Studená ryba

Kdo nezná Sona, asi bude v šoku. A upřímně, já jsem se na film začal dívat aniž bych věděl, že je z jeho pera. Nicméně tím se alespoň vysvětluje to neskutečné množství oplzlostí a především naprosto šokující téma a vývoj příběhu jež si pohrává s tématem nespokojenosti s vlastním životem - ovšem ukazuje ho v takovém světle, jaký si málokdo dokáže představit. Celý příběh sice není úplně uvěřitelný (policie by zajisté hlavní postavu už dávno bedlivě sledovala), to ale na jeho zábavnosti nic neubírá a kdo snese trochu více erotiky, násilí i krve, ten zklamán nebude. (03.11.2019)

„Ryba oči poulí, poklopec se boulí, vilná žena nožem mává, Denden játra potěžkává...“ a řeznickému učni předává štafetový kolík i know-how, jak kohokoli „zneviditelnit“. Hyperaktivní vychechtaný psychopat Murata mě zaujal. Muž mnoha dovedností. Umí dostat maso od kosti, démony minulosti z hlavy, i chtíč z těla vypustit, jak páru z papiňáku. MANŽELSKÉ OKÉNKO: [][] Co je na „slušňácích“ nejhorší? 1) Skrývání frustrace za fasádu počestnosti. 2) Strach řešit problémy, neschopnost provést plány. 3) Neupřímnost. „Miluji tě, lásko!“ Přitom v duchu: „Jdi do prdele, krávo!“ [][] Blbé je tohle vše si uvědomovat... a přesto se tak chovat. Změna bolí, ale to život taky. Na mostě, po Muratově přednášce o vražedném světonázoru a při kopulaci s dopomocí (aka mručící stařeny ve Slunovratu), jsem chápal, plus mínus koitus, Sonovy masturbační fantazie, krev jako afrodisiakum i to, co se nám filmem snaží říct. V čase 1:59 film mohl skončit, tím rozpícháním tupou tužkou. Neskončil. Nobuyuki Syamoto pustil své zvíře z řetězu, ovládnul subinku („Teď jsem já Murata!“), povalil i manželku a vecpal se jí mezi nohy, dceři dal pěstí. To vše jsem pobral. Jenže najednou.. CVAK! Přepnul zpátky, do slušňáka, ufňukaného chudáka. WTF? No to mi ho vyndej… a nakrájej. (14.09.2023)

Šion Sono, ty blázon jeden úchylný. Z hocijakej na oko nevinnej témy dokáže tento Japonský režisér vytesať taký neskutočný bizár, že neverím vlastným očiam. Cold Fish, príbeh o frustrujúcom manželstve a rodine ktorá vlastní obchod z rybami, ináč veľmi pekne zachytené medziľudské vzťahy deprimovaných ľudí, čo sa tak často nevidí, ktorí sa zhodou náhod zapletú z maniakálnymi psychopatmi a stanú sa spolupáchateľmi tých najzvrátenejších vrážd. Je to v podstate padnuté na hlavu ale Sonov rukopis je tak parádny, že sa ten zvláštny Japonský šarm nedá jednoducho nemilovať. Je to vtipné, škodoradostné ale zároveň zvrátené. (21.02.2016)

Šion Sono je prostě borec.Další mistrovskej kousekFilm v němž se prodejce akvarijních ryb připlete pod ruky masových vrahů.A ač nechce musí hrát jejich hru.Vše se ale zamotává a postupně je na něho vyvíjen větší a větší tlak.A to ze všech stran.Film má poměrně dlouhou stopáž,ale rozhodně nemá šanci nudit,Protože děj a atmosféra graduje a graduje až v naprosto krvavý grandiózní finálový jatka.Postupnej a zvětšující se psychonátlak se prostě někde musel projevit.Parádní scénář,kamera,hudba a hlavně excelentní herecký výkony to vše pod vedením mitra Sona posuvájí tento kousek až k 5 hvězdám. (09.08.2015)

Založeno na pravdivém příběhu. CITÁT - Haló? Tady Syamotův obchod s tropickými rybami........ Dva prodejci akvarijních ryb se jednoho dne potkají, díky malé krádeži dcery jednoho z nich. Jeden je chudý, druhý je bohatý a bohatý chce víc. CITÁT - Líbí se ti moje Ferrary?............ A tímto osudovým setkáním začínají problémy, které mají perfektní vyvrcholení. Sexuálně, perverzně a krvavě laděný příběh, který si na nic nehraje. Zajímavá hudba, povedená kamera, která vykouzlí pár povedených záběrů. Střet dvou akvaristů a jejich rodin není žádná káva, vše od počátku spěje k dramatickému konci. CITÁT - Japonci nedělají nic, co by nás přimělo cítit se provinile........ Rybičky, které Okubo, okolo 65 minuty, obdivuje a ťuká jim na sklo, jsou klasická Paví očka neboli Živorodka duhová - Poecilia reticulata. Film se ubírá zajímavým směrem a Syamoto se zaplétá do podivné sítě intrik, vražd a sexu. CITÁT - Všichni jsou legrační.......... Aiko a Murata jsou...jak to říci? Prostě umějí dělat lidi neviditelnými. Jsou perfektně sehraní a práce jim jde od ruky. Běžící časomíra přes celou obrazovku je zajímavý nápad, ale je nevyužitý a krátký. Brutální konec je pak jen třešíňkou na pomyslné hladině akvarijního obchodu. CITÁT - Já jsem teď nový Murata!!!!!........... (17.11.2014)