poster

Mimina

  • francouzský

    Bébés

  • slovenský

    Detičky

    (festivalový název)
  • anglický

    Babies

Dokumentární

Francie, 2010, 79 min

Režie:

Thomas Balmès

Scénář:

Thomas Balmès

Hudba:

Bruno Coulais
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • HanaM.
    ***

    Dala bych víc, vážne jo, Ale představte si to: sedíte namačkaní na lavičce, je děsná zima (fakt apríl teda) a ještě k tomu začne poprchávat. To pak člověk neocení kontrasty a paralely filmu, ani roztomilá miminka, dokonce ani kouzelně vtipné náhody, jen se chvěje, chce se mu škytat a dobře ohřátý čaj je pro něj nějvětší umění... Musím si někdy na Mimina udělat čas!(14.4.2011)

  • Dadel
    ***

    Zajímavý nápad, ale i když se tvůrci snažili výběrem mimin zajistit co největší kontrast mezi jednotlivými prostředími, určité jednotvárnosti se nevyhnuli. Ono je totiž jedno, jestli jste v africké stepi nebo v moderním japonském dětském pokojíčku, ve všech případech sledujete žvatlající/naříkající/s něčím si hrající mimino, což je na plochu 79 minut trochu málo. Jak ukázaly závěrečné titulky se "současnou" (tj. asi o rok starší) podobou dětí, mnohem zajímavější by byl časosběrný dokument, který by se dětem věnoval třeba až do jejich 10 let, ale chápu, že to by bylo trochu časově náročnější. btw..za Sufjana v titulcích dík.(29.9.2010)

  • Segrestor
    *****

    Když člověk vidí, jak malý Mongol místo dudáka cumlá kus špeku z čerstvě zabitého poníka a pak zcela bez skrupulí pomočí koberce, které jsou v jurtě jeho rodičů něco jako u nás servis po babičce a všichni z toho mají radost, i když v tom pak sami spí, anebo malého ovambského válečníka z Namibie, který ve svých šesti měsících, kdy už dokáže všude lozit, válí se psy v louži, z které se pak, zcela žíznivý z této kratochvíle, mocně napije, tak ví, že vidí něco velmi unikátního. Takový divák pak zjistí, že tahle mimina se mají docela fajn. A když vydrží déle, uvidí pak záběry na normální evropské mimino, jak leží zabalené v dupačkách od Diora v ohrádce, ke které je připevněna celá škála hudebních hraček od FisherPrice, a řve jako svině při pohledu na jateční pistoli. A vidí, že to má z toho, jak jej jeho emancipovaná matka vláčí po doktorech a různých seancích, kde se setkává s podobně založenými matkami od Diora a dlouze spolu na hřadě diskutují. Pak se záběr vrací k Ovambům v Namibii. Matka cosi malému dítěti vykusuje či ústy lape poletující mouchy, aby snad to děcko neotravovaly, a přitom jsou, matka i dítě, velmi klidní a spokojení a těší se dobrému zdraví. Dokument tak přináší jednu velkou otázku, kterou nenápadně rozvíjí na kontrastních záběrech těch nejmenších lidí z celého světa. Ta otázka je ale poměrně nepříjemná. Mají se děti z primitivních kmenů v civilizaci nedotčených koutech Země lépe, než naše děti?(2.1.2013)

  • Trustme
    ***

    Babies jsou roztomile nenuceným filmovým dokumentem čtyř vybraných občánků na jejichž osobitém protloukání se životem je předveden úhel pohledu na odlišná dětství a přístup jejich rodičů v různých kulturách. A že nakonec to dětství všude vypadá (skoro) stejně a přežijí ho jak v prachu a extrému Afriky, tak v japonském digitálně chladném světě.(6.10.2010)

  • berusche
    ***

    Všechny antropologické studie můžou jít do kopru, pokud banda lidí, jako tvůrce téhle podívané, bude vytvářet představu kulturního nerelativismu. Odkazuji na Dadela, který hovoří o jednotvárnosti. Ano, takhle to skoro působí. Navíc, je otázka, co byl vlastně záměr? Poukázat na velké hlavy malých dětí z Mongolska, na přehršel Japonců, protěžování malých dětí z USA nebo na to, že nemůžou mít děti v Africe chřipku, pač spapají kdejaký šutráček? To asi nebude pointa, že? Přesto si ale myslím, že metráž je adekvátně krátká k tomu, kolik toho museli vlastně natočit, aby tyhle scény vytáhli? Za obličejíčky, střih a snahu je mé hodnocení! Jako film je to každopadně zajímavé i přes mé remcání.(3.11.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace