Trabantem Hedvábnou stezkou

Trabantí filmové cestování jsem začal nejprve posledním dílem a teď jsem přeskočil na první. Extrém mezi těmito dvěma díly je znatelný. Tak jako u Do posledního dechu je zaměření více na osobní příhody a strádání, Hedvábná stezka toto postrádá a věnuje se převážně ukázce cizích končin. Z tohoto cestopisu je cítit amatérské zpracování, které nic nemění na zajímavé cestě a „hrdinství“ sériového a neupraveného bakeliťáku. Punc "filmu" ovšem dodává komentář Miroslava Táborského. (13.09.2017)

Expedice byl dobrý počin... ale ten dokument už ne. Z něj bylo jasně zřetelné, že hlavního šéfa expedice zajímá víc jeho trabant, než země, kterými projíždí. Památek bylo ukázáno poskrovnu, život lidí snad vůbec ne, ale o trabantu jsem se toho dozvěděl víc než za celý můj dosavadní život. Na DVD oceňuji vcelku vyčerpávající informace o expedici, včetně poněkud směšného shrnutí nákladů. Kamera za 130 000 na amatérské video, notebook za 30 000 na ukládání fotek :-) No nebyla to příliš nezávislá expedice. (01.03.2010)

Proti pozdějším trabantím projektům dosti unylá a nezáživná věc. Lecos zachraňuje hodinová stopáž, jelikož těch několik málo atraktivních momentů by delší film neutáhlo. Faktem ovšem je, že Daň Přibáň tímhle začal a dokázal trabantománii vyšvihnout tam, kde baví i inspiruje, byť tady zřejmě natáčení nebylo na prvním místě. (01.09.2014)

V porovnaní s ďaleko známejším, neskorším cestopisom od tejto partie okolo Dana Přibáňa Trabantem až na konec světa je to síce neporovnateľne slabšie a menej pútavé, no i tak to má určité čaro. Inými slovami, partia sa tu ešte, čo sa týka natáčania atď., tak trošku hľadala, nemali toľké skúsenosti, nebolo to ešte na takej profesionálnej báze (dozaista aj s financovaním expedície to bolo o poznanie ťažšie, o tom som presvedčený), a rovnako tomu chýbal ten ich typický humor či v neposlednom rade aj väčšia pestrosť posádky (zábavné a uletené poľské duo, a takisto pohodový slovenský zástupca Marek Slobodník na neodmysliteľnej Jave) - všetko toto sú faktory, ktoré robia v úvode spomínaný, novší dokument jedinečným, avšak dokázal by som sa bez nich zaobísť. Dokážem totiž prijať odlišnosť a ešte o niečo vážnejší (možno opatrnejší) štýl, akým sa tu ubrali, lenže je tu iná vec, ktorá mi prekážala, a ktorú žiaľ prehliadnuť nemožno - chýbalo tu viac záberov okolitej krajiny. Oveľa viac! Jasné, nie je to typický cestopisný dokument v pravom slova zmysle, ale aj tak, tie zábery tam proste chýbajú ako soľ, tak to proste je. Omnoho radšej by som si užíval zábery daných exotických i menej exotických krajín, zábery na pamiatky, rozbúrané cesty či hocijaké iné zaujímavosti, než sa dívať, ako nevedia uspieť s kadejakým povolením, ako sedia na mieste, ako vymieňajú to a potom zas hento. Mne to skrátka prišlo byť moc útržkovité a oveľa viac by mi ulahodila forma, keby to bolo točené seriálom, kde by sa každá časť zaoberala jednou z precestovaných krajín a mala dajme tomu 20-30 minút (aj keď je mi zároveň jasné, že natočiť o toľko viac záberov, v takej podobe atď., by celkovo zmenilo ráz, trebalo by diametrálne odlišný rozpočet a kopu iných vecí). Lenže ako vravím, odbiť krajinu jedným-dvoma zábermi, to mi príde byť neadekvátne. Každopádne, napriek kritike, ma to svojím spôsobom zaujalo a niektoré zábery boli vskutku krásne - Hodvábna cesta má svoje čaro, to sa poprieť nedá. 60% (22.09.2015)

Nadšenci... Tihle borci, v čele s kapelníkem, sou vážně neskutečný nadšenci. Tentokrát se vydali přes Turecko do Iránu, prostě do bohapustých zemí a pak zpátky do ČR. Neustálý prach a polní cesty + do toho celej den sedět v tráboši :o). Sakra, takle si to cestování zrovnane představuju. Mazec je to, jak to svý autíčko dokážou pořád opravovat, prach neprach, šutry nešutry... Tady to vypadá, že s nima jelo i nějaký další auto, páč tolik lidí by se přece do tráboše nevešlo. Tak jako tak je obdivuju nejen za tu jízdu, ale i za to, že se vydali do tědlech problémových zemí, ve kterých nikdy nevíš komu jebne v tom, co ukrývá pod turbanem :o). (03.08.2015)