, ale obrazy Tokia. Mnohé záběry jsou komponovány tak, aby evokovaly vzpomínky na fotky National Geographic a jen kvůli nim stojí za to film vidět. Velká škoda. Nebýt uvedených nedostatků, mohl film dosáhnout mnohem výše.(12.2.2013)

  • ScarPoul
    ***

    Taký film, ktorý vám v zásade nič nepovie. Postavy existujú v meste, ktoré neukazuje svoje nádherné zákutia. Poetizmus je tu hraný a erotičnosť je tu medzi ľuďmi z absolútne nulovou chémiou. Koniec je ťažkopádny, neúprimný a strašne samoúčelný. To ostatné je okej. Neviem prečo, ale aj napriek chybám a že ich to malo hodne, mi nejako učarovala Rinko a diegetický rozprávač v podaní starého pánka a celé sa mi to akosi zlialo do pomerne pozitívnej emócie. Jasné už si to nikdy nepozriem. A zabudnem na to už zajtra. Ale predsa len sa mi niečím dostal film pod kožu. Hoci to bolo chladné a odťažité, ako ja keď sa nevyspím.(26.12.2017)

  • dakarin
    ***

    Pomalu plynoucí stylový film. Celková atmosféra není nová, je vcelku známá a osvědčená - vyprávění příběhu na pozadí děje, vysvětlování souvislostí - tentokrát jako jeden z pomocných prvků posloužil zvukař na plný úvazek. Tento styl filmů určitě můžu, ovšem tentokrát jsem se nějak do děje ne a ne ponořit, nevtáhl mě... a nepřesvědčil.(26.3.2014)

  • danliofer
    *****

    Je zajímavé pozorovat, jak se evropští i američtí filmaři vždy vyrovnávají s japonskou realitou podobně, a to izolovaností svých hrdinů. Tokio se vždy stává skoro nepřátelským místem, kdy proniknout do nitra Japonců je skoro jako výprava na Sibiř. V tomto snímku už Evropan dokonce ovládá japonštinu a částečně se tu nabourávají stereotypy slovy jednoho z jeho japonských zaměstnanců. Film mě opět pohladil na duši hlavně tichem japonských hřbitovů v podzimních barvách. A hlavní myšlenka snímku mi i teď plyne myslí... jak dvě rozdílné ženské smrti mohou zasáhnout srdce jednoho muže... aby pak mohl konečně začít žít středostavovským životem... a měl na co do konce života vzpomínat... není to příliš vysoká cena za vzpomínky?(30.12.2012)

  • decay
    ****

    I. Coixet sa pustila do neznámych vôd a zvolila si k tomu Japonsko, konkrétne Tokio. Neviem ako to opísať, ale akoby hermeticky uzatvorila pre diváka tých pár osôb, ktoré tu vystupujú, voči okoliu. Na jednej strane to umožňuje ponorenie sa do ich príbehu, na druhej strane mesto dotvára kulisu ich životov. Obe tieto zložky tak plynú ruka v ruke a spoločne so zvukmi vytvárajú akoby snovú atmosféru. ___look this is an amazing vine....it`s a very sensual vine_sensual?_yes_i didn’t know there was sensual vine_why not? everything can be sensual___(7.3.2010)