Poslední výlet

Typické road-movie s netypickou dvojicou. Otec - zločinca, ktorý uniká pred spravodlivosťou a berie so sebou svojho syna a snaží sa s ním vybudovať vzťah, alebo aspoň nechať pre neho niečo pozitívneho. Je to preňho ťažké, lebo toho pozitívneho je v ňom málo. Film má pomerne pomalý spád a jeho najsilnejšou stránkou je výkon Huga Weavinga. (13.03.2011)

Další tematicky i vizuálně povedený kousek australské provenience, tentokrát poměrně netradiční road movie motivovaná úprkem před spravedlností. Děj vnímám jako RELATIVNĚ jednoduchý, přímočarý, lineární (pravda, s několika flashbacky), jež si jde jasně za svým a spěje k strhujícímu intenzivnímu konci, který odkryje samou podstatu filmu. (A nevidí-li ji tam většina autorů zdejších komentářů, je mi líto.) Rozbor komplikovaného vztahu otce a syna, aniž by snímek sklouzl k sentimentálnosti. Komorní drama s dvěma (vynikajícími!) hlavními herci, kteří svým jednáním divákovi nabídnou tolik látky k zamyšlení či nějakému rozsáhlejšímu filozofičtějšímu ponoru. Film byl natočen podle předlohy Denise Young. ~ Nezapomenutelné jsou sekvence na jezeře Gairdner. Volbu krajiny vůbec doporučuju dávat si do souvislostí. Nebo také jen zřejmý kontrast všudypřítomné kalné vody (či nedostatku vody) a průzračné v posledním záběru. Puška coby dětská zbraň, s kterou si chlapec hraje na parkovišti v úvodu, se přetaví ve zbraň opravdovou. Takových detailů bychom našli mraky. ~ /dále pozor spoilery!, doporučuji přečíst po zhlédnutí/ Krátké nastínění problému: duo otec – syn, Kev – Chook, Hugo Weaving – Tom Russell. Otec je buranský kriminálník s negativním vlivem na syna, kterého zatahuje do svých problémů a vlastní neschopnosti socializace. Přestože chlapec potřebuje láskyplné rodinné zázemí, školní docházku či plnohodnotné dětství, absolvuje s otcem netradiční „výlet“. Charaktery obou postav jsou zcela protikladné (hrubý / citlivý). Přestože se otec snaží syna nějakým způsobem vychovat a něco mu předat, svým chováním syna ztrácí. Kev se chová k synovi nejspíš podobně, jako se k němu choval jeho otec, zatímco Chook se snaží od chování svého otce ostřihnout / distancovat. Přivoláním policejních hlídek koneckonců i ztrestat. On je tím vykonavatelem spravedlnosti. Zachová se tak, přestože k otci cítí – i přes veškeré násilnické projevy a způsoby chování – přirozenou rodičovskou lásku a přestože mezi nimi evidentně existuje nezanedbatelné citové pouto. Chook řeší dilema mezi láskou a odporem k vlastnímu otci. Tolik by ho chtěl milovat, je však zhnusen jeho chováním a činy, jeho charakterem a mizerným morálním kreditem. Závěr představuje vymazání předešlých negativních jevů a symbolizuje osvobození, úlevu i novou budoucnost. ~ Na závěr odkazuji na Los Muertos či Vozvrashcheniye, jež se v mnohém shodují právě s tímto snímkem. ~ ~ Všechno bude, jak má být. (11.03.2012)

Pomalý, utahaný, ne příliš ukecaný film, který musí na první pohled zaujmout. Když to nedokáže, je těžký se přes něj prokousat až do konce a spíše je pravděpodobnější, že budete dělat hromadu věcí kolem. Deprese, smutek a melancholie z filmu tekla, ale to všechno byl účel. Nakonec jsem to dokoukal, ale bylo mi jasný, že to bude směřovat od ničeho nikam a tak to taky končí. (17.11.2011)

Tento film spada presne pod tu kategoriu dram ktore sa vyznacuju minimom dialogov, zdlhavymi zabermi, melancholickou az depresivnou atmosferou a nejasnym posolstvom. Na mieste scenaristu by som spravil zopar skrtov, prihodil viacej vyhrotenych situacii a trochu jasnejsie to cele uzavrel. K rezii a hereckym vykonom Huga Weavinga a Toma Russella nemam ziadne vyhrady. 65% (16.11.2009)

,,CHOOKU! CO SI MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?! HELE, OMLOUVÁM SE ZA VŠECHNO, CO JSEM UDĚLAL. POJĎ SEM, JÁ JSEM TVŮJ TÁTA!“...... /// Chook je s taťkou na vejletě. Je fajn v překrásný noci chrupnout pod širákem na lavičce v parku s výhledem na hřbitov, kde se dá ráno nasbírat kvítí (z váziček) a dát je Maryanne, se kterou taťka může zavzpomínat na starý časy.... Co na tom, že je mi tulák H.Weawing nesympatickej. Ani ne snad proto, že neuznává potřebu školní docházky (pro chlapce) a nevěří na dobré zázemí. Nemám rád, když se lidi chovaj jako psi (nažrat, vysrat, co nepochčiju – vošukám). A on jako trumf přidá schopnost rvát se a krást. Chlapec si zvyká, že je lidi opouštěj (když je táta uhodí) a já ani po 50ti minutách nevím, kam ,,to“ zařadit, jak popsat pocity. Moc jich totiž není. Vyprávěj si o jizvách (z vězení), jestli je dobrej pes (na grilu) – prostě taková taťkovsko tulácká idylka. I když ono to není toulání, ale spíš zdrhání převedaný v pomalý jednoduchý drama o fotrovi se synkem, k jehož sledování vás může donutit (po přečtení tohodle komentáře) maximálně váš pes. Pak budete muset přemejšlet, jestli sledujete film o zrození nepřizpůsobivýho člověka, nebo jestli ten človíček z buše má ještě šanci. Ale jestli opravdu toužíte po filmu o cestování kriminálníka s dítětem, vraťte se o ,,x“ let zpátky, do Dokonalýho světa. Tenhle k tomu má totiž daleko. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,The Last Ride“ od spisovatelky Denise Yuong číst nebudu – i když vím, že bude asi o 100% lepší než film. 2.) Je mi 40 let a moje úča matiky je stále sexy. 3.) Na krku nosím klíč od auta (kradenýho). Dal mi ho táta, abych nezapomněl na mámu. 4.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (05.08.2011)