Země zapomnění

║Rozpočet $5miliónov║ Cinematik report: V priebehu dňa zaujala Európska koprodukcia Zabudnutá krajina(2011). Príbeh nám približuje čo sa dialo okolo Černobyľskej katastrofy pri výbuchu reaktora v jadrovej elektrární. Hlavnou a nešťastnou hrdinkou sa stáva Anya vo výbornom podaní známej Olgy Kurylenko(Quantum of Solace), ktorá aj napriek nešťastným okolnostiam nezanevrie na strateného muža a stále sa vracia do spustošeného mesta Pripiať aby tam našla svoj pokoj v duši. Dej ponúkne dosť silnú a neprebádanú tému okolo tejto tragédie, film ktorý nechce šokovať týmito okolnosťami ale chce ponúknuť na túto tému pohľad z iného uhľa. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Cinematik 2012) (14.09.2012)

Mně to přišlo, jako kdyby prvních dvacet minut dělali uplně jiný lidi než zbytek filmu. V těch dvaceti minutách byla tak krásně vykreslená atmosféra, napětí z toho co přijde a příběh se mohl doslova vybírat po který cestě se vydá za divákovým nadšením. Jenže pak následoval střih a obrovský rozčarování, ta tam byla atmosféra, z děje se stala neoriginální nikam nesměřující rozplizlost a Olga potvrdila, že herecky prostě film neutáhne. (20.06.2015)

Škoda druhé poloviny. Ono to není tím, že je to trošku už zamotaný a vysvětlení se hledá těžko, je to tím, že už nejste nalazeni na atmosféru živé Pripyati a na život v ni. Stejný problém jsem mě i s knížkou ,Marie z Černobylu'. Pak to prostě někam celý zmizí a vy už sledujete jen obyčejný film. Ta pozitivní atmosféra a netrpělivý čekání na katastrofu, která hýbne dějinami, to čekání - pak to přijde a nic zvláštního se neděje. Nicméně ta první polovina je doopravdy božská. Postavy to vykreslilo dobře, stejně tak dobře to bylo zahraný, hlavně, co musím připsat byla výborná kamera. Jsem rád, že se to moc nesnažilo hrát na naše city, tak to prostě je a ti lidi s tím žít museli. I jsem se ztrácel v letech. Že to je deset let od výbuchu jsem se dozvěděl až tehdy, kdy bylo na školní tabuli napsáno datum a rok 1996, jinak bych vůbec nevěděl. No, ale zázraky čekat nešly. Kvůli mému silnému vztahu k tomu místu dávám pěkný čtyry hvězdy, ale zázraky od toho nečekejte. 65% (05.01.2014)

"ČERNOBYLSKÉ PIVO. JEDINEČNÁ CHUŤ!" Něco jako upřímná zpověď k událostem, které jen těžko pochopí do důsledků někdo, kdo se o Černobyl zajímá jen jako o zastávku na trase temné turistiky. Je sympatické, že se na projektu podílí největší ukrajinská herecká devíza (nebo minimálně nejznámější) a některé nedostatky, které z filmu trčí jako ten strom uprostřed pokoje v rozvalinách města Pripjať, jdou asi svést na vrub celovečerního debutantství, přesto není film ani z poloviny tak zajímavý, jak by mohl být. Takže tentokrát hlavně za snahu. 60% (31.01.2013)

Zcela průměrné sociální drama, v němž slouží černobylská havárie jako pozadí příběhu. Ovšem je to právě ona havárie co v první polovině táhne celý film. Skvěle jsou vyobrazeny první dny po havárii, kdy nic netušící obyvatelé Pripjatě žijí až do evakuace dál bezstarostným životem. Bohužel druhá polovina už takový "drajv" nemá. Roztříštěné osudy jednotlivých postav jsou mdlé a nudné. Za zmínku snad stojí jen exkurze do Zóny, v nichž má divák možnost vidět skutečné město Pripjať a ne nějaké přiblblé kulisy. V prvních minutách působivé, v posledních minutách jsem zíval. 60%. "A zatroubil třetí anděl a spadla z nebe hvězda veliká hoříc jako pochodeň a padla na třetinu řek a na prameny vod. A jméno té hvězdy zní Pelyněk. I stala se třetina vod pelyňkem, a mnoho lidí zemřelo od vod, neboť zhořkly..." (11.05.2014)