Mimina

Je to něco opravdu okouzlujícího, vidět, jaké zvyky, způsoby výchovy, a vůbec životní styl miminek ve čtyřech naprosto odlišných světech, přitom v lecčem je to úplně to samé, ať už je to Afrika, nebo Asie. Jakmile jsem se začala dívat, vtáhlo mě to do děje tak, že už nepustilo. Chtěla jsem vidět víc a víc, zaujatě jsem sledovala některé až nepochopitelné zvyky, které mají v některých zemích. Rozkošná stvořeníčka, ale kdoví, co z nich jednou vyroste.. (30.12.2012)

Je jedno, zda jsou černá, bílá, žlutá nebo chudá či bohatá, dokonce i v které zemi se narodily. Nejdůležitější je, že jsou milované. :-) Moc pěkný a citlivě zpracovaný dokument (myšleno spíše z hlediska různých kultur a tradic). Pro Evropana je asi silné kafe, co všechno dítě ochutná a vypije, ale nemůžu si pomoct, ty přírodní děti mi přijdou víc v pohodě. :-) (02.01.2015)

Zajímavý nápad, ale i když se tvůrci snažili výběrem mimin zajistit co největší kontrast mezi jednotlivými prostředími, určité jednotvárnosti se nevyhnuli. Ono je totiž jedno, jestli jste v africké stepi nebo v moderním japonském dětském pokojíčku, ve všech případech sledujete žvatlající/naříkající/s něčím si hrající mimino, což je na plochu 79 minut trochu málo. Jak ukázaly závěrečné titulky se "současnou" (tj. asi o rok starší) podobou dětí, mnohem zajímavější by byl časosběrný dokument, který by se dětem věnoval třeba až do jejich 10 let, ale chápu, že to by bylo trochu časově náročnější. btw..za Sufjana v titulcích dík. (29.09.2010)

Film není určen pro ty kteří dělají rádi ťuťu ňuňu a naschvál šišlají. Je to poutavě natočený dokument a sestřih toho jak tyto malá mimina objevují svět. Perfektní kamera doplněná o příjemnou hudbu. Mimina ukazují též sociální rozdíly ve kterém mohou děti vyrůstat - např. to, že africké děti vyrůstají v prachu a špíně a i přesto se dokáží radovat - mrazivé! Délka ani obsah nenudí. Zasloužené čtyři hvězdy. (02.10.2011)

Po tomto dokumentu jsem schopná připustit, že mimina mohou být docela roztomilá, což je u mě co říct. Dokument ve stylu Megacities, mapující život v několika rozdílných částí světa, je v tomto případě zaměřen na 4 prcky od narození až po jejich první krůčky. Na jedné straně sterilní čistota, přístroje, skupinová sezení, pomůcky, hračky, ... a na druhé straně žádná hygiena, hlína, tráva, písek, absence plen, místo hraček kameny a domácí zvířata. Sledujeme vývoj v diametrálně odlišných podmínkách s úplně jinými přístupy. Přesto mi přijde, že děcka se vyvíjejí v podstatě stejně a jejich chování a různé reakce se od sebe vůbec neliší. Na druhou stranu mi přijde, že přílišná sterilita a úzkostlivý dozor jsou občas docela na škodu, zvlášť, když vidíme, že se někde toto tolik "neřeší" a vývoj dítěte probíhá naprosto normálně. (05.09.2010)