Barva pleti

Film začíná velmi dobře a divákovi podává téma s možností vcítění do malé hrdinky. Bohužel časem kdy dospívá je čím dál méně sympatická a film poté spadá do toho, co zde mnozí popisovali. Takže i přes dobrý začátek je to velmi slabý film, který hlavní hrdinka nedokáže utáhnout a Sam Neill svým občasným přispěním nějaké připomínky to taky nezachránil. (28.01.2014)

Průměrné zpracování závažného tématu, který sám o sobě není černobílý, ale velmi složitý a těžko řešitelný.Ale vžijeme -li se do dítěte , které se narodí a nic neprovedlo jen má nežádoucí barvu pleti a neví kam patří, tak najednou pocítíme bezmoc jedince a tento pocit aspoň jednou v životě zažije každý z nás. (01.12.2013)

Tyhle filmy mě dokážou dostat. Barva pleti byla téhož typu jako Květ pouště - a shodou okolností to byl také britský snímek a koprodukcí Jižní Afriky. Ukazuje, jak zrůdná dokáže být skutečně totalitní společnost, která vládla takřka půlstoletí v JAR. Oficiální politika apartheidu byla odnoží fašismu a je s podivem, jak se jí tamní občané dokázali zbavit. Dnes bychom se mohli jejich rasové snášenlivosti učit. Osud mladé Sandry Langové, která se narodila svým bílým rodičům v barvě kakaa, byl jen jedním z mnohých. Přestože byla nakonec úřady prohlášena za rasově čistou, měla nadále se svou barvou potíže a mezi sebe ji nepřijala ani zuluská komunita, k níž se uchýlila se svým Petrusem. Nakonec byla opuštěna všemi, které kdysi milovala... Takové snímky by měly být odměňovány oskary. Pěšt hvězdiček. (22.06.2014)

Juhoafrický apartheid je obrovskou studnicou námetov pre množstvo drám. Tu bol námet o to lepší, že zobrazoval skutočný príbeh čiernobielej Sandry, ktorá bola pre bielych príliš málo biela a pre čiernych zas príliš málo čierna. Tými 4* som si síce neni až tak istý, ale rozhodne je to film hodný pozornosti, hoci občas sa mi vývoj deju zdal až trochu príliš prehnaný. Aj keď nedokážem posúdiť ako bola skutočnosť prikreslená, ale na mňa osobne nepôsobil film až tak autenticky. Ale treba uznať, že príbeh bol veľmi pútavý a rovnako aj celý osud hlavnej postavy Sandry. (10.09.2014)

Ano, ano, apartheid je špatný, rovná práva jsou dobrá. Za některých okolností je apartheid dokonce absurdní. Dva na první pohled čistokrevní běloši v sobě skutečně mohou mít dost "černých" genů, aby zplodili na první pohled černošku či alespoň mulatku. Papírově je bílá, vizáží je barevná. Taková dívka nepatří nikam. Námět slušný, ovšem zpracování bezinvenční. Očekávaný posměch spolužáků, očekávaný teror učitelů, očekávaný smutný osud (ne)černé Sandry, jež nechápe, proč všem tak vadí, očekávané pohledy bílých plné pohrdání. Standardizovaná hudba. Navíc považuji za trapné, když film brojící proti rasismu je chvílemi sám skrytě rasistický. Jak jinak si mám vysvětlit, že bělošky jsou upjaté dámy v brýlích s kostěnými obroučkami, všichni bílí jsou přísní, vážní a nudní a černí zase samý úsměv, hudba, tanec, spontaneita. Jen skutečné vzpomínky to uvádějí na pravou míru. Rodiče Sandry jsou naštěstí nejednoznačné osobnosti, její černý manžel opilec a hrubián (což z něj ovšem učinil apartheid). Nu škoda slov na film, který do značné míry jen otrocky opakuje minulost, přičemž si z ní vybral hlavně tak, aby každý snadno pochopil, co je dobré, co špatné a jak to bylo těžké. Silné **. (24.05.2010)