Reklama

Reklama

Mimina

  • Francie Bébés (více)
Trailer

Pozoruhodný sběrný dokument režiséra Thomase Balmése mapuje souběžně život čtyř miminek z celého světa od narození po jejich první krůčky. Setkáme se tu se třemi holčičkami – Ponijao, která žije s rodinou a dalšími třemi sourozenci u Opuwo v Namibii; Mari z japonského Tokia a Hattie ze San Franciska – a s chlapcem Bayarjargalem z Mongolska. Režisér, který se pro všechny natáčené rodiny stal rodinným přítelem, zachytil nejen důležitou část života malých človíčků, ale také různorodé zvyky a prostředí, ve kterém tyto děti vyrůstají. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (108)

R´Hell 

všechny recenze uživatele

Musím říct, že jsem z tohoto dokumentu trochu zklamaná. Děti byly dokonalé, což o to, ale tvůrcům se z rozdílnosti prostředí nepodařilo vytáhnout to nejdůležitější. Zajímaly by mě názory na výchovu v Japonsku a Mongolsku, zajímalo by mě, jak v různých zemích neposlušné děti trestají a naopak, jak je odměňují. Na tyhle a ani další otázky bohužel nedostaneme odpověď. Mimina mapují vývoj malého dítěte, který je stejný na jakémkoliv místě na světě, filmování čtyř rozdílných prostředí v tomto směru bohužel nemá smysl. Ale jinak velmi milá podívaná. ()

strelenaL 

všechny recenze uživatele

Dokument mimina se ke mně dostal úplně náhodou, ale upřímně jsem ráda, že jsem ho shlédla. Kdybych měla vystihnout aspoň část, tak asi těmito slovy…pohled na různá etnika a odlišný vývoj od fáze jsem těhotná a budu rodit, a následný proces vyvíjení dítěte od kojení k prvním krůčkům – úspěchům neboli pokrokům. Uchvátilo mě dítě z Mongolska a Afriky. Doporučuji vidět. Jde o pěkný dokument a nemusíte být rodiči, milovníci dětí. ()

Reklama

Kalidor_ 

všechny recenze uživatele

Na takový dokument jsem čekal celý život! :-D Ze začátku jsem hleděl s otevřenou hubou co to má znamenat, ale potom jsem se začal smát a vydrželo mi to až do konce. Některé mimina tak moc vtipná a zajímavá nebyla (americká holčička), ale některé byly zase tak prčovní, že bych je hned adoptoval (mongolský ušmudlaný zasoplený prcek). Hudba B. Coulaise k takovým bezkecovým dokumentům perfektně sedí. ()

noctambule 

všechny recenze uživatele

Zcela subjektivní hodnocení, jsem teď rozněžnělá z každého mimča. Podle mě to byl skvělý dokument, porovnával situaci miminek v jednotlivých krajinách. Jednoho drobka rodiče nechali plazit, kde chtělo, nehledě na špínu a různé překážky, druhé brali na cvičení či zpívání miminek. Nejlepší bylo samozřejmě mongolče:-) Rozdíly patrné na první pohled, různé způsoby výchovy, mě to ani na chvíli nenudilo a občas i dojalo, ale pravda, nic člověka nedojme tak jako když cítí mimčo hýbat se v bříšku:-) ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Třebaže je možné, že již od narození sídlí v dětech zárodky jejich povahy, málokdo asi zvládne ji v tak krátkém dokumetnu postřehnout, zvláště když pozornost neustále těká mezí čtyřmi ratolestmi. A tak člověku, kterého pramálo fascinuje dětská loztomilost, nezbývá než se soustředit na rozdílnosti a podobnosti prostředí pro výchovu dětí v Mongolsku, Namibii, USA a Japonsku. Pozornost si divák musí nasměrovat sám, neboť žádný komentující vypravěč se tu nevyskytuje. Divák tak sice získává nad prožitkem filmu větší kontrolu a stává se aktivnějším (pokud na to má), ovšem nabízené podněty mu nemusí přijít přespříliš podnětné. Ano, něco postřehne: v Mongolské pustině taky mají telky, v Africe si jinak představují hygienu, Japonsko se mu představuje jak zemička dbající nejvíc na vzdělání (počítadlo) a USA materiálním blahobytem prostoupená zem. Všude se pije mateřské mléko, v Americe se ovšem nejdříve stáčí do lahví. Žel, divák zřejmě bude mít tendenci pozorované skutečnosti generalizovat na celé národy, ba civilizace, což na příkladu čtyř rodin nepovažuji za šťastné. Děcka... všechna v podstatě stejná, lezoucí, žvatlající, věcmi třískající, brečící, řvoucí, spící, zvědavá... Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že Balmes v tomhle kousku zřetelně šahá po vypínači lidské soudnosti a sází na to, že ta nemotorná stvoření rozvzdychají každou dušinku, přičemž tomuto cíli pomáhá i lobotomizující, pozitivními emocemi nabitou hudbou. Já však s láskou dokážu koukat na mimina jen tehdy, vzešla-li by z mých genů, a i to jen díky vědomí: "Jednou vyrostou." Raději bych se od tohoto režiséra shlédl filmy, na něž lákal obal DVD. Papuánec dávající se na křesťanství či revizor Nokie jedoucí na kontrolu do čínské továrny této firmy - opravdovější "střet" kultur než zde. Tady jsou kultury prostě pohozeny vedle sebe a střetávají se jen v divákově hlavě, která ale asi pro všechno to pištění pojede na nejnižší výkon. Slabé ***. ()

Galerie (39)

Reklama

Reklama