Jehovova pomsta

Netvrdím, že by to bolo zlé zahrané a ani, že ja by som dokázala natočiť čo i len jediný film, ale pre tento humor nemám zmysel. Volám to fekálna zábava, lebo na hladnom decku a jeho debilnom otcovi, chudákovi pošťatom postihnutom či zvrátenej buzne žiaden vtip nevidím a skôr mám pocit hnusu. Možno pre nejakého puberťaka je to haluz, ale ja keďže som vyrastala v rodine Jehovových a sama odtiaľ odišla a nesympatizujem s nimi, musím napriek tomu povedať že to zobrazenie zhromaždenia svedkov s dlhovlasým jediným nadradeným bratom je absolútny nezmysel a vôbec to tak nie je, tak si mohol režisér vybrať aspoň nejakú inú sektu, je ich dosť, či aj vymyslieť vlastnú. Predsa nemám rada, keď hocijakému vyznaniu druhých sa prisudzujú nepravdivé veci. (12.07.2021)

Strhující společenské drama s nečekaným vyvrcholením (doslova). V tomto snímku sledujeme morálně a nábožensky uvědomělého mladíka Robina Krále, jehož víra v Jehovovo učení a dogmatické představy se tragicky střetávají s realitou všedních dnů. Jeho duše i fyzické tělo jsou mučeny útoky, pohrdáním a posměšky jeho okolí, ve kterém jsou mu oporou pouze stejně smýšlející jedinci z jeho církevní organizace. Postupný degres Robinovy osobnosti vyvrcholí setkáním s Bohem, jenž mu svou přímočarostí a skvělostí, jež je vyhrazena pouze vyšším entitám, vysvětlí smysl bytí. Robin pak končí v náručí milované osoby. Jinak řečeno, sledujeme výseč z banálního života jehovistickýho pošuka. Ten se na svý cestě střetává s různými protivenstvími. Lidi se z něj dělají prdel, mlátí ho, okrádají ho. Zlomem je nevyžádaná penetrace ústní dutiny specifickou částí pohlavního ústrojí postaršího řiťopicha. O další facerape se postará vlasatej maník, kterej je něco jako sekční šéf základní územní jednotky jehovistickejch pošahanců. Jehovistickej pošuk ztrácí víru. Ale pak si šlehne dávku krokodýla a setká se se svým stvořitelem v podání vyloženě éterickýho břichatýho alkáče. Ten ho duševně nakopne a jehovistickej pošuk od základů přehodnotí svou mrzkou existenci. Hlavní hrdina je výborně ztvárněný ubohý a opovrženíhodný tragéd a celý film oplývá notnou dávkou satiry a černého humoru. Takže se mně to jako líbilo, no. (01.02.2014)

Velmi přesvědčivě zpracované komorní drama o prohlédnutí mladého jehovisty po vpravdě intimním setkání s Duchem svatým. Totiž vlastně hned s několika. Zdejší ztvárnění postavy Páně konečně shledávám zcela uvěřitelným a pokud se někdy bude pořádat anketa o nejslizčího bukanýra filmového plátna, má pan Pohl senior jednoznačně můj hlas. (14.04.2016)

Kdyby měla alespoň polovina začínajících tvůrců homor srovnatelný s panem Pohlem, tak by bylo na filmové scéně a jistě i na světě mnohem veseleji. Když člověk promine neprofesionální herectví a celkový zvuk (někoho je slyšet až moc a někoho skoro vůbec), tak je to celé perfektní. Je to ještě o stupínek vtipnější než předcházející snímeček. Z každého záběru na diváka dýchá nehynoucí láska pana Pohla vůči této úžasné náboženské sektě. Během hodinky dokáže naprosto skvěle analyzovat celou sektu, přičemž se i ti zcela neznalí dokážou dost dovědět. Úplně nejvíce mě na lopatky položila ukázka dost radikální výchovy syna. Jinak jsem docela žasnul, do jaké kouzelné role obsadil pan Pohl svého tátu. Samozřejmě, že se během hodinky dostane i na ty méně záživné pasáže. Celkově se však jedná o dílo, které budu hrdě doporučovat všude, kudy budu chodit. Po odpadu mohou sáhnout jen přecitlivělí šuldové a zmrdi nejhrubšího zrna. (05.09.2016)

Pustil jsem si Jehovovu pomstu a došlo by mi, že jde o amatérský film i bez těch závorek. Chvílemi už toho bylo až moc (myslím tím tu neprofesionalitu), ale navzdory tomu jsem se po většinu času dobře bavil. Obsazení hlavního hrdiny bylo dokonalé, Rostislav Neidhardt mě přesvědčil o tom, že bych na něj i jeho časopisy mohl opravdu někde narazit. Ve výsledku to tedy byla sranda, ale leccos by se dalo zlepšit, proto jen ten mírný nadprůměr. (12.06.2020)