59-184-84

On za to vlastně nemůže - za to, jaký je. Prostě mu takhle funguje mozek - racionalita na úkor emocionality. Chybí mu soudnost a schopnost vcítit se do jiných lidí. Jeho život je program a přání smrti je jen logický výsledek neplnění tohoto programu, nikoliv deprese či zoufalost. Stejně logicky - z kvantitativně kvalitativního hlediska - ten muž hodnotí sebe i možnou budoucí partnerku, která je pro něj pouhá samička pro sex a zplození potomka. I to dítě chce jen proto, že to mají všichni. V něčem podobný typ člověka ztvárnili Ivan Trojan a Klára Pollertová ve filmu Jedna ruka netleská. A položíme si otázku - není-li cílem kultury a civilizace konečná redukce zvířete v nás včetně emoční složky v rozhodování se a posílení vědomé sebekontroly a logického rozumu? Jaký bude - ten člověk kyborg? ___ Film je ke zhlédnutí na docalliancefilms.com (07.04.2011)

Formálně se mi ten film líbil. Kamera moc pěkná. Dál už ale dost dobře nevím, jak se stavět k hlavnímu hrdinovi. Kdybych například hořekovala kvůli absenci přirozenosti, tak jsem asi mimo mísu, protože pan J. N. budí dojem, že celý jeho život je tímhle způsobem stylizovaný. Kdybych se měla snažit panu J. N. poradit, tak řeknu, ať míň přemýšlí a víc hraje na ten klavír. A kdybych se měla na základě toho rozhodnout, jestli chci děti a rodinu, tak nevim nevim. (19.09.2010)

Jak říká můj oblíbený psycholog na manželské a rodinné poradenství žena celý život hledá někoho, kdo je konstantně přibližně opět let starší, muž chce v 21 letech 18 letou, ve třiceti to posune na 21 a ve čtyřiceti na 23. V případě našeho hrdiny museli mít ženy dojem, ,že hledá spíše budoucí pečovatelku. Výborní rodinný psycholog Šmolka říká, že velký věkový rozdíl nevadí, ale ona musí příjmout jeho svět (přátele apod.)a vzdát se svého. V opačném případě se vyčerpá psychicky, fyzicky, finančně apod. (15.11.2020)

Při sledování filmu člověk pocítí takové šílené nechutenství a odpor k tomuto VŠ (zvláště v případě pokud jste žena..viz jeho "pohled lovce" když číhá na poště). Dokument samozřejmě zaujme, téma a postoj jaký k němu tento pán má by nenechal nikoho klidným, dojem samozřejmě zanechá a vzbudí alepspoň nějaké pocity narozdíl třeba od jiných snímků. Na druhou stranu je ale dobré uvědomit si, jak prvoplánově vtipný tento dokument je. Už při prvních slovech dokumentovaného muže je jasné, že se divák bude příštích pár minut smát pokaždé, kdy starý mládenec díky své drzosti vymyslí další akci (domácí příprava, zbrojní pas atd.) (16.11.2009)

Vlastně docela dost zajímavé. Nejsem si sice jistá, jestli byl film míněn jako parodie (vzhledem k neustálé stylizaci hlavního hrdiny, se kterou se ale už na druhou stranu mohl natolik ztotožnit, že to ani stylizace není). Pánovi sice nemám co radit, ale kdybych mohla, poradila bych mu, aby se míň zaobíral sám sebou (to je dost těžké) a aby si přestal hejčkat svůj světobol [to je taky těžké - to znám :-) ]. Nejlepší by bylo, kdyby se po shlédnutí filmu našla nějaká drobná, krásná třicetiletá blondýnka, bezdětná (abychom dostáli nárokům hlavního hrdiny), která by jej pojala za chotě. Otázkou ovšem zůstává, jestli by mu zkrásněl pocit ze života, protože... vybudovat si svůj světobol na tom, že "přestože mám X vysokých škol, hovořím plynně X jazyky a přesto (jak je to kurňa možné?) nemám ženu", mi přijde zvláštní, navíc i vzhledem k tomu, že mi tak nějak v podtónu toho všeho kňourání přišlo, že vlastně ženami opovrhuje. Rozhodně to neberu jako "sondu do života věčného lůzra" (k tomu by musel film obsahovat nějaký širší kontext), ale jako zajímavý a zábavný pohled na život jednoho velmi nesympatického pána. (07.10.2010)