Nefes: Vatan Sağolsun

Takže, kdybych měl tento film nějak okomentovat, bude to asi takto: Určitě se nejedná o film dobrodružný, drama v tom také moc nevidím, válečný je trochu, ale opravdu jen trochu. Nejvíce by mu slušel přídomek psychologický. Co mě drželo v pozornosti, byly rozhovory velitele Turků s velitelem kurdských povstalců řečeného Doktor. V nich bylo totiž obsaženo vše z podstaty konfliktu, vyjádřená oboutranná nenávist a odhodlání neustoupit. Ovšem závěrečná dlouhá scéna přepadení posádky Kurdy byla filmaři pojata skoro bezchybně, bylo v ní krásně vidět, kterak jsou na tom vojáci s psychikou a charakterem. Majitelé verze s AC3 5.1 zvukem si museli chrochtat, neboť kulky létaly všude okola nich. Film je pro evropského diváka poněkud rozvláčnější, tak nějak bez příběhu, jde vlastně jen o sondu do hlav osazenstva posádky a jejich velitele. Snímku by jistě prospělo tak půlhodinové zkrácení. Ale i tak nadprůměrný počin, natočený snaživými a zručnými tureckými filmaři. Řekněme asi 3,5*, zaokrouhleno nahoru. (31.08.2010)

Četa vojáků slouží na odlehlé stanici v horách, všude kolem pouze bílá oblaka a občas modrá obloha. Tureckou vlajku tu vždy vítr úplně roztrhá. Důležité je neusnout na hlídce, protože nějaký ten ozbrojený Kurd neustále slídí kolem. Jediné rozptýlení jsou občasné telefonáty s rodinami. A závěrečný masakr. Problém tohoto snímku je zejména jeho nesnesitelná zdlouhavost, navíc podpořená studeným, na emoce skoupým pojetím, kdy vojáky vidí jako šedou masu bez individualit. Bylo to záměrem tvůrců, ale pro diváka je to příliš velká výzva, a proto musím hodnotit tak přísně tento jinak jistě záslužný film - hlavně pro Turky. A doufat, že snad jednou uvidí nesmyslnost válečného konfliktu na obou stranách stejně. Pohov. (28.02.2020)

20.2.2011 ~ Válečné drama o tom, jak se na úpatí hor vypořádávají vojenské Turecké jednotky s Kurdskými separatisty. Blbě. Pokud jste viděli 9. rotu, tak jde takřka o to stejné. A stejně to i končí. ~ Čekal jsem od toho trochu víc než jen pokus zachytit psychické stavy a tlak očekávání příchodu nevyhnutelného. Skupina tureckých vojáků je odvelena do hor střežit jedno postavení na vrcholku kopce. Cestou nahoru jim ale separatisté jednoho z kluků zastřelí a celá parta tím tak po zbytek svého trčení na vrcholku hory trpí. Jediné, co jim pomáhá, je občasný telefonát domů a svým milým, ale i tohle netrvá moc dlouho, protože holkám se doma nechce čekat, že přijde oznámení o úmrtí ve službě. A telefonů využívá i "Doktor", místní vůdce separatistů, který se do hovorů vždy vmísí a snaží se podkopat morálku jednotky. Jak jeho slovní útoky vzrůstají, je čím dál tím více jasné, že TO za chvíli přijde. A ono to přijde a nebude to hezké. ~ Full Metal Jacket, 9. rota a mnoho a mnoho dalších válečných filmů, kdy je na jedné hromadě parta chlapů a čeká. a to čekání je ničí. A když už to přijde, stejně je to zničí. Bohužel, jakkoliv je skutečnost hnusná a nepochopitelná, film nenabízí nic jiného, než všechny ostatní jemu podobné. A ani jsem nestačil zjistit a zapamatovat si pořádně kdo je kdo a už tu byla noční bitka a nejsurovější část filmu. (30.04.2013)

Ak turecky vojnovy film, tak potom jednoznacne az "otravne" agitacny, alebo Kurdov v tych najhorsich "zlodusskych" intenciach opisujuci. Pri vsetkych tych patetickych, vlasteneckych nahladoch, podhladoch, ci nabehoch kamery na hrdo plapolajucu turecku vlajku, som s usmevom na tvari cakal, kedy z rohu vybehne Bayov Optimus Prime s jeho prednesom :D. Niekolko scen neprijemne mrazivych (doslovne zasnesene skalnate vrchy) ci pekne melancholickych. V kontexte svetovej tvorby ale lahko zabudnutelna vec. (17.05.2021)

Ze zde uvedených žánrů bych rozhodně podtrhnul slůvko "drama", zatímco "válečný" bych napsal hodně malým písmem a "dobrodružný" raději úplně vypustil. Nefes je zcela v duchu turecké kinematografické tradice velmi komorní a pomaloučku vyprávěný film, v němž jsou všechny scény několikrát tak dlouhé, než jsme zvyklí z filmů západních. Dlouhá je sice i sekvence přestřelky s ozbrojenci, ale ta je zase zahalena do tmy, takže ani zde si vyznavači akčnějšího stylu na své nepříjdou. Spíše se snímek v určitých ohledech trochu přibližuje Marhoulovu Tobruku. Narozdíl od něj má ale vynalézavější režii - zejména scény v nichž se prostříhává mezi dvěma souvisejícími ději jsou působivé. 70% P.S. pro Mertax: :-P (09.01.2010)