poster

Úterý po Vánocích

  • Rumunsko

    Marti, dupa craciun

  • slovenský

    Utorok po Vianociach

  • anglický

    Tuesday, After Christmas

Drama / Romantický

Rumunsko / Německo, 2010, 100 min

Režie:

Radu Muntean

Kamera:

Tudor Lucaciu
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • LTeez
    *****

    Nedá se sice říci, že tento snímek by námětem vzbuzoval dojem něčeho doopravdy novátorského, ale jeho síla tkví v realizaci příběhu, zobrazení pocitů hlavních postav a téměř voayeristickým náhledem do jejich života. Přiznám se, že v minulosti jsem viděl pramálo Rumunských snímků, ale tenhle je jistě nejlepším z nich. Ne nadarmo byl asi také zařazen na program letošního festivalu v Cannes do sekce Un Certain Begard.....(19.12.2010)

  • tomtomtoma
    ***

    Co je to vlastně civilní drama? Podle zdejšího jemného intelektuálního náhledu musí obsahovat určitě tyto definice: minimalistické, novátorské, detailistické. A já jsem alespoň pochopil, co výraz civilní drama znamená. Je to něco, co je pro většinu lidí důležitý moment v jejich životě. Je to něco, co by mělo vzbuzovat vášně a nepřebernou paletu emočního vyjádření, ale ve skutečnosti ta loďka pluje po nezčeřené hladině. Snad až nepovšimnuta, bez hlubokých výlevů. A místo očekáváné mořské bouře, přijde jen jedno až dvě silnější zafouknutí, které nezpůsobí ani vyšší vlnku, loďka se ani malinko nezakymácí a pluje poklidně dál ve svém vnitřním smíření. Emoce se skrývají, a to i v intonační rovině hlasového vyjádření. Neočekávám od každého filmu jen destrukci a sebetrýznění, ale také nemohu nad každým dílem plesat nadšením a vzdávat očekáváné oslavné ódy. Ne všechno je samozřejmě špatně. Příběh samotný není špatný, ale chybí mi tam hlubší vnímání života. Život není jen strach a obavy. Život jsou prožitky, vášně, radost i smutek. Neskrývaný, nepotlačovaný, nepřetvařující se. Hlavní postavou je Paul Hanganu (Mimi Branescu), který i přes spokojený a spořádaný život zatouží po změně a zlomovém okamžiku ve svém životě. Dále je zde zubařka Raluca (Maria Popistasu). Když on život nenabízí tolik možností vhodně zajištěných partnerů. A právnička Adriana (Mirela Oprisor). Když on život dokáže přinášet velmi neočekávané vývoje událostí. A tak všechno plyne v celkovém smíření a poklidu. I když ve významných okamžicích pro všechny zúčastněné.(19.4.2016)

  • Aelita
    ****

    Mezi blockbusterem a artfilmem na jedné straně a historickým a sci-fi filmem na straně druhé leží malinkaté území snímků ukazujících dnešní každodenní průměrný život nenápadné většiny, která se ztrácí v lesku hrdinů. Při pohledu na vlastní život nemáme stejně podivný pocit jak při pohledu na podobný život ve filmu. Jen plátno totiž najednou vypíchne, jak nudná, stejnotvárná, zaběhlá a obyčejná je naše každodennost. Vlastně si na vše rychle zvykneme a pak již žijeme skoro automaticky - jedeme po zajetých kolejích, pokud kolečka nezadrhnou nebo nevykolejí. Láska, city ... nepleteme si pojmy? Pokaždé je to stejná intenzita a stejný prožitek - po pár dnech zamilovanosti i po 5, 10, 25 letech? Opravdu? Možná víc než city lidi ve skutečnosti drží pohromadě spíše majetek, děti, zvyk, strach ze změny? Jak oživit a vybarvit každý den? Kde vzít tolik radosti a lásky? A jak je rozdělit mezi všechny, aby nikdo netrpěl a nestrádal? Kdo na to zná odpověď, je šťastný člověk. ___ Tento film by se měl povinně promítat všem, kdo očekává od partnerství konkrétně i od života obecně nehynoucí svátek a zábavu. Akorát nikdo dnes nechce o povinnosti ani slyšet.(22.3.2011)

  • Slarque
    ****

    Nevěra a její přiznání manželce, o nic víc tu nejde. Jenže tahle zdánlivě banální situace tu vypadá velmi realisticky a zejména ústřední herecká trojice tu předvádí herecký koncert v civilní formě. Tedy minimum přepjatých scén, zato tváře, ve kterých má význam každý mikroskopický pohyb svalů či očí. Režisér pak příběh nejen pečlivě vystavěl, ale natočil ho s citem a smyslem pro důležitost zdánlivě nenápadných detailů. Pozoruhodné dílo.(5.11.2014)

  • hygienik
    *

    Predstavte si, že si chcete napustiť vaňu plnú vody - vyžívať sa vo filme, všetkých jeho aspektoch. Zistíte, že voda z kohútika netečie, len sem tam kvapne - film je ohlodaný na kostru, sterilný a studený, dokonca bezduchý. Videné na otváracej projekcii nového artového kina Lumiere, bývalý Charlie s.(5.9.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace