Armadillo
Armadillo
Armadillo
Obsahy(1)
V únoru 2009 přijíždí na základnu Armadillo v jihoafghánské provincii Helmand skupina dánských vojáků v doprovodu dokumentaristy Januse Metze. Ten zde společně s kameramanem Larsem Skreem celých šest měsíců sleduje, jak probíhá život mladých vojáků necelý kilometr od tálibánských pozic. Výsledkem jejich práce je strhující a navýsost autentické válečné drama, které bylo na letošním festivalu v Cannes po zásluze odměněno hlavní cenou v Týdnu kritiky. V Dánsku vzbudil snímek bouřlivé reakce ohledně kontroverzního chování některých vojáků během přestřelky s bojovníky Tálibánu. Při natáčení této napínavé, brilantně sestříhané a vizuálně vytříbené sondy do psychiky mladých mužů uprostřed nesmyslné války, jejímiž oběťmi jsou především místní vesničané, tvůrci nejednou riskovali svůj život. Ještě znepokojivější než scény, kdy kulky tálibánců sviští kolem jejich kamery, jsou však záběry mladých vojáků, snažících se každý po svém vyrovnat se situací, při níž jde o holý život. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (99)
Tak takhle si představuju dokument, který jde až na dřeň a dokáže bez jakýchkoli manipulativních praktik zprostředkovat svému divákovi realitu války ve vzdálené zemi, a to tak, že i člověk bez znalosti hlubších souvislostí, kontextu a historie afgánského konfliktu se dokáže dobře orientovat v pozici evropského vojáka, který má napravovat 20 let omylů dvou supervelmocí. Teprve tady si člověk uvědomí, jak absurdní je představa, že se podobný konflikt dá řešit silou. Je to srážka dvou naprosto odlišných civilizací a konflikt, který nemá konce. Při potlačování partyzánské války jsou těžké zbraně a ultramoderní vybavení často naprosto k ničemu. Tanky a automobily ničí pole rolníků, jejichž zájmy chtějí vojáci hájit. Stejně tak jakékoli vojenské akce dopadají na vrub civilního obyvatelstva, které obvykle dá přednost místním bojůvkám, jejichž jazyku a kultuře rozumí, před cizími vetřelci. Dokument ukazuje dánské vojáky jako normální kluky, kteří mají myšlení odpovídající jejich věku a životním zkušenostem. Chtějí zažít nějaké dobrodružství, touží po akci, mají normální lidský strach a projevují běžné emoce. Armadillo je cenné právě tím, že si na nic nehraje, a jestli je něčím šokující, pak spíš tím, jak hystericky reagovala média a veřejnost na chování vojáků v dokumentu. Mně přijde chování vojáků v daných situacích naprosto logické a soudnost schází spíš na té opačné straně. Celkový dojem: 95 %. ()
Mocný dokument o válečné nesmyslnosti. Zpočátku je to dokument spíše pro zábavu, vojáci jsou klasicky nadržení na akci, střih je zběsilý a tudiž dokument ani na chvíli nenudí. Pak ovšem příjde vážnější pasáž, která udělala tento dokument tak kvalitním. Není důvod nic dále popisovat. 90% 24.12. 2010 ()
Cože, on to byl dokument? A ti vojáci, jejich rodiny, kdokoli, to nebyli herci? Fakt čistokrevnej dokument ?Jestli ano, tak jsem v šoku. Mě to tedy přišlo jako dokumentariodní film, ale fakt nevím. V každým případě vynikající film. Pardon, dokument. Z tohohle filmu pochopí asi úplně každý, že války prostě být musí a vždycky bude dost ehm... chlapců, kterým nestačí simulátory a počítačové hry, aby se cítili dostatečně živí a šťastní. Jeden by fakt neměl to srdce jim to upírat, že? Možná si to takhle naférovku neuvědomují nebo nepřiznají, ale je to tak, muži válku milují. A vždycky se najde nějaký ten podivný sveřepý chudý nárůdek a hornatý pouštní státeček, kde se dá nějaká ta super válka vyrobit. Tak jen si to užívejte, chrabří hoši bez bázně a hany:)----------- btw: asi nikdy úplně nepochopím, jak si někdo může myslet, že nakloněná a rozkymácená kamera může člověku dodat pocit autentičnosti. Takhle přeci nikdo v terénu svoje pohyby nevnímá, mozek to přepočítává do normálního obrazu. Tohle dělá jedině kamera. Takže když takovej záběr vidím, automaticky mě to naopak vzdaluje do pozice pozorovatele skrze kameru, možná sedícího doma v křesle u vychlazené Plzně, ale rozhodně mě to nepřiblíží do pozice vojáka běžícího rýžovým polem. Ještě pochválím hudbu, byla naprosto skvělá ! ()
Perfektní.Líp natočený válečný dokument si snad ani nedovedu představit. Začínáme letmím seznámením se čtyřčlenou partičkou odlétající na půlroční misi v jižní provincii Afghanistánu. Po přesunu do předsunuté základny Armadillo sledujeme rutiní vojenskou práci jako stráž zakladny, průzkum, patroly.. Počáteční touha po dobrodužství se pro ně postupně mění v nudný a deprimující pobyt - zprávy o kolegovi, který koupil kulku nebo najel na minu jsou totiž na denním pořádku. Když už dojde ke kontaktu s nepřítelem, je většinou nejtežší ho vůbec lokalizovat, protože afghánci jak známo rádi útočí stylem "vystřel a uteč", pokud možno ještě z krytu civilní budovy. Ke konci akce přibývá a dojde i na důrazný střet, u kterého zatuhne krev v žilách. Můj velký obdiv směřuje k odvaze kameramana, který s přehledem dokumentuje situaci, při které mu kulky sviští kolem hlavy a banda talibanců s rpgčkama běhá za prdelí:). To musí být sakra klidas. Právě díky přehledným a kvalitním záběrům si člověk připadá zůčastněn dění a drsné realitě. Dokument Armadillo tak 100%ně splnil svůj cíl. ()
Trochu netradiční dokument zachycující přímo probíhající akci a život dánských vojáků v Afghánistánu. Místy se dočkáme i zajímavého vizuálního zpracování. Vojáci prostě dělají svou práci a snaží se přežít. Jak už to tak bývá, nejlepší je konec, který dává tušit, jak se bude vyvíjet jejich budoucnost. Škoda, že jim ještě nebyl dán prostor pro jejich osobní zhodnocení pobytu v Afghánistánu (7/10) [MFFKV 2010] ()
Galerie (14)
Photo © TrustNordisk
Reklama