Imaginary Life, An
Obsahy(1)
Animovaný film z najväčšieho festivalu krátkych filmov Tropfest je atmosférickou záležitosťou, ktorá vykresľuje, že nie je nič horšie, ako byť sám a zabudnutý. (m3p)
Recenze (12)
Za zmínku o (mém taktéž oblíbeném) filmu Ztraceno v překladu dávám o hvězdičku navíc. ()
Originálny nápad, ktorý sa uberá úplne iný smerom, ako by som čakal. Namiesto zábavného poňatia sa nám tu mieša mizéria, melanchólia a aj nostalgia. To neznamená, že je to zlé, je to len iné. 70% ()
Dojemné... Tak mě napadá, co asi dělají moji tři dětští kamarádi? ... (Shlédnout můžete zde.) ()
Nuda samá o sebe to bola, ale za to Stratené v preklade si to posralo ešte viac ! ()
Vcelku zajímavý snímek, ale taky nijak zvlášť neohromí. Pokud bych měl imaginárního přítele, tak bych to nechal na třech. Já ho ale nemám ani neměl, takže dávám méňě. 45% ()
Celý svůj komentář bych začal krátkou úvahou na téma: Měl jsem někdy já imaginárního kamaráda? Co si vzpomínám, tak podle jedné verze ano, podle té druhé možná. Tak, tohle rozebírat nebudu, jelikož bych celý komentář věnoval vzpomínání a to je v mém podání opravdu na dlouho. K filmečku: Byl jednou jeden Pepa Voříšků, chodil do školy s Frantou Novákem a byly to ti nejlepší kamarádi pod sluncem. Jelikož Franta se odstěhoval za prací do USA, Pepa chudák zůstal sám jako kůl v plotě v Česku. Pak začal "hrát" v kaple, chodit na párty, ale stále měl depresi z toho, že přišel o svého nejlepšího kamaráda. Vrací se do dětských vzpomínek, kde se spolu s ním cítil... šťastný. KONEC. NAS*AT NA NĚCO VÍC. Fajn, a teď se příběh bude odvíjet tak, že Franta se přejmenuje na Andrew a z Pepy se stane imaginární kamarád. Dějová linie bude stejná, akorát Pepa bude žít ve světě plném opuštěných imaginárních kamarádů. Jako OK, co víc chtít za 3 minuty (2 minuty titulky), ale i tak, mohlo to být delší, zajímavější, vdechnout tomu nějaký děj a větší pohled do života opuštěného imaginárního kamaráda, ale ne, tady se prostě v té části, kde by to mohlo klidně pokračovat, se to useklo a konec, titulky. Víc jak dvě hvězdy to ze mě nedostane. A abych dal aspoň tři, jako nostalgickou vzpomínku, to asi ne (nebudu víc rozebírat, viz. začátek). EDIT: Po čase tu třetí hvězdu přece jenom dám, sice je zde vše silné jen lehoulince a odbytě načrtnuto, ale i tak to do sebe něco nejspíš má, když si to i po dvou a půl letech pořád pamatuji - a to ne zrovna ve špatném slova smyslu. Takže, 3* ()
Mno moc mě to nechytlo, ale myšlenka újde. ()
Asi mě při hodnocení poznamenal fakt, že jsem na imaginární kamarády nikdy neměla dost představivosti... Anebo jsem jen příliš racionální? ()
Tenhle snímek se mi zalíbil především svou originalitou, podáním i režií a i animace v tomto případě měla své kouzlo. Určitě to zvedlo o něco můj názor na Tropfest. Zhlédnout můžete zde: http://www.videacesky.cz/kratke-filmy/imaginarni-zivot ()
"Sometimes it really sucks to be an imaginary friend." Zajímavé, smutné, ale hloupě zpracované a hlas té modré šmouhy mě naprosto irituje. Možná jsem měl taky imaginární přátele, ale už si na ně nevzpomínám. Ale s někým takovým, jako je to modré, bych se nejspíš nebavil. ()
zajímavý nápad, animace mi moc nesedla, ale na to, že to dělal jedinej člověk, tak klobouk dolů! ()
Pořád jsem čekal, že se na konci NĚCO stane, prostě COKOLIV, ale akorát tak prd.. Deprese, nostalgie, mizérie.. Nuda. ()