Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel

Film vypráví příběh muže středního věku, který těsně před Novým rokem chodí pravidelně s přáteli do lázní v Moskvě, tentokrát se ale v lázních opije při připitích na své zásnuby a odletí místo svého přítele do Leningradu. Tam se nechá odvést do svého domnělého bydliště, avšak jak velké je jeho překvapení, když zjistí, že v jeho „bytě“ bydlí cizí žena… Ironie sudby je romantickou komedií plnou zmatků a (ne)dorozumění, které se odehrávají (víceméně) v průběhu jedné noci v jednom bytě, takže hlavní důraz je kladen na herecké výkony a proměnu vztahu postav během jejich krátké známosti. Naďa a Žena musí v průběhu noci urazit v poznání toho druhého dlouhou cestu, aby si nakonec padli do náručí. Dozvídáme se o nich různé intimní detaily, telefonáty a návštěvy podsouvají naraci kupředu nebo do ní přináší náhlé zvraty. Všeobecně výkon Brylské a především Mjagkova v hlavních rolích je dominantním kladem celého filmu. Škoda jen, že Timur Bekmambetov nedopřál dvojici ve svém spektakulárním pokračování naleznutí klidu v manželství. (23.01.2011)

"Sám ju zlomím. Sám ju vyliečim". Veľmi originálny kúsok ešte za doby Brežnevovej éry. Podmanivá klavírna hudba ktorá definuje pocity a emócie Žeňy a Naďy , veselé a melancholické pesničky a do toho príjemní a sympatickí hlavní protagonisti, ktorých si na prvý pohľad hned zamilujete. Skvelé zahrané s úsmevnými dialógmi. Z Irónie osudu priam sala sviatočná atmosféra, snehový víchor, kopu rozradostnených okoloidúcich a stromčeky a sviatočná večera. Jediná škoda, že som videl nadabovanú verziu, čo bolo jasne keď že moja znalosť ruského jazyka je adekvátna to mu , že som porevolučné dieťa. Verím že čisto ruská verzia musí byť ešte zábavnejšia a úsmevnejšia. (29.12.2018)

V Sovětském svazu za Brežněva to musela být pecka! Milostná komedie bez ideologie, jen opravdu vztahová šaráda způsobená opilostí a podobností sídlišť v celém socialistickém bloku. Z dnešního pohledu je záměna, která odstartuje milostné zmatky, rozehraná na až příliš dlouhé ploše, s tehdy obvyklým pomalým střihem a s občas nevysvětlitelnými zvraty v chování hlavních postav. Je to staromilský snímek s pomalým tempem, vtipy vyvolávají spíš jen pousmání než smích a celkově bych snímek doporučila hlavně nostalgickým pamětníkům a milovníkům starých filmů. /26. 1. 15./ (26.01.2015)

Film jsem viděl ještě jako pubescent někdy koncem 80 let a to více méně náhodou, protože sledovat tehdy ruské filmy nebylo opravdu" in".Leč ve mě ten film tehdy zasel jakési semínko, že ne vše ruské musí být nutně špatné. Dnes už to vím a ruské filmy sleduji jako každé jiné, ale tento film se mi nějak zadřel pod kůži, svým originálním nápadem s obyčejnou záměnou naprosto stejných domů a bytů, jenž se ovšem jeden nacházel v Moskvě a jeden v Leningradě a z toho následně plynoucích omylů, trapasů, nedorozumění, ze kterých se vyklubala velice povedená komedie s v hlavní roli hrající krásnou polskou herečkou Barbarou Brylskou.Opravdu velice dobrá inteligentní komedie a já dávám bez uzardění za 5 hvězdiček. (10.04.2007)

Neutešené, sivé sídliská jednotlivých miest viedli k uniformite života, ktorý bol poskladaný z uniformných činností v uniformnom čase. V skutočnosti hádam nereálny, ale vo filme ponúknutý omyl s bytmi v Moskve a Leningrade. Žeňa, riadne naliaty, nasadne omylom, namiesto kamaráta, do lietadla smer Leningrad, nechá sa odviezť na svoju adresu bydliska a tak sa, nevediac o sebe a o svete, dostane do úplne iného bytu a spustí tak lavínu komických situácií a nedorozumení. V druhej časti tohoto filmu je komiky už pomenej a sledujeme miestami romantické nadväzovanie nových vzťahov. Ako to skončí, netreba hádať, vsjo jasno ... V tomto televíznom filme zaujme nežná tvárička poľskej herečky Barbary Brylskej, do ktorej sa v rokoch sedemdesiatych, pri pozeraní tohoto filmu, musel zamilovať hádam každý chlap. :) (31.12.2015)