Pina

Wenders k 3D přistupuje úplně jinak než hollywoodská produkce. Hraje si s třetím rozměrem, využívá ho při tanci, při skocích, při pohledech tanečníků do kamery. A jeho dílo působí plasticky. První evropské hrané 3D, pro mě osobně zřejmě i nejlepší 3D mimo tvorbu IMAXu (ano, je sice hezké se trojrozměrně proletět s Avatarem, ale nic to nevyjadřuje). Tady má ale smysl. Vtáhnutí do tance, když točíte film o choreografce, je několikanásobně důležitější než vtáhnutí do nějaké akční řežby. (11.11.2011)

Pina Bauch byla nejen energickým tělem plným emocí, ale taky tělem celého tanečního souboru divadla města, kde pořád prší a lidi brzo vstávají, Wuppertalu. Pro celý soubor byla obrovskou inspirací, pevným bodem, k němuž soubor směřuje, kouzelným zjevením strhujícím davy diváků a výraznou silou, která vede ostatní tanečníky dopředu. Její díla byla nejen extrémně pocitová, každý detail pohybu, každé cuknutí prstu dodalo představení nový rozměr, dovedla rozehrát zápas i souhru mezi originálními kulisami a tanečníky. A ti v každé kulise, na celém jevišti, viděli právě Pinu a její kouzlo, k němu vzhlíželi a tančili podle něj. 3D zpracování je sice podle mě docela zbytečné, určitě ale přidá na velmi skvělém filmově-tanečním zážitku. (07.07.2011)

Kvality filmu nespočívají ani tak v kvalitách stylistických či režisérského vkladu, ale spíše v osobnosti Piny Bausch a jejich jedinečných choreografií. Samozřejmě je to natočeno jasně, přehledně, dobře sestříhané, ale o to nakonc ani nejde – je to skutečně jen vhled do určitého druhu tance. Částečně to míří k dokumentu a oslavě Piny (což jsou nejslabší pasáže), nicméně se dají ignorovat a prostě jen užívat tanec. Groteskní a dojemné a 3D není třeba. Tanz tanz sonst sind wir verloren. Berlinale 2011 – Kino Urania (30.06.2011)

Ty taneční kreace byly velmi působivé a skvělé, to popřít nemohu a to se mi na filmu líbilo. Horší je to ale s tím, že z filmu jsem nebyl fascinován. Jo, vidět třeba (to teda obzvlášť) Cafe Müller živě, asi bych byl uchvácen, ale takhle mě to prostě tolik oslovit nedokázalo. Taky by podle mě prospělo, kdyby to celé bylo nějak líp a logičtěji sestříhané, protože takhle jsem měl pocit, že sleduji záběry z různých představení a rozhovorů úplně nahodile za sebou, bez nějakého řádu. Mít tyhle problémy Pina vyřešené (myslím film, ne tu tanečnici - hahaha to bylo vtipné), líbila by se mi víc. Wendersovi ale nic nevyčítám - tady si zkusil žánr a styl, které si nikdy v životě nezkoušel (žánr taneční a 3D) a dopadlo to jak to dopadlo. 3* (23.04.2020)

Vážne neviem, čo tomuto spracovaniu objektívne vytknúť. Ale nedá sa nič robiť, nie som fanúšikom tanca, ani aktívnym ani pasívnym a dokonca nie som ani veľkým fanúšikom divadla. Každopádne 100 minút tohto jemne experimentálneho filmu celkom rýchlo utečie má svoje silné momenty. Tie sú pre mňa takmer všetky exteriérové scény, pretože skrátka pôsobia filmovejšie ako tie v samotnom divadle. Pre fanúšikov tejto umelkyne a jej "bandy" môže ísť o jeden z top filmov, aké kedy videli. Pre mňa išlo najmä o to, že som spoznal niečo nové. (29.10.2020)